Rozhovor Haló novin se Zdeňkem Jandejskem, prezidentem Agrární komory ČR

Maso z českých chovů je velmi kvalitní

Řetězce stále prodávají v »akcích« poměrně velké množství levného vepřového masa. Je to opravdu dobrá koupě?

Dovozy, které se sem tlačí, jsou za tak nízké ceny, že se za ně maso nedá vyrobit. Hodně masa se sem vozí ze Španělska, z Belgie, Německa a něco málo z Polska. Proč jsou ceny nízké? Například ve Španělsku se maso prodává na burzách. Výrobci se je snaží prodat, a co zbyde, tak se vakuuje do pytlů a jde to k nám. Toto maso je staré 10 až 12 dní. Poznáte to jednoduše. Čerstvé vepřové, které se dostane na trh třetí den po porážce, je krásně světlé, růžové. Starší maso je tmavé. V supermarketu je nízká cena proto, že se prodává zbytek, který se nevydražil na aukci. Jestli kvalitní maso dobře prodají, pak je jim jedno, že nějakých deset procent prodají pod cenou.

Druhým důvodem dovozů za nízké ceny jsou podpory v těchto zemích z národních zdrojů. Například Belgie dává na každý kilogram masa, které se vyveze do zahraničí, dotaci v přepočtu 14 korun. A to nemluvím o dalších dotacích, třeba na welfare, které jsou podstatně větší než u nás. Nemáme takový rozpočet, aby mohl stát zemědělcům dát tolik, kolik dávají jiné země, jimž je jedno, zda se zadlužují, či ne. Podívejte se, jak jsou zadlužené Belgie, Francie, Španělsko. Oni to zkrátka neřeší. Jde jim o to, aby se zvětšovala produkce.

Polovina obilí, které se u nás urodí, se vyváží. Mohlo by se zpracovat na krmivo a mohli bychom mít kvalitní čerstvé maso. U nás je stabilní spotřeba vepřového na úrovni 41,5 kilogramu masa na osobu za rok. Vepřové tak představuje největší podíl z veškerého spotřebovaného masa v České republice, konkrétně 46 procent.

Není divu, že za těchto okolností naši chovatelé živoří.

Čeští chovatelé prasat, aby vůbec mohli přežít, jsou nuceni vyrábět velmi efektivně. Vláda je podporuje až posledních pět let. Přesto se stavy zvířat nezvyšují. Je to obor velmi náročný na investice.

Vepřové maso by se mělo spotřebovávat čerstvé a tam, kde se vyrábí. Soběstačnost ve vepřovém má Česká republika v posledních letech od 36 do 39 procent.

Chovy v České republice zachránila podpora z národních zdrojů, kterou se podařilo prosadit v posledních letech. Díky tomu se pokles produkce vepřového u nás zastavil. Vloni se stav prasat dokonce o 0,1 procenta zvýšil. Ovšem předchozí pokles byl obrovský. Maso se prodávalo za 24 až 26 korun za kilogram živé váhy, výrobní náklady byly 30 až 31 korun. Když zemědělec vezl prase na porážku, tratil na každém kusu 700 korun. Proto se chovy rušily.

Čeští spotřebitelé ještě donedávna měli tendenci zboží z ciziny považovat za lepší než domácí. Teď se trend naštěstí obrací… Týká se to i masa?

Zatímco podle mých informací se ve Španělsku prasatům preventivně podávají antibiotika, u nás je to vyloučené. Chovy jsou naprosto čisté, pod stálou veterinární kontrolou. Jsou naprosto zdravé. Je to i otázka ekonomiky – dříve se na kilo masa vydávaly tři koruny za léčiva. Ale to je dávno pryč.

Naše maso je velice kvalitní. Každý chov prasat je kontrolován Státní veterinární správou z hlediska dodržování podmínek ochrany zvířat proti týrání. Výrobce krmiv kontroluje Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský. Na jatkách je u porážky každého kusu přítomen státní veterinární lékař, který provádí kontrolu masa. Ověřuje se například, jestli maso neobsahuje antibiotika. Teprve po ní je maso uvolněno k prodeji. Pravidelně jsou odebírány vzorky a prováděny rozbory na nepovolené látky (těžké kovy, antibiotika apod.). Státní veterinární správa výsledky každoročně zveřejňuje na svých webových stránkách.

Je dobré vědět, kde byla prasata chována a kde byla poražena. To je dohledatelné na etiketě každého kusu prodávaného baleného masa. Ideální možností je kupovat takové maso, které za sebou nemá dlouhý transport. Samozřejmě nejlepší možností je kupovat maso od místního chovatele.

Lidé se však v údajích o mase často těžko orientují…

Pro snadnou identifikaci potravin musí být na obalu jasný a zřetelný název. Například vepřová plec, krkovice nebo panenka atd. Následuje údaj o zemi původu a číslo šarže, z čehož se dá dohledat dodavatel a chovatel zvířete.

