Ilustrační FOTO - Pixabay

Jak darovat krev

Krev je jednou ze základních složek lidského těla. To se učí i děti ve školce. Ale již málokdo ví, že v průměru každý obyvatel ČR potřebuje za svůj život 6x krevní transfuzi a 14x preparát vyrobený z krve. Proto je důležité dárcovství krve. Krev dosud nedokážeme vyrobit, a tak je dárcovství jedinou formou, jak získat tuto životodárnou směs, nebo její části. V České republice se ročně provede 410–420 tisíc odběrů. Potřeba by jich ale bylo mnohem víc. Kdo může darovat a na co se připravit, víme od specialistů. Přidejte se k dárcům!

»Krev je hlavní součástí vnitřního prostředí lidského organismu. Svým složením a funkcemi představuje životně důležitou tekutinu, která jako pohyblivé médium spojuje všechny orgány a tkáně v těle a má rozhodující význam v udržování rovnováhy všech biomechanismů v těle,« vysvětluje Jana Furková z Krevního centra Fakultní nemocnice Ostrava. Krev plní v první řadě transportní funkce. Roznáší dýchací plyny O2 a CO2. Živiny a ostatní látky vstřebané v trávicí soustavě (gastrointestinálním traktu) předává dalším tkáním k využití. Odpadové produkty a vodní i látkové přebytky odevzdané do krve jsou z ní odebírány vylučovacími orgány a odstraňovány z organismu. Krev také transportuje hormony k cílovým tkáním a orgánům. Rozvádí teplo z metabolicky aktivních orgánů do chladnějších tkání a orgánů. Udržuje rovnováhu mimobuněčné (extracelulární) tekutiny. Zachování stálého objemu krve má životní důležitost, proto je krev vybavena mechanismy, které při poranění cévy zabraňují její ztrátě.

To je jen stručný výčet nejdůležitějších funkcí, vedle kterých plní krev řadu dalších významných úkolů. Proto si tělo hlídá její stálý objem. Celkový objem krve v lidském organismu činí 7–8 % tělesné hmotnosti, u dospělého jedince tomu odpovídá 4,5–6 litrů. V organismu existuje několik mechanismů, které udržují stálý objem krve. Za fyziologických podmínek dochází k mírnému zvětšení objemu u aktivních sportovců, u osob žijících dlouho ve větší nadmořské výšce a u žen v druhé polovině těhotenství. Objem krve se přechodně zvyšuje po vypití velkého množství tekutin či po velké transfuzi. Krev se ustavičně obnovuje, obnovují se všechny její pravidelné komponenty, ovšem s nestejnou rychlostí – například celkové množství červených krvinek se obnoví průměrně 3x za rok.

Složení krve

Krev je svým složením suspenze buněčných elementů – červených a bílých krvinek a destiček v plazmě. Vzhledem k tvarové přizpůsobivosti svých buněk se podobá emulzi. Dříve se při transfuzi podávala tzv. plná krev. Dnes, protože podání jakéhokoli transfuzního přípravku je vždy podáním cizorodé látky do organismu pacienta, je praxe v současné hemoterapii podávání vždy jen toho segmentu, který pacientovi chybí, a nezatěžovat ho podáním ostatních složek krve. Poslední výzkumy a trendy se ale opět vracejí k praxi transfuze plné krve, kterou tělo snese lépe, zvláště při zranění a krvácivých stavech.

Z čeho se krev skládá?

Červené krvinky (erytrocyty), kterých je přibližně 4–5 miliard v 1 ml krve, zajišťují přenos kyslíku a oxidu uhličitého. Zaujímají méně než polovinu celkového objemu krve.

Transfuze: Jejich podání je indikováno ke krytí velkých krevních ztrát při úrazech či velkých operacích.

Bílé krvinky (leukocyty), kterých je 4–9 milionů v 1 ml krve, hrají důležitou roli v imunitním systému organismu, protože přímo likvidují určité choroboplodné zárodky nebo proti nim vytvářejí protilátky.

