Rozhovor Haló novin s Lubomírem Ledlem, kandidátem do Evropského parlamentu (KSČM – Česká levice společně!)

EU musí hájit zájmy EU, ne USA

Kandidujete do Evropského parlamentu, ale známe vás spíše z komunální politiky v Praze 10 i tzv. velké Prahy, kde jste byl zastupitelem, nebo jako tajemníka, nyní místopředsedu Česko-čínské smíšené obchodní a průmyslové komory. Lze tyto zkušenosti využít? Čemu byste se v případě zvolení rád věnoval?

V mém věku už bych mohl rozumět úplně všemu, ale myslím si, že nejvíc rozumím právě zahraniční politice a zahraničním vztahům. Není nic důležitějšího než to, v jakém prostředí se Česká republika pohybuje, jaké jsou její vztahy nejen se zeměmi v Evropské unii, ale i s těmi ostatními. Proto bych se v případě zvolení věnoval broušení hran ve vztazích EU se »zbytkem světa«, především třeba s Ruskem nebo Čínou.

Spojené státy se dnes tváří, že hájí zájmy EU, ale je to naopak. USA škodí, kudy chodí. Číňani samozřejmě chrání zájmy svoje, ale já bych chtěl, aby EU taky chránila svoje zájmy, a ne zájmy USA. Čína nebuduje vojenské základny v jiných zemích, nechová se vojensky agresivně, ale preferuje obchodní spolupráci. V roce 2016 jsem byl v centrále Huawei. Tehdy tam řešili, jak pokrýt signálem vlaky jezdící více než třistakilometrovou rychlostí. I další čínské firmy jsou technologicky o tři, čtyři roky napřed a USA se to snaží dohnat politicky. Proto třeba ta - nebojím se říct - opičárna kolem firmy Huawei.

Jak hodnotíte složení kandidátky KSČM – Česká levice společně! a jak odhadujete výsledky květnových voleb?

Jsem moc rád za toto složení kandidátky. Jednak je hodně mladá – a já věkový průměr kazím – a lidé z této kandidátky mohou být perspektivou pro stranu. Druhý aspekt je ten, že Strana demokratického socialismu, které jsem místopředsedou, vždy usilovala o to, aby se česká levice dávala dohromady. Zde je důležité připomenout, že volební program ANO je vlastně takový veliký švédský stůl, pro každého něco. A čí je zásluha, že se z něj servíruje zleva? Tedy více pro seniory, více pro pracující zvyšováním základních mezd, více pro učitele? Je to tím, že byť se skřípěním zubů se sociální demokraté a komunisté dokázali chytit ne jednoho provazu, ale jeho stejné strany. A proto zatím ANO neservíruje z pravé strany svého švédského stolu, třebaže by se mu to možná líbilo víc. Voliči by si měli uvědomit, kdo je toho garantem a komu má cenu dát hlas.

Výsledky? To je lehká otázka, ale těžká odpověď. Během volební kampaně nepotkáváme jen naše přívržence, a tak vím, že EP se těší ještě menší oblibě než Senát. Co se našich voličů týká, při nejhorším výsledku v posledních parlamentních volbách, kdy volební účast byla kolem 60 %, nás volilo asi 400 tisíc voličů. V těchto volbách se očekává účast kolem 20 %, tudíž hlas každého našeho voliče může mít trojnásobnou sílu. A dovolím si apelovat na všechny naše sympatizanty, aby si nemysleli, že volby jsou zbytečné, a věnovali tu možná půlhodinku pouhou cestě k volební urně. Přijde-li nás alespoň polovina z těch, co přišli k volbám v roce 2017, při nižší volební účasti to může znamenat dobrý výsledek.

Evropská unie ztrácí Velkou Británii. Nemůže to znamenat počátek zániku EU?

Teď budu mluvit za SDS. Nemyslím si, že brexit by mohl být začátkem zániku EU, protože evropská integrace je důležitá, významná a potřebná. Země jako je ČR mají totiž podobný rozpočet jako některé velké firmy, a proto je třeba postupovat společně. EU je v podstatě postavena na tom, že hájí zájmy velkých korporací, bank, finančních institucí atd. A něco s tím udělat můžeme jen tak, že změníme, za koho se EU staví. Specifikem eurovoleb je i to, že se sice volí v jednotlivých zemích zvlášť, ale nakonec se vytvoří společné frakce.

KSČM je členem GUE/NGL, a bude proto také důležité, jak dopadne celá tato frakce v poměru k dosud dominantním evropským lidovcům a sociálním demokratům. Levice nemá takový vliv v médiích, nemá tolik peněz, ale je nás víc. To když si lidé uvědomí, podaří se zvětšit vliv levice a dosáhnout většího prostoru pro Evropský parlament, aby měl větší slovo. To bude možné, jen když se levice, a tím myslím třeba i sociální demokraty a některé zelené, spojí.

Jakou EU byste si přál? Byl byste pro odchod ČR z EU?

