FOTO - autor

S ubýváním zemědělské půdy ani brambora nevyroste

V těchto dnech probíhá sklizeň domácích raných brambor. Spotřebitelům se dostává na stůl plodina, která neodlučně patří do české domácnosti, patří na každý stůl.

Klimatické podmínky posledních týdnů pomohly, že raným bramborám se doma dařilo. A daří se i nyní. Kdyby nedošlo k závažným systémovým chybám včera – a tato situace je nastavena i pro dnešek - mohli jsme nyní i rané brambory vyvážet. Přitom je znovu budeme zhruba ze třiceti procent dovážet a jejich cena se bude odvíjet od jiné než od vlastní situace. Sklady brambor z minulé sklizně jsou v Evropě vyprázdněny.

A České republice se podařilo, že za posledních 30 let dosáhl rapidní pokles ploch nevídaného stupně. Sklízíme brambory na nejnižší ploše v historii našeho zemědělství. Výměra je 28 893 ha. Odečteme-li brambory pro výrobu škrobu a na sadbu – zbývá plocha pro konzumní brambory na 13 935 ha. Současná situace vůbec nenapovídá, že by směřovala k lepšímu.

Opět jsem se ocitl mezi bramboráři z produkčních oblastí, jsem mezi nimi vždy i při podzimních sklizních. Vždy se cítím dobře mezi větrem ošlehanými pěstiteli, až na výjimky, pokaždé mezi nimi chybí ministr.

Mezi novinářskými kolegy na setkáních, zvláště v Praze, s bramborářskými zemědělci a s vynikajícími odborníky z Českého bramborářského svazu a z AK ČR již ve většině chybějí vzdělaní zemědělští novinářští odborníci, chyběli i tentokrát.

Vrabci na střechách (pokud ještě jsou) si štěbetají, že když pole zvláště v bramborářských oblastech zežloutnou, na brambory se nedostává plocha. Nejsem proti žlutavé řepce olejce - ale proč se se stejnou razancí neřídí bramborářská politika? Kdo by se za dané situace o to vlastně zajímal; co dělají čeští europoslanci, když se mnozí chovají jako za krále Klacka!

Jedni se nudí, jiní lelkují, pod sebe podestýlají, a co když i na sebe a na jiné bohapustě práskají a jiné udávají? Mohu se mýlit, na velkého prvorepublikového Antonína Švehlu, ani jako na statkáře, si to prý nedovolili.

Karel Havlíček Borovský měl proti takovým, kteří udávali a škodili, ostré pero. Do života přišel právě v Borové, nyní v Havlíčkově Borové, kde bramboráři dosud nevymřeli. Jenže, kdo by je vlastně dneska chtěl byť na okamžik poslouchat?

A tak jsme se ocitli v situaci, kdy české brambory, ač mají nejkrásnější a nejvonnější parfemovaný květ a vysokou kvalitu, jakou nám může svět závidět, štěstí dlouho nepřinášejí!

Zdeněk HRABICA


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.5, celkem 15 hlasů.

Zdeněk HRABICA

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.