Brigády ve výrobě, zemědělství či stavebnictví je poměrně těžké obsadit. Tito brigádníci však pracují s radostí. FOTO – archiv Zachraň jídlo

Zájem o brigády ze strany uchazečů je vyšší než loni

Nejlepší období na zařízení letní brigády právě nyní vrcholí. Zatímco nabídka brigádnických míst je v České republice srovnatelná s loňským rokem, zájem o brigády ze strany uchazečů je vyšší než loni. Největší poptávka je po práci v administrativě, nejméně žádané jsou manuální práce. Hodinová sazba meziročně vzrostla ve všech regionech ČR, jak vyplývá z ankety ČTK mezi personálními agenturami.

Nejvíce brigádnických pozic zaměstnavatelé nabízejí v jednoduché administrativě a manuální práci ve skladech, výrobě či stavebnictví. »Podle našich zkušeností se vyplatí hledat letní brigádu ideálně kolem poloviny května. Jde o dobu, kdy u nás společnosti začínají brigádníky poptávat, a navíc se objevují nejatraktivnější pracovní pozice,« uvedla marketingová manažerka agentury Grafton Recruitment Jitka Součková.

Nejčastěji se letní brigády nabízejí v gastronomii, cestovním ruchu, a dále na festivalech a ve volnočasových službách, řekl ředitel marketingu ManpowerGroup Jiří Halbrštát. I v létě však přicházejí nabídky, které můžou otevřít dveře firmy pro hlavní pracovní poměr v dalších letech. Možnosti se otevírají v logistice, maloobchodě, ve výrobě, v propagaci výrobků a podobně, dodal.

Poptávka po brigádnících proti loňsku stoupla podle Lenky Peškové z agentury Hays zejména pro podpůrné činnosti ve finančních odděleních společností. Ty mají však zájem hlavně o dlouhodobou spolupráci na částečné úvazky, nejen o brigády přes léto. Další oblastí, kde se nejvíce uplatní brigádníci, je administrativa a podpůrné administrativní činnosti, jako jsou zákaznický servis či vyřizování objednávek, dále práce v recepci a zástupy na recepci po dobu dovolené kmenových zaměstnanců.

Výroba, stavebnictví a zemědělství netáhnou

Obecně největší skupinou zájemců o brigádu jsou studenti nad 18 let, dále lidé v důchodu a rodiče na mateřské dovolené. »Rostoucí poptávku sledujeme také u víkendových brigád, na které se vesměs hlásí pracující lidé. Tyto jednorázové brigády jsou obvykle zabrány prakticky okamžitě po zveřejnění nabídky,« uvedla Součková. Největší zájem je o práci v administrativě, lidských zdrojích či financích. Naopak brigády ve výrobě, zemědělství či stavebnictví je poměrně těžké obsadit.

»Není to dáno horšími finančními podmínkami, naopak, mzda na administrativních a dělnických pozicích se prakticky neliší. Studenti se ale i o prázdninách chtějí věnovat práci v oboru, který studují,« doplnila Součková. Například administrativní pracovník v Ostravě si vydělá 100 až 150 Kč za hodinu, skladník v Brně 110 až 160 Kč.

Mzda brigádníkům letos vzrostla, stále jsou však patrné regionální rozdíly. Nejvíce si lidé vydělají v Praze, a to až 250 Kč za hodinu. V Brně je to 100 až 170 Kč, v Ostravě 90 až 150 Kč a na Zlínsku a Liberecku do 130 Kč za hodinu. Ve Zlínském kraji přitom bylo navýšení hodinové mzdy u brigádnických pozic meziročně až o 20 procent, podotkla Součková.

Společnosti své nabídky podporují především mzdou, která roste u brigádníků rychleji než u trvalých pracovních pozic, doplnil Halbrštát. Nejlépe placeni jsou podle něj v průměru brigádníci ve Středočeském kraji, kde si vydělají 150 až 170 korun za hodinu. Nejnižší průměrně hodinové mzdy jsou v Moravskoslezském a Ústeckém kraji, kde činí 120 až 135 korun. Celkově se průměrné mzdy brigádníků pohybují mezi 130 a 160 korunami za hodinu.

Zejména studenty lákají také brigády v zahraničí. Jejich nabídka je v cizině široká především v turismu a hotelnictví. Finančně si mohou studenti vydělat dvakrát až třikrát více než v Čechách, záleží však na konkrétní zemi. Musí ale počítat s vyššími náklady na cestu, ubytování a stravování.