Pro »czexit« rozhodně nejsem. Jsem naopak pro to, aby se EU dostala pod tlak levice a začala se chovat lépe k Rusku a dalším evropským nečlenským zemím, začala se chovat slušně k africkým zemím. Třeba polovina kytek, které se u nás i po Evropě prodávají, jsou z Afriky, a co z toho Afričani mají? Aby se EU začala chovat zodpovědně vůči přírodě, vůči spolupráci různých národů. Aby přestala, ale to je asi utopické přání, v neokolonialistickém vztahu k rozvojovým zemím a uvědomila si, že pokud je vyždímá do mrtě, lidé z nich budou odcházet – do Evropy…

Určitě lze kritizovat i dohodnuté přístupové podmínky a výjimky… Je možná změna?

Ale EU je živý organismus, to neznamená, že to, co se dohodlo před třiceti lety, tady bude navždy. To je ale také důvod, proč by se mělo jít k volbám v co největším počtu. Vyměnit třicet, čtyřicet minut u volebních uren za našich pět let práce pro to, aby to bylo lepší. Protože bez toho, aby se EU začala chovat jako ten, kdo hájí zájmy klidně i bank a korporací – ale evropských, ne amerických, se nikam nepohneme.

Měla by se EU rozšiřovat?

Já bych EU rozšířil o Rusko, protože to je největší problém Američanů. Tady panuje iluze, že američtí prezidenti rozhodují o zahraniční politice. Po čtyřiceti letech boje proti komunismu v roce 1992 byla schválena Wolfowitzova doktrína, podle které je ústředním cílem zabránit opětovnému vzniku konkurenta, buď na území bývalého Sovětského svazu, nebo jinde, který představuje hrozbu řádu, kterou dříve představoval Sovětský svaz.

Proto byly největší hrozbou roky 1995, 1996, kdy to vypadalo, že EU bude mít vlastní měnu, vlastní ústavu, vlastní obrannou politiku, že prostě vznikne taková evropská federace. Což samozřejmě bylo pro Američany nepřijatelné a dělali proti tomu vše možné. A vždy se v Evropě našel nějaký podržtaška, někdo, kdo jim »pomohl« - Velká Británie, Francie, Německo… A dařilo se – zabránili vzniku společné ústavy, zabránili, aby se euro stalo náhradní měnou místo dolaru, zabránili spolupráci Ruska s EU. Strategický cíl se jim tedy splnit dařilo, ale tím, že se soustředili na rozvrat Evropy, nestíhali v Latinské Americe, nestíhali v Číně. A protože už nejsou tím hegemonem, je možné, že začnou kopat kolem sebe. A to bude důležitý úkol pro politiku EU i Číny – dosáhnout toho, aby se Spojené státy necítily tak ohrožené a nezačaly kopat kolem sebe.

Když je řeč o federaci, považujete se za eurofederalistu?

Neoznačil bych se přímo za eurofederalistu, ale určitě za toho, kdo považuje integraci v Evropě za velice důležitou. A jestli to dospěje do fáze federace, to by se mi moc nelíbilo, protože mám strach z jedné věci. Když totiž překročíte hranice Německa nebo Francie, zjistíte, že tam vlastně už přestává Evropa existovat, že tam je takový divný mix. Nechci být pesimistou, ale myslím si, že země, jako je Česká republika, Slovensko, Polsko, Maďarsko, jsou pořád ještě evropské, že tam ještě převažuje kulturně i opticky ten evropský pohled. Nechci být zlý, ale když přijedete do Paříže, máte pocit, že jste v Africe… Myslím si, že ta evropská kultura stojí za to, abychom si jí vážili, pečovali o ni a udrželi ji při životě.

Ze zemí tzv. Visegrádu má euro jediné Slovensko. Jste pro jeho přijetí i u nás?

Polsko, Maďarsko, Slovensko a my toho vlastně tak moc společného nemáme, ale považuji za dobré, že hledají cesty k tomu, jak prosazovat zájmy, na kterých se společně dohodnou.

Osobně euro odmítám. Těch faktorů je několik – je to otázka cen, otázka platů, otázka daní, otázka příspěvků do společného účtu… Přijetím eura by ČR přišla o velkou část suverenity. Podmínky, za kterých jsme se zavázali přijmout euro, byly zcela jiné než nyní. Dělit státy na »ten má euro a ten nemá« je špatně. Není to o tom, kdo má a kdo nemá, ale kdo je a kdo není pod kuratelou Francie a Německa. Chápu, že když chce někdo integraci, musí respektovat ty mocné – a v Evropě to jsou Francie a Německo -, ale je přitom nutné udržet vlastní tvář. Dát najevo, že sice respektujeme ty mocné, ale že se z nich neposadíme na zadek.

Ve finále je nejdůležitější, že společnost, kde jediným kritériem úspěchu je zisk bez ohledu na to, jaký to má dopad na životní prostředí, spolupráci národů, na lidi, na sociální postavení, není ta nejlepší. A v tom by mohli mít podobný názor nejen komunisté a sociální demokraté, ale i zelení a Piráti. A pokud by se všichni trošičku vzpamatovali, tak se dá v Evropském parlamentu začít leccos dělat jinak a té Evropské komisi trochu zatopit.

Zbyšek KUPSKÝ


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.1, celkem 21 hlasů.

Zbyšek KUPSKÝ

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.