Dají se použít při léčbě dlouhodobě se neléčících infekcí.

Krevní destičky (trombocyty), kterých je 150–300 milionů v 1 ml krve, se podílejí na složitém ději srážení krve při zástavě krvácení.

Transfuzní přípravek (trombocytový koncentrát) se užívá při léčbě poruch krvetvorby a při těžkých krvácivých stavech.

Krevní plazma je vodným roztokem plazmatických bílkovin a solí. Objem plazmy činí u dospělého člověka okolo 5 % tělesné hmotnosti, čemuž odpovídá objem 2,8–3,5 l. V plazmě připadá na vodu 92 % a na rozpuštěné látky 8 %. Důležitými minerály v krevní plazmě jsou sodíkový iont, draslík, hořčík, vápník, anionty či železo a jód. V celém objemu krevní plazmy tvoří přibližně 200 g bílkoviny. Ty se podílejí na udržování objemu plazmy, vážou a transportují minerály, hormony, vitamíny, barviva i léky, udržují správnou acidobazickou rovnováhu, hrají významnou roli v imunitních reakcích organismu. »Vhodnou součástí každodenního pitného režimu jsou proto především přírodní minerálky, které doplňují tělu důležité minerální látky (např. hořčík, vápník, draslík a fluor)« dodává hematoložka Jana Furková.

Ilustrační FOTO - Pixabay

Plazma je pacientům podávána při dlouhých hospitalizacích na podporu hojení či snížení otoků. Lze ji využít jako krevní náhradu při větší ztrátě krve. Pomáhá při léčbě těžkých infekcí či poruch obranyschopnosti. Získávají se z ní léky užívané k léčbě hemofilie či jiných poruch srážlivosti krve a v neposlední řadě při krváceních při těžkých chirurgických a gynekologických stavech.


Důsledky krevních ztrát

Z přehledu dopadu krevních ztrát na lidský organismus vyplývá, že darování 450 ml krve dárce (pokud jeho tělesná hmotnost není menší než 50 kg) nijak neohrožuje:

* při ztrátě krve menší než 15 % cirkulujícího objemu (do 750 ml u 70kg muže) je tato ztráta nahrazena krví útrobních orgánů – nejsou přítomny abnormální známky či symptomy, může se vyskytovat pouze minimální zrychlení srdeční činnosti

* ztráta 15–30 % cirkulujícího objemu (750–1 500 ml u 70kg muže) vede ke stahu periferních cév a změkčení pulsu, objevuje se pocit úzkosti, tepová frekvence je 100–120/min

* ztráta 30–40 % (1 500–2 000 ml u 70kg muže) způsobuje měřitelný pokles krevního tlaku, objevují se klinické známky a symptomy šoku (nitkovitý puls, bledost, zrychlené dýchání, neklid, studený pot, poruchy vědomí, zmatenost), tepová frekvence je 120–140/min

* ztráta více než 40 % (nad 2 l u70kg muže) bezprostředně ohrožuje život – jsou přítomny známky šoku

* ztráta více než 50 % cirkulujícího objemu vede ke ztrátě vědomí, je nutné zahájení intenzivní léčby.


Krevní skupiny a transfuze

Existují čtyři hlavní typy červených krvinek – 0, A, B a AB. Proces zjištění krevní skupiny vždy zahrnuje minimálně určení AB0 a typ RhD pacienta. Pro zajištění bezpečnosti příjemce transfuze je před provedením infuze krve prováděno kromě stanovení krevní skupiny také speciální předtransfuzní testování, tzv. přímý test kompatibility (křížová zkouška). Transfuze červených krvinek, které jsou nekompatibilní s typem AB0 pacienta, je příčinou akutních hemolytických transfuzních reakcí (rozpad červených krvinek). Červené krvinky totiž mají mnoho antigenů (látky vyvolávající specifickou imunitní reakci), například Rh-systém. Antigeny mohou stimulovat v lidském organizmu produkci protilátek, které za určitých okolností mohou způsobit těžké transfuzní reakce.

