Děti na celém světě mají především chodit do školy. ILUSTRAČNÍ FOTO – Stanislav KOMÍNEK

Dětská práce je součástí chudoby

Dvanáctý červen se z iniciativy OSN a Mezinárodní organizace práce (ILO) připomíná jako Světový den boje proti dětské práci. Přestože ILO si letos připomíná 100 let své existence a boj proti dětské práci byl od počátku její prioritou, vyřešit tento problém se bohužel dodnes nepodařilo. Informace o počtu dětí, jimž každodenní těžká práce znemožňuje školní docházku a přirozený rozvoj, jsou alarmující.

Celosvětově jde o 152 milionů dětí, především v Africe a Asii, z nichž téměř tři čtvrtiny pracují v zemědělství (zdroj: ILO).

Mezinárodní společenství se zavázalo vymýtit dětskou práci do roku 2025 (jde o jeden ze 17 Cílů udržitelného rozvoje vyhlášených OSN). Velká Británie, Austrálie, Francie a Nizozemí už přijaly zákony, které zavazují firmy k tomu, aby problém dětské práce ve svých dodavatelských řetězcích řešily. Další země podobnou legislativu chystají. »Ale dokud se rodiny zemědělců ze zemí globálního Jihu nebudou schopny důstojně uživit díky výnosům z prodeje vlastních výpěstků a tamější mladí lidé nebudou mít dostatek příležitostí najít si slušnou práci, bude obtížné dětskou práci vymýtit. Dětská práce je přitom součástí začarovaného kruhu chudoby. Pokud dítě musí už v raném věku pracovat a nemá možnost chodit do školy, má mnohem menší šanci na to, že si v dospělosti bude vydělávat kvalifikovanou prací,« uvedla Hana Malíková, ředitelka Fairtrade Česko a Slovensko, které informaci o Světovém dni boje proti dětské práci zaslalo naší redakci.

Nejvíce v zemědělství

Největší podíl pracujících dětí najdeme v zemědělství. Dle ILO jich v tomto sektoru pracuje 71 procent. Pěstují kávu, kakao nebo banány. Dětská práce má své kořeny především v chudobě pěstitelů. Pěstováním kávy se ve světě zabývá 25 milionů lidí, 80 % z nich jsou drobní pěstitelé, kteří se kávě věnují na svých rodinných políčcích na strmých svazích hor. Stanislav Komínek, konzultant s přímými zkušenostmi z oblastí, kde je dětská práce využívána, navštívil pěstitele kávy na jihu Mexika: »Vyvrcholením celé sezóny je sklizeň, která trvá dva až tři měsíce. Pokud pěstitelé nedostávají za svou kávu dobře zaplaceno, nemohou si na sklizeň najímat brigádníky. Musí jim proto se sklizní pomáhat vlastní děti, které pak kvůli tomu zameškávají školu.« V jihomexickém státě Chiapas žijí přibližně tři miliony lidí. Dvě třetiny obyvatel se živí zemědělstvím, značná část pěstováním kávy. Téměř 60 % místních lidí má pouze základní vzdělání a přibližně 30 % je negramotných. To se týká především domorodých mayských obyvatel.

Systém Fairtrade usiluje o to, aby lidé dosahovali důstojného příjmu, a dětskou i jakoukoliv nucenou práci přísně zakazuje. Přitom samozřejmě dělá rozdíl mezi tím, když děti přispívají k chodu domácnosti – pomáhají rodičům například po škole nebo o prázdninách, jak je ostatně běžné i u nás (taková práce je označována jako child work), a tím, kdy děti pracují místo školní docházky a často v podmínkách, které neodpovídají jejich věku a schopnostem (child labour). Taková práce, která dítěti brání ve vzdělání nebo narušuje jeho zdravý fyzický, duševní, morální nebo sociální vývoj, je zakázaná také Úmluvou o právech dítěte.

Fairtrade si však zároveň uvědomuje, zdůraznila Malíková, že samotné standardy, kontroly jejich dodržování a postihy řešení tohoto hluboce zakořeněného problému nepřinesou. Proto Fairtrade International už v roce 2009 zavedla přístup, který přesahuje zákazy a kontroly a zahrnuje spolupráci s komunitami, v nichž děti vyrůstají, s neziskovými organizacemi, akademickými institucemi, firmami, úřady a především s tisícovkami samotných dětí a mladých lidí. Ve spolupráci s nimi hledá skutečně udržitelný způsob boje proti dětské práci, tak aby nedocházelo k paradoxům, kdy dítě přestane pracovat za peníze pro nějakého externího »zaměstnavatele«, ale místo aby začalo chodit do školy, zapojí se naplno do péče o domácnost, o mladší sourozence nebo o prarodiče, takže stejně nezačne chodit do školy a navíc přestane přispívat do rodinného rozpočtu. Samotný zákaz dětské práce tedy není řešením, to musí zahrnovat také shodu celé komunity na tom, že dětská práce je nežádoucí, a nabídnout dětem a jejich rodinám alternativní scénáře. K tomu směřují obecné standardy Fairtrade pro drobné pěstitele – stanovují minimální výkupní ceny surovin, podporují dlouhodobé obchodní vztahy a pomáhají k rozvoji komunit prostřednictvím fairtradového příplatku.

Pozitivní příklad

Příkladem využití fairtradového příplatku je družstvo SCOOPADEF. To sídlí ve městě Gagnoa v Pobřeží slonoviny. Družstvo je od roku 2011 certifikováno Fairtrade, loni za svých 220 tun prodaných v systému Fairtrade dostali 24 068 600 západoafrických franků. Z fairtradového příplatku v posledních letech zaplatili třeba výstavbu školy. Kromě hlavních budov postavilo družstvo ve vesnici i dva domečky pro učitele, aby se tam mohli odstěhovat za prací.

Studie Tulane University zadaná americkým ministerstvem práce a publikovaná v roce 2015 odhaduje počet pracujících dětí v kakaovém průmyslu na více než 1,2 milionu jen v Pobřeží slonoviny. Země je největší producentskou zemí na světě a zapojení dětí do práce je jedním z faktorů udržení nízké ceny kakaa pro velké čokoládové firmy jako Mars, Mondelez, Nestlé, Ferrero a Hershey.

Pracovat jen na svých snech

Mottem letošního Dne boje proti dětské práci je: Děti by neměly pracovat na polích, ale na svých snech. To samo o sobě je v tuto chvíli »sen«. Fairtrade International ale dělá hodně pro to, aby se stal skutečností. Kromě výše uvedeného například propojuje výrobní firmy přímo s pěstitelskými družstvy, od nichž tyto firmy nakupují fairtradové suroviny, a dává jim prostor, aby se samy přímo zapojily do řešení problémů s dětskou prací.

»Možnost přispět k naplnění tohoto snu ale má každý z nás – pokud budeme tím, co nakupujeme, zvyšovat poptávku po etických, sociálně a ekologicky udržitelných produktech, povzbudíme firmy k tomu, aby takové produkty vyhledávaly a nabízely. Nezbytnou součástí aktivit vedoucích k vymýcení dětské práce je také tlak na firmy a politiky, aby dělali další a razantnější kroky k vyřešení tohoto problému. Pokud se odpovědných spotřebitelů a aktivních občanů najde dost, nebudeme muset na vymýcení dětské práce čekat dalších 100 let,« doplnila Malíková.

(za)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.8, celkem 5 hlasů.

(za)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.