 


Student se bez přivýdělku neobejde

Otázky Haló novin pro Andreje Bónu, vysokoškolského studenta a místopředsedu SDS

Jako student máte jistě bohaté zkušenosti s letními brigádami. Lze tyto zkušenosti popsat?

Student se v dnešní době bez přivýdělku neobejde. Já měl v tomto ohledu vždycky docela štěstí. Vyloženě mizernou zkušenost jsem měl snad jen jednu, asi dva měsíce jsem strávil v call centru. Řekl bych, že je to skoro »povinný« zážitek, který člověka velmi rychle naučí, že v korporátech je standard považovat člověka více méně jenom za kus masa. Potom už to ale bylo jenom lepší – jsem docela bedna na jazyky, takže jsem se věnoval hlavně překladatelství a vyučování angličtiny, italštiny a češtiny.

Poslední zhruba rok jsem pak zase strávil v marketingu. Ale to, že se člověk uchytí alespoň zhruba ve svém oboru, podle mých zkušeností úplně běžné není. U lidí z mého okolí většinou převažují brigády v cestovním ruchu nebo gastru, bez ohledu na to, co studují.

Právě na gastronomii a cestovní ruch, ale také na festivaly a volnočasové služby se prý studenti nejvíce zaměřují. Směřují mladí i do jiných oborů? Já si pamatuji, že v mé generaci mladí hoši v létě pomáhali na stavbách, kluci i holky ve výrobních provozech, a nevím, zda toho je dnešní mladá generace schopna...

Studenti vysokých škol se obyčejně v první řadě pokoušejí najít místo ve svém oboru, což je sice pochopitelné, ale ne vždy úplně snadné. Z tohoto pohledu jsou na tom nejlépe studenti IT, protože nabídka těchto míst je poměrně široká. Osobně znám pár lidí, kteří si třeba na stavbě přivydělávali, ale je pravda, že jich není mnoho. Důvod bych ale nehledal v tom, jestli moje generace umí, nebo neumí pracovat rukama. Fetišizace kariérního postupu vede studenty k tomu, aby hledali brigády, které budou dávat smysl v jejich životopisech, rozhodně pokud má jít o ty stálejší, a ne jen sezónní. Pokud se firma pokouší obsadit jinou pozici, tak se musí snažit toto vykompenzovat – platem nebo benefity. To je ovšem většinou komplikované, protože odměny za práci jsou na podobné hladině napříč odvětvími.

Takže jak hodnotíte finanční ohodnocení brigádníků? Personální agentury uvádějí, že mzdy brigádníků rostou rychleji než u trvalých pracovních pozic.

Rozhodně je pravda, že mzdy i u brigád rostou. S tím se ovšem pojí problém spojený s právní úpravou těchto přivýdělků. DPP mají stále limit na výdělek do deseti tisíc korun, aniž by byla vzata v potaz inflace a růst mezd. Výdělek deset tisíc korun má dnes naprosto jinou váhu, než měla stejná částka před třeba deseti lety, obzvláště když růst cen vztáhneme na statky, které hrají dominantní roli v rozpočtu studenta – bydlení a potraviny.

Pokud studenti brigádničí i během roku, aby si vydělali na studium a živobytí, stíhají se vůbec řádně připravovat na budoucí povolání? Nemělo by to být tak, jak to zná má generace, že během školního roku se jen studuje?

V podstatě neznám nikoho, kdo by si nemusel přivydělávat. Na jednu stranu být studentem znamená, že člověk nemá čas na to, aby se mohl plně věnovat práci, na druhou stranu o sobě ví, že je dospělý a nechce být závislý na podpoře rodičů, nemluvě o tom, že podpora ze strany rodiny ve většině případů nemůže být dostatečná na to, aby zcela pokryla výdaje spojené se studiem. Důsledkem toho je, že bez práce se studovat nedá, a to samozřejmě má dopad jednak na studium jako takové, ale i na životní styl.

Podle některých studií jsou studenti v dnešní době pod mnohem větším stresem, který je způsoben právě existenčními starostmi. Nedostatek času vůbec přímo podporuje atomizaci společnosti, která má devastující dopady na duševní zdraví populace a ve výsledku i na toxicitě veřejného diskurzu.

Monika HOŘENÍ


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 3.5, celkem 2 hlasy.

Monika HOŘENÍ

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.