Ilustrační FOTO - Pixabay

Přibydou pracovníci z Ukrajiny?

Vláda chce přijímat více pracovníků z Ukrajiny. Ministerstvo zahraničí požaduje zvýšení počtu žádostí o zaměstnanecké karty ve Lvově a zdvojnásobení kvót pro přijetí ukrajinských zaměstnanců na 40 000 ročně.

Podle údajů ministerstva práce mělo na konci loňska v ČR zaměstnání 121 086 lidí z Ukrajiny. Tvořili tak přes pětinu zahraničních zaměstnanců u nás.

Podle návrhu, který vypracovalo ministerstvo zahraničí, by ročně mohlo do českých firem nastoupit místo 19 600 až 40 000 ukrajinských pracovníků. Na stole byly i dvě varianty stanovení jejich mzdy. Podle první by síly v režimu Ukrajina měly dostat aspoň medián pro svou profesi. Podle druhé varianty by to měl být 1,2násobek zaručené mzdy, tedy letos podle profese minimálně od 16 020 do 32 040 korun. Navýšení kvót mělo původně platit od dubna. Podle Hospodářské komory se termín fakticky posouvá na začátek listopadu, nabírání většího počtu žádostí o místo by mělo začít v září.

Odbory a ministryně práce stanovení mzdové hranice podporují. Podle nich by zabránila zneužívání ukrajinských sil v ČR. Hospodářská komora je proti. Podle ní by Ukrajince a Ukrajinky proti českým zaměstnancům naopak zvýhodnila. Zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů o výši odměny už jednali, ale neshodli se na ní.

Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) už dřív řekla, že čeští zaměstnanci díky růstu mezd a nedostatku pracovních sil už navrhované částky mají, v nevýhodě by tedy nebyli. Kritérium by mělo zabránit tomu, aby lidé z Ukrajiny konkurovali levnou prací. Pokud by byly mzdy příliš nízké, cizinci by si místo ČR mohli zvolit práci v zemích s vyšším výdělkem, podotkla šéfka ministerstva práce.

Program pro přijímání pracovníků z Ukrajiny má ČR od roku 2016. Původně jeho prostřednicvím smělo přijet 3800 lidí ročně. Kvůli nedostatku pracovních sil a požadavkům zaměstnavatelů se počet už dvakrát zvyšoval. Nejdřív na 9600, pak na 19 600.

Ministerstvo zahraničí v podkladech pro vládu už dříve uvedlo, že kapacita projektu je nedostatečná a na termín podání žádosti o zaměstnaneckou kartu se čeká přes 80 dní. Zhruba pětina Ukrajinců čekání vzdá. Prodlužují se také vyřizovací lhůty a lhůty pro snímání biometrických údajů. Ministerstva vnitra, zahraničí a práce proto kvůli zdvojnásobení kvóty žádají o další místa. Podle původních informací by ráda získala 133 nových úřednických či inspektorských postů. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) přitom v návrhu rozpočtu počítá se škrtnutím desetiny pozic ve veřejné správě.

Podle Hospodářské komory se čekací doba na udělení termínu na konzulátu ve Lvově prodloužila už na 105 dní. Posílení počtu úředníků a inspektorů by ročně stálo asi sto milionů korun, letos zhruba 48 milionů. Komora uvedla, že náklady se pokryjí z vyšších správních poplatků od žadatelů o zaměstnaneckou kartu.

 


Dovoz zaměstnanců není řešení

Rozhovor Haló novin se stínovým ministrem průmyslu KSČM Pavlem Hojdou

Je řešením pro český průmysl, kterému prý chybějí pracovníci, dovoz zaměstnanců z Ukrajiny, jak chce vláda?

Z takového návrhu jsem ve velkých rozpacích. Problémem naší ekonomiky není nedostatek pracovních sil. Problémem je to, že jsou u nás velmi nízké mzdy, zejména ve srovnání s Německem a Rakouskem. Výsledkem je, že spousta lidí, zejména u nás v pohraničí, dennodenně putuje za prací do Německa. Hlavně tesaři, kvalifikovaní stavaři. Dostávají tam minimální mzdu, ale pořád je to ještě třikrát víc, než by vydělali doma. A tito lidé pak pochopitelně chybějí na domácím pracovním trhu. U nekvalifikovaných prací jde o problém příhraničí, ale u kvalifikovaných prací se vyplatí dojíždět i sto kilometrů z vnitrozemí! Mně osobně se tedy dovoz levných pracovníků z Ukrajiny nelíbí. Bojujeme o to, aby naše mzdy byly alespoň na úrovni 80 procent mezd německých, a pak náhle uvidíme, že česká pracovní síla tu je a kvalitní! Navíc cesta vyšších mezd bude mít další multiplikační efekty – lidé zvýší svou spotřebu, vzroste HDP. Problém dovozu práce z Východu je i v tom, že Ukrajinci budou pracovat za nižší mzdu a ten žádoucí proces sbližování našich mezd se Západem se zpomalí.

Vláda a odbory však věří, že tomu lze zabránit nařízením, že zahraniční pracovník bude mít třeba 1,2násobek průměrné mzdy.

To je přece legrační. To jsou jen taková těšínská jablíčka. Ve skutečnosti by to nikdo nedodržoval. Tak jako se různé záruky důstojné práce zahraničních pracovníků nedodržují už dnes. U nás na Chebsku někteří lidé z Ukrajiny pracují. Takže vím, jaké mají podmínky. I dvanáctihodinové šichty za mzdu, za kterou by Čech nepracoval ani osm hodin. To je realita. Proto podnikatelé ty pracovníky z Ukrajiny chtějí, protože je to výhodné především pro ně, nikoli pro českou ekonomiku.

Jaké řešení byste navrhoval vy?

Jediným skutečným řešením by bylo, kdyby byla cena práce stejná v celé Evropské unii. Pak bychom viděli, jak na tom která ekonomika je. Proto se mi líbil návrh našich kandidátů do europarlamentu na zavedení celoevropské minimální mzdy, který jde právě tímto směrem. Jsem si však jist, že průmyslová lobby se takovým návrhům bude bránit zuby nehty. Krom tohoto globálního řešení je tu pak řešení místní. Více skutečně českých firem, které budou realizovat celý svůj zisk právě u nás, a budou tedy schopné své lidi zaplatit. Dnes jsou naše firmy většinou dceřinými společnostmi firem západních. Jejich zisk je minimální, levně zde zpracují výrobek, ten se pak převeze k mateřské firmě, a tam se teprve realizuje skutečný zisk.

(ste)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 4.7, celkem 9 hlasů.

(ste)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Hlasování
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.