Rozhovor Haló novin s Pavlem Kováčikem, předsedou poslaneckého klubu KSČM

Tradiční Jekyll a Hyde, tedy střídání ODS a ČSSD, je asi nenávratně pryč

KSČM zaznamenala na současné schůzi Sněmovny velký úspěch. Po mnohaleté snaze se podařilo schválit usnesení týkající se zločinů privatizace, ke kterým docházelo nejen v 90. letech, ale dokonce až do roku 2005. Co dál?

Nejdřív musím poděkovat všem, kdo za to zvedli ruku. Poprvé po dlouhé době se vůbec podařilo, že Poslanecká sněmovna tím, že přijala usnesení, vzala alespoň na vědomí, že se v 90. letech děly v ČR děsivé nepravosti. To je první krok. Druhý krok je, že Sněmovna požádala vládu, aby legislativními a dalšími kroky, tj. nejen úpravou trestního práva, zajistila, že zločiny, ke kterým při privatizaci docházelo, budou potrestány, resp. že nebudou v první fázi alespoň promlčeny. Aby vláda zjistila, jestli v té době se dělo něco, co by zavdalo příčinu k nepromlčitelnosti, nebo k pozastavení promlčecí lhůty. To vše jsou věci, které na poslední chvíli umožnily alespoň symbolické odsouzení té doby, těch prapodivných praktik, rozkrádání, zašmelení, zašantročování obrovských hodnot národního majetku.

Mě docela překvapilo, že jsme tolik hlasů dostali. Takže uvidíme, co bude dál. Je to krok A. A další abeceda teprve musí pokračovat. Na řadě je projednání návrhu novely trestního zákoníku, jinak řečeno zákona o nepromlčitelnosti zločinů privatizace, z pera komunistických poslanců.

Náš návrh už je ve Sněmovně, je určitým způsobem rámcový, upravuje promlčení trestní odpovědnosti, která spočívá v tom, že trestné činy spáchané při vypracování nebo při schvalování privatizačního projektu se vylučují z promlčení trestní odpovědnosti a zařazují se do kategorie trestných činů nepromlčitelných. Zároveň se do této kategorie zařazují, a tedy se vylučují z promlčení trestní odpovědnosti, také trestné činy spáchané při zadávání, schvalování nebo realizaci veřejných zakázek.

Chceme, aby se na další schůzi už dostala předloha k projednávání. Přijaté usnesení nám dalo do ruky karty, se kterými pak můžeme hrát, když návrh budeme prosazovat.

Budete vstřícní k pozměňovacím návrhům, stejně jako k návrhu Pirátů při schvalování onoho usnesení nyní?

Piráti navrhli pozměnění termínu nejen do roku 1998, ale až do roku 2005. My jsme původně hovořili jen o nezaplacených podnicích privatizovaných vládami ODS, ODA a KDU-ČSL v letech 1992–1998, protože tam končila dvacetiletá promlčecí lhůta. Ale samozřejmě si pořád myslíme, že to není jen o tomto období. Podpořili jsme i jiné usnesení Sněmovny v souvislosti s událostmi, které teď běží – a to, že by se mělo prověřit čerpání evropských prostředků od vstupu do EU. Nikoli tedy jen za poslední dobu, kdy se to účelově nabízí jen směrem k určitým politickým silám. A pokud vím, tak ty vratky byly kolem 35 miliard korun, a my bychom rádi věděli, kdo za to může a jak za to také byl ten zodpovědný postižen. Jestli se to nechalo být, nebo jestli tu doopravdy byly tak silné tlaky na jeho potrestání a náhradu škody, která tím českému státu vznikla, jako jsou v poslední době.

Já se nechci nikoho zastávat, ale jestli to má být podle principu padni komu padni, možná do toho spadnou i někteří z těch, kteří teď hlasitě křičí na náměstích, nebo ten křik podněcují.

Ze 123 přítomných poslanců bylo pro usnesení týkajícího se zločinů privatizace 108 poslanců. Zajímavé bylo, že proti byla ODS, ale poslanci TOP 09, KDU-ČSL a STAN – se buď omluvili, nebo nebyli přihlášeni k hlasování, takže nehlasovali. Zvláštní postoj, ne?