Masné výrobky mohou být postupně vyráběny v několika zemích. Současná legislativa však nařizuje, že musí být označena poslední země, kde došlo k poslední operaci před prodejem výrobku na obchod. To však u masa vede k naprostému matení spotřebitelů! Oválná značka s označením CZ a číslem provozovny neznamená, že maso pochází z České republiky. Maso může pocházet z jiných zemí, například z Polska, Německa či Španělska. Stačí, aby bylo dovezeno v půlkách a v České republice bylo jen rozbouráno a zabaleno. Aby nedocházelo k matení spotřebitele, je ovál s CZ doplněn povinně ještě i další informací o původu masa. Údaj označující chov vepřového označuje zemi, ve které bylo zvíře chováno. Místo porážky je na etiketě uvedeno vždy velmi jednoznačně.

Co by bylo potřeba, aby se chovy – nejen prasat, ale i skotu – alespoň přiblížily úrovni, jaká byla před rokem 1989?

Pokud jde o užitkovost, patříme mezi státy s nejvyšší užitkovostí v Evropské unii. Pokud chceme zvýšit stavy hospodářských zvířat, abychom se přiblížili k letům soběstačnosti, musíme podpory směřovat nejen na plochu, ale musejí být podmíněny vyšším počtem hospodářských zvířat na hektar. Tomu, kdo by nedodržel stanovený počet zvířat na hektar, by došlo ke krácení stanovených podpor. Je přitom jedno, zda jde o malého zemědělce nebo velký podnik. Potřebujeme do půdy dostat organickou hmotu.

Pokud řešíme šetrné zacházení s půdou tím, že z orné půdy uděláme trvalé travní porosty, dojde při monzunových deštích k rychlému odtoku vody, která nám pak chybí. Ekologie není v tom, že se všechno zatravní. Existují rozbory půd z let 1990 až 1995. Namátkově by se měly dělat kontroly u zemědělců, jaká je kvalita půdy dnes. Ten, kdo v půdě organickou hmotu udržel, udržel fosfor, draslík, vápník, správnou kyselost atd., ten ať podpory dostává. Kdo vlastnosti půdy zhoršuje, tak ať nic nedostane. Hospodařit má ten, kdo to umí. Bylo by to jednoduché, kdyby to chtěl někdo řešit. Ale je silný lobbing pro to, aby se dávalo i tam, kde se nic moc neprodukuje a půda tam svou bonitní hodnotu neudržuje.

Potom se hovoří třeba o erozi. Není způsobena tím, že by se zemědělci nestarali – i když takoví se také najdou. Lajdáci se najdou všude. Ale normální zemědělec si nenechá půdu zdevastovat, ani když ji má v nájmu. Francouzi mají v nájmu 70 procent půdy, přičemž jde o dlouhodobé nájmy nejméně na devět let a často je nájem na 18 a více let. Proč by se pak o půdu v nájmu zemědělec nestaral? Bude na ní pracovat dvacet, třicet či padesát let… Nejde o to zasahovat do vlastnictví půdy. Ale měla by se kontrolovat a ten, kdo se o ni nestará, by měl být krácen na dotacích a vlastník by o tom měl vědět.

Podle některých odborníků by naši zemědělci byli v EU bezkonkurenčně nejlepší, kdyby právě dotace nedeformovaly trh…

Dlouhá léta tu byly vlády, jejichž ministři nevěděli o zemědělství nic. Řídili ho tak, jak si přála Unie. Situace se mění, lidé chtějí domácí produkty, kvalitu. Jestliže jsme v užitkovosti krav na 3. až 4. místě v Evropě a šestí na světě, děláme to mléko nejefektivněji. Stejně je to s vepřovým masem. Evidujeme 31 odchovaných selat na prasnici za rok. To má jen pár států v Evropě. Máme vyšší užitkovost než Němci. U drůbeže máme stejné výsledky jako oni, včetně produkce vajec. To ovšem platí pro velké produkční chovy. U malých rodinných farem je situace jiná. Osmdesát procent mléka dělají velkochovy, a také 90 procent drůbežího masa a 90 procent produkce vajec. V tom máme obrovskou výhodu. Proč nyní Němci postavili zemědělství na bývalém východním Německu? Protože tam mají koncentrovanou výrobu. A my tady říkáme, že velké podniky budeme rozbíjet?

Zajímavosti o vepřovém mase

Počet chovaných prasat v České republice:

Rok 2004 – 2,9 milionů prasat

Rok 2018 – 1,5 milionů prasat

Dovoz vepřového masa z:

Německa – 33 %

Španělska – 25 %

Polska – 10 %.

Jiří NUSSBERGER


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.5, celkem 25 hlasů.

Jiří NUSSBERGER

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.