Ilustrační FOTO - Pixabay

Přes 260 demokratů chtělo do Bílého domu

První debaty zájemců o demokratickou nominaci na prezidentskou kandidaturu před volbami hlavy Spojených států se zúčastní rovných 20 uchazečů. Oznámila to Demokratická strana. Diskuse, která se bude konat v Miami, bude kvůli velkému počtu uchazečů rozdělena na dva večery v termínech 26. a 27 června.

O prezidentskou nominaci demokratů se k pátku 14. června podle webu volební komise ucházelo 264 lidí. Za hlavní uchazeče ale média považují 24 z nich, neboť již v minulosti zastávali volený úřad, mají dostatečnou podporu tisku a jsou zahrnuti v průzkumech veřejného mínění.

Biden, Sanders a zbytek

Jasným favoritem je pohříchu v sondážích bývalý nevýrazný viceprezident Joe Biden, který má v průměru podporu 35 % dotazovaných. Se ztrátou až 20 % následuje socialista Bernie Sanders, za kterým další uchazeči rovněž výrazně zaostávají.

Ze 24 tzv. hlavních uchazečů Demokratická strana vyřadila čtyři z nich, kteří nesplňují podmínky pro účast v debatě. Z dalších desítek vedlejších zájemců stranickým regulím nevyhověl nikdo.

Podmínky spočívají v získání nejméně jednoprocentní podpory ve třech průzkumech veřejného mínění, případně nejméně 65 000 sponzorů, z nichž alespoň 200 bude z minimálně dvaceti států USA. K pozvání do debaty tedy stačí jedna z těchto dvou podmínek.

Obě podmínky splnilo 14 z 24 hlavních uchazečů, jen jednu pak šest zájemců o nominaci a čtyři žádnou. Divákům se tak nepředstaví guvernér Montany Steve Bullock, někdejší aljašský senátor Mike Gravel, starosta floridského Miramaru Wayne Messam a kongresman Seth Moulton.

První debata bude rozdělena na dva večery, každého z nich se zúčastní vždy deset uchazečů. Diskuzní večery se budou konat 26. a 27 června místního času (v noci na 27. a 28. června SELČ) a přenášet je budou televize NBC News, MSNBC a Telemundo. Druhou debatu, která se bude konat v červenci, budou vysílat stanice CNN, CNN International a španělská verze CNN.

Třetí a čtvrtá debata, které se plánují na září a říjen, přinesou zúžení počtu pozvaných uchazečů o prezidentskou nominaci, neboť se podmínky zpřísní. Vyžadována bude nejméně dvouprocentní podpora v sondážích, případně nejméně 130 000 dárců.

Prezidentské volby v USA budou v listopadu příštího roku, ještě předtím ale demokraté vyberou svého kandidáta ve stranických primárkách. Ty zahájí 3. února stát Iowa a skončí 16. června v metropoli Washingtonu, v červenci 2020 pak sjezd demokratů formálně zvolí oficiálního stranického kandidáta do Bílého domu.

Primárky i u republikánů

Primárky pořádají také republikáni, protože republikánského prezidenta Donalda Trumpa, který usiluje o znovuzvolení, vyzval k souboji o stranickou nominaci někdejší guvernér státu Massachusetts William Weld. Nepředpokládá se ale, že by Weld Trumpovu kandidaturu ohrozil.

Zájem o lístky na úterní akci amerického prezidenta Donalda Trumpa, který tím oficiálně zahájil svou kampaň za znovuzvolení, byl mimořádný. Trump na Twitteru minulý týden napsal, že poptávka více než trojnásobně překračuje kapacitu 20 000 míst haly ve floridském Orlandu, kde se setkání s příznivci konalo.

Začátek kampaně za znovuzvolení byl pro Trumpa spíše symbolický, neboť podle komentátorů pořádá mítinky se sympatizanty prakticky od příchodu do Bílého domu. Navíc to, že bude znovu kandidovat, je známo od prvního dne jeho prezidentského mandátu. Prezidentskou přísahu složil 20. ledna 2017 a ještě téhož dne formálně oznámil, že se hodlá ucházet i o druhé funkční období.

Takto brzké oznámení s ohledem na praxi předchozích prezidentů, kteří zájem o druhý mandát ohlašovali až později, bylo považováno za nestandardní. Například Trumpův demokratický předchůdce Barack Obama ohlásil až ve třetím roce ve funkci, že chce v Bílém domě po konci prvního mandátu zůstat i další čtyři roky. Jenže Obama na rozdíl od Trumpa bral svůj úřad vážně, a ne jako jakousi vlastní divadelní show a reklamu pro značku svého konglomerátu.

Důvod, proč nyní Trump v podstatě zopakoval svá dřívější oznámení o kandidatuře, vidí deník The New York Times (NYT) v postupu uchazečů o prezidentskou nominaci Demokratické strany.

Eskalátory letos neprošly

Jak přesně taková akce bude vypadat, bylo dlouhé měsíce tématem interních debat poradců i představitelů Bílého domu. Mezi nápady byly návrhy na zahajovací turné po několika státech USA a prezidentův zeť Jared Kushner chtěl podle NYT opět využít jízdu na eskalátoru, kterou Trump ve svém mrakodrapu Trump Tower kampaň v roce 2015 zahájil. Nakonec ale zvítězila pro volby klíčová Florida, kterou jako to správné místo ke startu volebního souboje Trumpovi doporučilo několik poradců.

Výsledky na Floridě byly i ve volbách v roce 2016 totiž známkou toho, že Trump míří k vítězství nad demokratickou rivalkou Hillary Clintonovou. A rovněž v roce 2020 bude Florida klíčovým státem, kde Trump musí vyhrát a kde prozatím průzkumy prezidentovi slibují jen těsné vítězství.

USA Today se v souvislosti s kapacitním problémem zamyslel nad tím, proč kampaň nabízela více lístků, než kolik je míst. Oficiální vysvětlení sice neexistuje, ale všechny politické kampaně velmi rády získávají nové kontakty pro databázi příznivců, dodal deník. A za lístek do Orlanda museli zájemci předat Trumpovu týmu nejen e-mailovou adresu, ale také mobilní telefonní číslo.

Do Orlanda se sjeli podle ČTK nejen zastánci prezidenta, ale také jeho odpůrci. A prezidentovi nic nedarovali!

(rj)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.6, celkem 5 hlasů.

(rj)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.