Ilustrační FOTO - Pixabay

Máme jednu z nejhustších železničních sítí

Při příležitosti dnešního 180. výročí příjezdu prvního parostrojního vlaku na území dnešní České republiky, konkrétně do Břeclavi 6. června 1839 (tehdy se jednalo o slavnostní zahájení pravidelného provozu na železnici mezi Vídní a Břeclaví) přinášíme vybrané údaje o železnici v ČR.

Podle Správy železniční dopravní cesty (SŽDC) činila ke konci roku 2017 délka železničních tratí v ČR celkem 9408 kilometrů, stavební délka kolejí měřila 15 356 km, v republice bylo 6751 železničních mostů a 164 železničních tunelů.

Ve světě patří ČR v tomto ohledu 24. místo, vévodí USA s délkou přes 293 000 km, přičemž přes 50 000 km železnic má i Čína, Rusko, Kanada a Indie.

Z hlediska hustoty železniční sítě (metrů železnic na kilometr čtvereční) ale patří ČR s průměrnou délkou 122 metrů tratí na kilometr čtvereční plochy území ke špičce světa (na dalších místech je Švýcarsko, Německo či Lucembursko).

Vybudování železniční sítě v českých zemích patří k největším počinům v oboru stavitelství, jež dalo impulz k rozvoji měst a uspíšilo průmyslovou revoluci. Stavba tratí se vzhledem ke značné členitosti terénu stala náročným inženýrským dílem. Pro zajímavost: přibližně 48 procent z celkové délky tratí leží v obloucích a 86 % ve sklonu.

Nejníže položenou stanicí je se 127 metry nad mořem stanice Dolní Žleb v Děčíně na hranici s Německem, nejvýše (995 m) leží dopravna Kubova Huť na trati Strakonice-Volary.

Železniční doprava na území ČR má své počátky v první třetině 19. století. První železnicí byla koněspřežná železnice z Českých Budějovic do Lince. Trať o délce 129 km byla po celé délce dána do provozu 1. srpna 1832, přičemž český úsek trati byl zprovozněn již 30. září 1828. Provoz na trati zajišťovalo 860 koní.

Provoz na další koněspřežce na trase Praha - Lány byl zahájen 21. března 1830. Na obou těchto koněspřežných tratích byly později koňské povozy nahrazeny parními lokomotivami - na budějovické dráze v roce 1873, na buštěhradské již v roce 1856.

První železnicí s parostrojním pohonem byla Severní dráha císaře Ferdinanda. Se stavbou dráhy se začalo v roce 1837 u Vídně, první zprovozněný úsek trati byl dokončen už v listopadu 1837 a vedl z Floridsdorfu u Vídně do Wagramu. Na území dnešní ČR stavba dospěla 6. června 1839 v Břeclavi a 7. července 1839 byla zahájena parostrojní doprava na dráze z Vídně do Brna. Nákladní doprava na této trati byla dána do provozu 2. března 1840. Cesta z Vídně do jihomoravské metropole trvala pět a půl hodiny (dnešní vlaky urazí stejnou vzdálenost za hodinu a 40 minut).

Další trať, kterou budovala od roku 1842 Rakousko-uherská společnost státní železnice, vedla z Olomouce do Prahy. Severní státní dráha byla uvedena do provozu v roce 1845, kdy bylo postaveno i nynější Masarykovo nádraží v Praze. První vlak přijel z Vídně do Prahy 20. srpna 1845. Dráha z Olomouce do Prahy přinesla velký hospodářský rozvoj v oblastech, kterými procházela. Celá trať z Prahy přes Děčín do Drážďan byla slavnostně otevřena 8. dubna 1851.

Další rozvoj železnice nastal až od konce 70. let 19. století. Drtivou většinu tratí stavělo více než 20 velkých soukromých společností. V letech 1869-1875 bylo v českých zemích vybudováno 3500 km hlavních tratí (z toho v roce 1871 téměř 1200 km).

K novému vývoji dochází po roce 1880. Rakousko-Uhersko zesílilo úsilí o budování systému státních drah, ať už budováním nových drah nebo zestátňováním soukromých železničních společností. Soukromému sektoru stát ponechal pouze výstavbu lokálních tratí. Během dalších 38 let bylo na území budoucího Československa vybudováno 6330 km vedlejších a místních tratí. Ztrátové dráhy byly postupně zestátňovány, poslední velké soukromé společnosti byly zestátněny až ve 20. letech 20. století.

Dalším mezníkem v historii české železniční dopravy je rok 1903, kdy byla zahájena doprava na místní dráze Tábor - Bechyně: 21. června zde vyjel první vlak na elektrický pohon na normálně rozchodné trati, jehož konstruktérem byl František Křižík.

Po vzniku Československa přebraly železniční síť nově vytvořené Československé státní dráhy (ČSD). Délka tratí dosahovala v roce 1918 více než 13 000 km, z toho v českých zemích téměř 9500 km.

V dalších letech byla uskutečněna přestavba jednokolejných na dvoukolejné tratě, v 50. a 60. letech 20. století začala elektrifikace tratí, v roce 1993 začala modernizace čtyř tranzitních koridorů a další modernizace tratí souvisí zejména se zaváděním vyšších traťových rychlostí, prostorovou průchodností, takzvanou peronizací stanic či technologickým vybavením, které zvyšuje bezpečnost a řízení provozu.

Dominantním vlastníkem a provozovatelem železničních drah na území českých zemí v průběhu historie byl nejčastěji stát. V současné době je vlastníkem většiny železničních tratí u nás stát zastoupený Správou železniční dopravní cesty, největším národním dopravcem jsou České dráhy.

(ici)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.3, celkem 4 hlasy.

(ici)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.