Ilustrační FOTO - Haló noviny

Měl by se změnit systém obecních voleb?

Podle expertů je změna nutná kvůli větší srozumitelnosti, přehlednosti a adresnosti výběru místních zastupitelů. Na způsobu změny ovšem shoda nepanuje. Jednou z variant je, že by si lidé v menších obcích volili většinovým systémem konkrétní zastupitele, zatímco ve velkých městech by hlasovali pro strany.

Na semináři ke změně komunálního volebního systému to tento týden uvedl ředitel odboru voleb z ministerstva vnitra Petr Vokáč. »Tím by jenom zkomplikovali volby. Systém pro jednotlivé druhy voleb musí být jednotný. U nás je takový, že do zastupitelských sborů přes obce, kraje, parlament a Evropský parlament se volí podle principu poměrného zastoupení na základě volebních kandidátek politických stran a hnutí. A v Senátu je systém většinový v jednomandátových obvodech,« zdůraznil v reakci pro Haló noviny předseda ÚV KSČM a místopředseda Sněmovny Vojtěch Filip. Kombinace v obcích by podle jeho názoru znamenala, že bychom měli správu obcí rozdílně konstruovanou, což by představovalo i mnohem složitější vyjednávání například při jednání o regionálních svazcích obcí a navíc by to komplikovalo práci lidí. »Tohle není věc odborníků, to je věc pro občany, a těm se to nemá komplikovat, ale zjednodušovat,« dodal.

Předseda ÚV KSČM a místopředseda Sněmovny Vojtěch Filip.

Nyní si v komunálních volbách mohou lidé bez ohledu na velikost obce vybrat jak strany, tak kroužkovat kandidáty podle počtu míst v zastupitelstvu. Lidé, kteří hlasují pro jednotlivé kandidáty, ale fakticky dávají hlas příslušné straně, uvedl politolog Tomáš Lebeda z olomoucké Univerzity Palackého. Zakroužkovaní adepti se totiž mohou do zastupitelstva přednostně dostat, pokud obdrží desetinu preferenčních hlasů. V praxi se tak podle Lebedy stává, že do zastupitelstva jsou zvoleni lídři kandidátek, byť další kandidáti získali třeba dvojnásobný počet přednostních hlasů, který ovšem na přeskočení nestačil. Jednou z možných změn by podle něj mohlo být zrušení desetiprocentní hranice s tím, že do zastupitelstva by se dostali za stranu kandidáti podle počtu získaných hlasů. »Není to úplně to, co strany chtějí,« připustil. Další možností je zavedení čistě většinového systému, což by však komplikovalo sestavování radničních koalic. Nejlepší je podle Lebedy varianta, podle níž by se část mandátů obsazovala podle poměrného systému a část podle většinového, poměr mezi těmito částmi by určili sami voliči svými hlasy pro jednotlivé kandidáty. Nevýhodou je, že tento způsob by volby nezjednodušil.

Jeden volební den

Vokáč uvedl, že ve hře je také možnost, že by voliči dostávali lístky až ve volební místnosti, ne do poštovních schránek. Omezila by se tím možnost kupčení s hlasovacími lístky a také náklady na lístky, uvedl Vokáč a tím, že by se tak ušetřilo 15 milionů korun na každé volby.

Uvažuje se rovněž o zavedení jednoho volebního dne. ČR je jedinou zemí EU, kde se volby konají ve dvou dnech, v pátek a v sobotu. Jednodenní volby se v ČR uskutečnily pouze jednou, v neděli 12. 11. 2000, kdy si lidé poprvé vybírali krajské zastupitele. Přišla jen třetina voličů.

»Je pravda, že sice volíme ve dvou dnech, časový harmonogram odpovídá 14 hodinám, a je otázka, jestli by jednodenní volby zvýšily volební účast. Ale nebráním se takové diskusi,« prohlásil Vojtěch Filip.

Se snížením hranice práva volit je většinou nesouhlas

Měli by v komunálních volbách v ČR mít právo volit už šestnáctiletí? U většiny politických stran tento návrh Starostů nadšení nevzbudil. Pozitivně ho vnímá pouze TOP 09, KDU-ČSL se nebrání debatě, nesouhlasí KSČM, ODS a SPD. Předsedové ANO, ČSSD a Pirátů se nevyjádřili.

»Myslíme si, že nazrála doba k otevření diskuse, aby v českém volebním systému měli právo volit i šestnáctiletí,« řekl k iniciativě šéf STAN Vít Rakušan. Začít by se podle něj mělo, stejně jako v Rakousku, na komunální úrovni, ověřit se tak má zájem mladých o volby. Později by se právo mohlo rozšířit i na další volby. »Domníváme se, že mladá generace, a nechci se tak dotknout té střední a starší, je mnohokrát mediálně zdatnější a lépe se orientuje v záplavě informací, která se na nás odevšad valí, a dokážou poznat, která informace je nosná a která není,« poznamenal. Nevidí důvod, proč by neměli dostat důvěru, když se mluví o snižování hranice právní odpovědnosti.

»Myslím si, že by stálo opravdu za seriózní debatu to zvážit, jestli třeba u komunálních voleb nesnížit věk na 16 let,« míní předseda TOP 09 Jiří Pospíšil. Pokud by se na komunálních volbách ukázalo, že rozšíření volebního práva na mladé zvýšilo jejich zájem o politiku, nebyl by proti, aby mohli volit i do parlamentu. Debatě o návrhu se nebrání ani lidovci. »Jako daleko důležitější ale vidíme úpravu volebního systému u komunálních voleb, který je velmi komplikovaný i lidem nesrozumitelný,« poznamenal předseda KDU-ČSL Marek Výborný.

»Takový návrh nebyl součástí našeho volebního ani politického programu, takže ho nepodpoříme,« poznamenal Vojtěch Filip. »K diskusi jsme připraveni a důvod nepodpory je dán tím, že nevidíme důvod pro dvojí přístup k pasivnímu volebnímu právu,« dodal. Necítí ani důvody, protože se nehýbá s odpovědností lidí tím, »že se jim dává ústavní právo volit, ale není to vyváženo žádnou odpovědností, kterou by dál nesli,« zdůraznil pro náš list Filip. Podle předsedy SPD Tomia Okamury je hranice 18 let právně stanovena jako hranice dospělosti, kdy člověk začíná přebírat plnou odpovědnost za svůj život, za svá práva a povinnosti. »Volební právo patří k tomuto souboru práv a povinností a SPD nevidí důvod, proč z toho vytrhávat volební právo a hranici v tomto případě snižovat,« dodal. »Hranice dospělosti je u nás 18 let, myslím, že není důvod snižovat ji pro volební právo,« tvrdí šéf ODS Petr Fiala.

Zavedení volebního práva pro šestnáctileté navrhovala před volbami 2006 Strana zelených. Lidovci v roce 2003 zase chtěli, aby mohli za děti volit jejich rodiče. Československo bylo v roce 1946 prvním státem světa, který snížil hranici pro voliče na 18 let, např. v USA mohou 18letí hlasovat až od roku 1971. V EU nyní mohou 16letí hlasovat v Rakousku a na Maltě, v Řecku od 17 let. V Německu mohou mladí hlasovat už od 16 let v některých zemských a komunálních volbách, v místních volbách mohou v 16 letech hlasovat i v Estonsku či Skotsku.

(ku)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.8, celkem 13 hlasů.

(ku)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.