Ilustrační FOTO - Pixabay

Arktida. Zájem se mění v geopolitické soupeření

Po celá staletí se o Arktidu zajímali jen polárníci a jedinci, kteří si libovali v extrémních zážitcích. Byla nehostinná, zmrzlá, tamní prudké ledové větry se považovaly za smrtící.

Jenže Arktida ztrácí svůj dosavadní obraz. Ledové pokrytí Severního ledového oceánu a přiléhající pevniny se za poslední roky zmenšilo o 38 procent. Předpokládá se, že nejpozději v roce 2040 se oceán stane volným mořem. Průměrná teplota v Arktidě se podle zdrojů OSN zvýší o pět až devět stupňů Celsia. To ale jen v případě, že průměrné zvýšení na celé zeměkouli bude činit dva stupně, tedy, že budou naplněny Pařížské dohody.

Mezi klimatology panuje shoda, kterou vyjádřili už před dvěma lety. Zachovat Arktidu v tradiční podobě již není možné, lze jenom doufat, že si oceán najde novou klimatickou rovnováhu, napsal list New York Times.

Nerostné bohatství

Změny v Arktidě probudily zájem těžařů. Podle amerických odhadů se tam nachází 1,67 trilionů krychlových metrů zemního plynu a 90 miliard barelů (barel = cca 64 litrů) ropy. Tedy 30 procent všech dosud neprozkoumaných ložisek plynu a 13 procent ropy. Dále Američané upozornili na zásoby uranu, vzácných kovů, zlata a diamantů. To dříve potvrdily i ruské expedice, které Arktidu zkoumají nejméně jedno století.

Letos se konaly už dvě konference o Arktidě, jedna na úrovni premiérů zainteresovaných zemí, druhá – tradiční – na úrovni ministrů zahraničí. Právě na ní americký ministr Mike Pompeo prohlásil, že Spojené státy americké jsou »arktická« země, proto tento region považují za legitimní místo soupeření.

USA mají zpoždění

Podle New York Times se soupeření bude odehrávat mezi USA, Ruskem a Čínou. Přitom však pouze Rusko je dlouhodobě v Arktidě aktivní. V první řadě jde o Severní mořskou cestu (v ruské zkratce Sevmorpuť). Stále ještě je přístupná jen část roku, ale sezona se rok od roku prodlužuje. Kromě toho Rusko vytváří technické podmínky pro nepřetržitou plavbu stavbou ledoborců. Všiml si toho i senátor za stát Aljaška Dan Sullivan: »Ledoborce vytvářejí arktické dálnice. Rusko je má, my (USA) jsme schopni vytvořit tak okresku s dírami.« Připomněl, že Rusko má ve službě více než 40 ledoborců, zatímco USA jeden. Teoreticky vlastně dva, ale jeden zůstává v doku jako zdroj náhradních dílů pro druhý, kterému tak zůstává schopnost plavby.

Kostru ruské flotily tvoří atomové ledoborce, na špičce se v současné době nalézá třída Arktika s výtlakem 25 000 tun. Tyto ledoborce jsou schopny lámat led o síle 2,25 metru a nechávat za sebou vodní cestu o šíři 33,5 metru. Pro srovnání: jediný americký »lamač ledu« si může troufnout na sílu ledové pokrývky 1,8 metru a zanechává za sebou šířku vody 25 metrů.

Americký ministr Mike Pompeo (na snímku) letos prohlásil, že USA jsou »arktická« země, proto tento region považují za legitimní místo soupeření. Pouze Rusko je ale v Arktidě dlouhodobě aktivní.

Nicméně i třídu Arktika považují ruští projektanti za zastaralou. Nahradí ji třídou Lider o výtlaku 72 000 tun, která bude schopna překonat led o tloušťce čtyři metry a zanechá za sebou šířku vody 60 metrů. Taková šíře umožní proplout největším obchodním lodím. První tři ledoborce třídy Lider mají obohatit ruskou flotilu příští rok. Severní mořská cesta zkracuje cestu z Japonska, Koreje, nebo Číny do Evropy ve srovnání s cestou přes Suezský průplav o 28OO mořských mil, tedy přibližně o čtvrtinu. Proto se předpokládá, že se stane »Severní hedvábnou stezkou« a hlavní branou pro čínské zboží do Evropy.

Aktivní Čína

Právě dopravní cesta vyvolává v Číně trvalý zájem. Dosud si najímá ruské loďstvo a také ochranu. Ruské vojenské námořnictvo, které zřídilo samostatné velitelství pro Arktidu, ochraňuje »Sevmorpuť« vojenskými ledoborci, vrtulníkovými loděmi a rychlostními čluny, které podle některých zpráv umějí i klouzat po ledě. Rusko má také bohaté zkušenosti s »arktickými nepotopitelnými loděmi«, tedy se sladkovodními ledovci, které se odlamují v ústí kanadských řek. Pak »draftují« oceánem. Většinou se na nich zřizují ruské vědecké stanice, ovšem vždycky letiště. Sladkovodní kra se pohybuje Severním ledovým oceánem až tři roky, dokud nezmizí v Severním Atlantiku.

Náklad je tedy chráněn, Čína by však chtěla víc. Staví ledoborec, má být spuštěn letos a čeká, až bude Severní ledový oceán ještě splavnější. Pak hodlá posílat své vlastní obchodní flotily mimo ruské výsostné vody do vod mezinárodních.

Čína předstihla USA, ty se teprve letos »zmátožily« a rozhodly o stavbě tří těžkých ledoborců pro Pobřežní stráž. Měly by překonávat led o síle tři metry, na vodu však budou spuštěny až v roce 2024. Tou dobou bude nyní sloužící jediný ledoborec tři roky mimo provoz. Ovšem americký zájem se ani tak netýká dopravních cest na severu. Arktidu považují za místo boje velmocí. Američtí stratégové by chtěli kontrolovat Beringův průliv, kudy musejí proplouvat čínské lodě na cestě do Severního ledového oceánu.

(jo)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 7, celkem 3 hlasy.

(jo)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


donald.kaczerowski
2019-06-03 19:46
pleningeri - Beringovu úžinu Rusové nekontrolují. Středem vede
státní hranice (mezi Diomédovými ostrovy - jeden je ruský, jeden
americký). Rusové ji kontrolovali jenom do roku 1867, kdy prodali
Aljašku za směšné peníze Američanům. Vzápětí tam byla objevena
jedna z nejbohatších nalezišť zlata na světě. Kdyby dneska Rusko
Aljašku mělo a mohlo tam postavit raketové základny, skákal by Putin
radostí, až by si rozbil hlavu o strop.
jarprchal43
2019-06-03 19:25
Pak »draftují« oceánem. Kry driftují (jsou unášeny). Draftují
(vybírají se) hráči kolektivních sportů
pleningeri
2019-06-03 19:03
Beringův průliv již po desetiletí kontrolují Rusové, předtím SSSR,
předtím car, ... a USA jako obvykle poslední ...
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.