Transfuze krve je nezbytnou součástí moderní péče o zdraví. Při správném používání může zachránit život a zlepšit zdravotní stav. Transfuze ovšem znamená i riziko přenosu infekce. Na podporu celosvětové bezpečnosti krve a minimalizace rizik spojených s transfuzí vyvinula Světová zdravotnická organizace jednotnou strategii. V té požaduje zavedení celostátně koordinovaného systému transfuzních služeb a provádění odběrů krve pouze od dobrovolných bezplatných dárců z populace s nízkým rizikem. Také stanovuje požadavek na vyšetření darované krve v souvislosti s infekcemi přenosnými transfuzí a kde je to možné, klade důraz na využití jiných možností, než je transfuze.

»Jestliže se podává krev v jiných než velice výjimečných, život ohrožujících situacích, pacient se vystavuje zbytečnému riziku. Vždy je důležité zvážit rizika podání transfuze v porovnání s riziky jejího nepodání. Potřebu transfuze je často možné minimalizovat, například časnou diagnózou a léčbou anémie nebo použitím nejlepších anestetických a chirurgických technik. Transfuze krevních přípravků by se měla předepisovat pouze v případě, kdy přínos pro pacienta bude větší než rizika. Platí zásada podat správnou krev správnému pacientovi ve správnou dobu,« vysvětluje Jana Furková.

Dárců není stále dost

Aplikace krevní transfuze je mnohdy nezbytná pro záchranu zdraví a života – po těžkých úrazech, operacích, při léčbě otrav, nádorových onemocněních. Na aplikaci krve nebo jejích složek jsou celoživotně odkázáni lidé s nemocemi krve, léčiva z ní potřebují pacienti s poruchami srážlivosti krve, k léčení poruch obranyschopnosti i popálenin.

V České republice se ročně provede 410–420 tisíc odběrů krve. Toto množství odpovídá doporučení, které uvádí 45 odběrů na jeden tisíc obyvatel za rok, odebraná krev pokrývá potřebu krve ve zdravotnických zařízeních. »V roce 2017 registrovala zdravotnická zařízení v ČR transfuzní služby bezmála 248 tisíc dárců. K dosažení doporučovaného počtu dárců registrovaných v zařízeních transfuzní služby, tj. 4–6 dárců na 100 obyvatel, chybí 170 tisíc dárců,« říká Jaroslav Hornych z Programového oddělení Úřadu Českého červeného kříže.

Obecně platí, že čím rozvinutější země (a zdravotnictví), tím větší ochota jejích obyvatel k bezpříspěvkovému dárcovství. V roce 2017 přišlo do zařízení transfuzní služby 27 378 nových dárců krve, oproti roku 2016 se ale registrovaný počet dárců zvedl jen o 11 581 dárců. Problém tedy není v množství darované krve, ale v počtu dárců – na jednoho dárce připadá více odběrů, než by bylo optimální.

Praktické informace pro dárce

Krev i ostatní její složky mají jen určitou trvanlivost, a pokud by během této doby nebyly použity, musí se zlikvidovat. Aby byly transfuzní přípravky využity efektivně, je třeba odběry plánovat a zvát na odběry dárce těch krevních skupin, jejichž zásoby jsou nižší. Krev a její složky může darovat každý ve věku 18–65 let s tělesnou hmotností nad 50 kg, kdo je zcela zdráv. Po prvním odběru je dárce evidován příslušným transfuzním oddělením, které ho následně zve k dalším odběrům.