Normálně se tomu říká pštrosí politika. Oni prostě strčili hlavu do písku, jako by ten problém neexistoval. Bylo jim hloupé se hlasování zúčastnit, když se to třeba týkalo i období vlády, kdy u vesla byli oni. Strčíme hlavu do písku, problém jakoby neexistuje, co nevidíme, to není. A protože si asi jejich píjáristé vyhodnotili, že kdyby byli přítomni a hlasovali pro navržené usnesení, poškodilo by je to daleko víc, protože podle mě je hodně občanů přesvědčeno o tom, že ta léta nebyla vůbec fér, a zašantročení je slabé slovo. Zkrátka, že se tady zašmelilo, rozkradlo apod. strašně moc státního majetku.

Proč se podle vás nedařilo dřív takové usnesení přijmout, s obdobnými návrhy jste přicházeli i v minulých obdobích?

Protože ta promlčecí doba je už na hraně, mnozí, kterých se to týká, už mají pocit bezpečí. A také proto, že se podstatně změnila politická scéna a přístupy některých. Osobně jsem třeba rád, že s námi pro usnesení hlasovali Piráti, samozřejmě hnutí ANO, sociální demokraté a také SPD. To znamená, že proměna politické scény, tradiční Jekyll a Hyde, tedy střídání ODS a ČSSD je asi nenávratně pryč, a takové to klukovské - ruka ruku myje, ty nedáš mně, já nedám tobě, už asi taky hodně osláblo.

Na druhé straně, když ve Sněmovně bylo jedno pravo, jedno levo, člověk měl určité jistoty, či jak to říci jinak, jak kdo bude o dané věci hlasovat...

Bylo to přehlednější, dnes je to složitější.

A řekla bych, že zejména v posledních měsících a týdnech má Sněmovna čím dál víc »kecacích« bodů, a na zákony se nedostává. Evropskými volbami to tedy neskončilo.

To je správný postřeh, který chce analýzu, a jejím začátkem je, kdo vytahuje »kecací« body, kdo je vnáší, proč dnes už možná přesahují, a je štěstí, když se najde skulinka a projednáváme nějaký zákon. To spolu teď trochu přeháníme, ale zase ne tak úplně.

Po evropských volbách se ovšem ukázal tlak proti současné vládní koalici, resp. proti současné sestavě umožňující vládnutí - k němuž dochází i na náměstích, a některá média tomu vydatně pomáhají jako neúčinný. Protože to »zatracené« ANO zase ty »zatracené« volby vyhrálo navzdory tomu, jak se národu ukazovalo, jací jsou to »zločinci«. Nervozita stoupla.

Mluvíte o náměstích, na nich se schází nemálo lidí...

Mluvím nejen o náměstích, ale především o Sněmovně. Ono je to provázané. Najednou ani tak nikoho nezajímá, jak to doopravdy je, ale je třeba protest učinit. Podle mě je to neúcta k demokracii. Nerespektování vítěze voleb. Dokonce mnoho lidí nadává, a když se jich zeptáte, koho naposledy volili, řeknou – já jsem nebyl, nemá to cenu. A já říkám - když jsi nebyl volit, tak proti čemu protestuješ, sám proti sobě?

Nelitujete toho, že KSČM podpořila současnou menšinovou vládu ANO a ČSSD, že ji za předem známých podmínek tolerujete? Neublížilo to KSČM v nyní už nejen v souvislosti s premiérem Babišem, ale už to zasahuje třeba i další ministry?

Já jsem se nikdy úplně nezbavil pochybností, jestli to vlastně děláme dobře, či nikoliv. Začínám u sebe, nevím, zda jsem se úplně moudře rozhodl, sám sebe přesvědčil, že do toho půjdu, nevím... Až čas ukáže, zda to bylo dobře, či ne. Ale doporučení VV ÚV KSČM se snažím realizovat poctivě, úplně a co nejlépe. Na druhé straně jsou také hlasy, že kdybychom to neudělali, už dávno se nad námi zavřela voda zapomnění. Já nevím, možná ano, možná ne. Jiní zase říkají, že kdybychom to neudělali, máme už daleko větší preference. Nevím, o co lepší preference či volební výsledek mají třeba lidovci, kteří do toho nešli. Každé to srovnání asi trochu kulhá, ale až výsledek ukáže...

Pravdou je, že KSČM se v této pozici oproti minulosti daří prosazovat mnohé body vlastního volebního programu, a řekla bych, že jsou to body zásadní...

Hmatatelným výsledkem je, že se KSČM mnohem lépe daří prosazovat daleko více programových bodů. Prosadili jsme více než za uplynulá desetiletí, kdy jsme byli sice silnou, hlasitou, zásadovou stranou, opozicí. Ale měli jsme tehdy tak akorát šanci hlasitě upozorňovat. Nyní jsme v šanci nejen hlasitě upozorňovat, to jsme si neodpustili, ale také se pokusit, a dost často věci i úspěšně měnit.

Čeho si vy osobně nejvíce ceníte?

Cením si naprosto všeho. Od sociálních otázek přes – vidím sedět kousek od nás ministra zemědělství Miroslava Tomana – tak musím říci, že to, co se nám podaří prosazovat v rámci tohoto resortu, tu dosud nebylo. Je to prostě dobrá práce, která se nám daří odvádět. Neříkám, že stoprocentně. Ale to, co je v toleranční dohodě a v našich podmínkách, se plní. Tam žádné podstatné připomínky nejsou, opravdu si tam nemáme na co stěžovat. A strana dostává hodně pozitivních hlasů i v médiích, protože se dnes muselo napsat, že komunisté prosadili nějaké usnesení o zločinech privatizace. Ještě před třemi lety jsem považoval za nepředstavitelné, že se to kdy vůbec podaří, i když ten výsledek nepřeceňuji.

Jednání o takových věcech jsou asi hodně složitá...

Pro některé lidi z ostatních stran není úplně snadné s námi spolupracovat, například předtím byli dlouhá léta v ODS, dělali pro ODS a jsou podnikatelé. Jde o lidi, kteří jsou sociálně úplně někde jinde než naši voliči. Není to skutečně úplně jednosměrné. I vládní hnutí má snahu se do té dohody vtěsnat, aby tu byl nějaký výsledek.

Mají také své mantinely?

Mají své mantinely, my jim neokopáme kotníky, my dohodu plníme, což se minulý týden také ukázalo například u EET, například dohoda o hlasování musí být naplněna. A pokud ne, musí se jednat.

KSČM prosadila zdanění církevních finančních náhrad, po senátorech i pravice ze Sněmovny podává ústavní stížnost...

Já jsem poslední, kdo by někomu bránil nebo vyčítal, že se chová, jak uzná za vhodné, pokud je to v rámci zákonů. Podat ústavní stížnost mají samozřejmě právo. Ale takové to a priori hlasování – nehlasujte pro to, Ústavní soud to stejně shodí, to mi vadí. Nechme na Ústavním soudu, ať rozhodne.

Hodně se o KSČM mluví v souvislosti se státním rozpočtem na příští rok. Komunisté říkají, že 40 mld. Kč je moc velký schodek, žádají 30 miliard. Není to snad jen hra před voliči? Nakonec se to nějak vyřeší, a KSČM vládu podpoří...

Není to jenom taková ta planá vyjednávací pozice, ale je to o tom, že rozpočet bude muset být životaschopný příští rok, a v souvislosti s hospodářskou situací, která evidentně nebude tak dobrá jako dosud, musíme vidět dopředu. Jsme strana zodpovědná. To je střízlivé uvažování, a když řekneme 30 mld. Kč, nemusí nutně znamenat třicet, ale musí tam být tendence...

Do jaké míry to KSČM může ovlivnit, protože šéfkou rozpočtového výboru Sněmovny je členka KSČM Miloslava Vostrá?

Pokud jde o informace, měli jsme je stejné i v minulosti, kdy jsme měli místopředsedkyni výboru, měli jsme ve výboru své členy. To, že máme předsedkyni, neznamená, že máme více informací, ale máme šanci věci více než dosud ovlivnit už při tvorbě návrhu, což je podle mě také důležité. Pozice předsedkyně rozpočtového výboru patří nejen k prestižním pozicím ve Sněmovně, v celém politickém systému, ale patří také k nejtěžším pozicím. Příprava rozpočtu, udržení čísel na nějakých přijatelných úrovních, aby i příští roky zůstávalo na sociální věci, na zdravotnictví, školství, na důchody, na všechny funkce státu, které musí vůči slabším skupinám obyvatelstva či obecně vůči svým občanům plnit, velí, abychom se chovali velmi střízlivě.

Marie KUDRNOVSKÁ


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.8, celkem 42 hlasů.

Marie KUDRNOVSKÁ

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Hlasování
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.