Do věku 21 let mohou klienti darovat krev maximálně 2x za rok. Poté mohou muži darovat plnou krev každé 3 měsíce a ženy každé 4 měsíce. Při jednom odběru plné krve se dárci odebere 450 ml krve, odběr samotný nesmí trvat déle než 10 minut. Plazmu mohou klienti darovat od 18 let každých 14 dnů. Množství odebírané plazmy od dárce se řídí jeho hmotností (650–850 ml plazmy), odběr trvá přibližně 45 minut.

Den před odběrem

Čtrnáct hodin před odběrem by dárce měl upravit svůj jídelníček a pitný režim. To znamená večer a ráno nejíst nic tučného, nepít alkohol a vypít dostatek tekutin (1,5–2 l). Vhodná je například libová šunka s vysokým podílem masa, libové maso z mladých zvířat (telecí, hovězí, vepřové, králík, zvěřina, krůta, kuře bez kůže), ryby, luštěniny (hrách, fazole, čočka), brambory, těstoviny, rýže, knedlíky, kroupy, všechny druhy ovoce a zeleniny (syrové, vařené, dušené). Mezi vhodné tekutiny patří voda, minerálka, čaj, káva bez smetany, džus, šťáva. Dárce by se také měl vyvarovat velké fyzické zátěži.

Den odběru

Obecně platí zásada, že na odběry by dárce neměl chodit nalačno. Ráno je vhodná lehká snídaně (bílé nebo tmavé pečivo, chléb, marmeláda, med, mléčné výrobky s obsahem tuku do 1,5 %, jogurty, tvaroh, podmáslí, nízkotučné sýry) a dostatečné množství tekutin. Mezi ideální zdroje tekutin patří přírodní minerální a pramenitá voda, která je čistá, neupravená, kvalitní, bez přídatných látek. Vodu je možné doplnit čajem, kávou bez smetany nebo džusem. Před odběrem by dárce neměl kouřit.

Na transfuzním oddělení (při každém odběru, nejen poprvé)

Po příchodu na transfuzní oddělení dárce obdrží k prostudování »Poučení pro dárce krve«, které ho seznámí s jeho právy a povinnostmi, a k vyplnění »Dotazník dárce krve«, kde uvede informace o svém zdravotním stavu. Dále musí podepsat »Udělení informovaného souhlasu«, jinak nemůže krev darovat. Na základě průkazu totožnosti a průkazu zdravotní pojišťovny bude zadán do počítačového systému.

Informujte se a darujte

Správné darování krve je dobrovolné, bezplatné a bezpříspěvkové. Každý by si měl uvědomit, že se sám může stát pacientem. Darování krve by mělo být formou solidarity zdravého s nemocným. V rámci získávání nových dárců je potřeba neustále intenzivně komunikovat s potenciálními klienty, vychovávat mládež k dárcovství, apelovat na společenskou zodpovědnost každého jedince.

Darovat krev může každý, kdo je zdravý a má zájem pomoci. Základní podmínky jsou 18 až 65 let, váha alespoň 50 kg a žádné závažnější alergie, nemoci, intoxikace a lékařské zásahy v poslední době. Bližší informace najdou zájemci například na internetu (cervenykriz.eu) nebo v ordinacích lékařů. Mnohdy ale informace a povzbuzení přinášejí i přátelé, kteří již s darováním krve mají zkušenosti.

Každý, kdo někdy dostal darovanou krev, některou její složku nebo léčivo z ní vyrobené, by měl alespoň v duchu poděkovat těm, kteří nezištně pomáhají a nikdy se nedozvědí, komu a jak jejich dar pomohl. Každý, komu to umožňuje zdravotní stav, by měl darovat krev, a pomoci tak někomu jinému. Nikdo neví, kdy bude krev sám nebo někdo z jeho blízkých potřebovat, a nemůže automaticky spoléhat, že lékaři budou mít vhodnou krev k dispozici.

Helena KOČOVÁ


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 2.2, celkem 5 hlasů.

Helena KOČOVÁ

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Hlasování
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.