Rozhovor Haló novin s duchovním Církve československé husitské Janem Krškem

Sloup jako symbol porážky samostatnosti a nastolení rekatolizace

Jak vnímáte snahy o obnovení Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí? Vždyť přece nebyl postaven na paměť porážky stavů na Bílé hoře, ale jako poděkování za vítězství nad Švédy a tím i ukončení třicetileté války.

Máte samozřejmě pravdu, ale nejde jen o samotné okolnosti zrodu sloupu. Důležitou roli hraje tzv. druhý život památky. Myslím tím, jak byla v průběhu dějin vnímána. Sloup se posléze stal symbolem porážky samostatnosti a nastolení rekatolizace, na což česká veřejnost vcelku logicky po vzniku republiky reagovala. Stržení sloupu nelze chápat jako izolovanou akci party anarchistů, ale spadala do širšího kulturního boje za nový duchovní rozměr první republiky.

Odstranění sloupu přivítala řada představitelů českého politického života včetně prezidenta Masaryka. Obnovou sloupu bychom negovali duchovní obrat po vzniku republiky. Otevřela by se otázka, zda jsme se vůbec měli vydat cestou k národní samostatnosti, či nový stát budovat na jiných ideových principech. Za paradoxní považuji skutečnost, že jsem mluvil s několika stoupenci Mariánského sloupu, kteří zároveň souhlasí s odstraněním smíchovského tanku, protože ho vnímají jako symbol srpnové okupace.

Jde ovšem o pomník víry. Neměli bychom se s ním smířit, protože pokud jsme věřící, věříme všichni v jednoho Boha?

Snahu o obnovení sloupu nelze rozhodně považovat za projev usmíření. Nejen pro dobovou interpretaci památky, ale i pro její celkovou koncepci. Myslím tím symboly potírání kacířů, hereze na podstavci sloupu a prezentaci Panny Marie jako vítězství katolicismu. Z tohoto důvodu odmítá obnovení sloupu ve svém oficiálním prohlášení i Církev československá husitská.

Můžeme samozřejmě namítnout, že podobné památky nalezneme v naší vlasti na jiných místech. Mariánský sloup však byl stržen, aby se první republika symbolicky rozloučila nejen s habsburskou monarchií, ale i s principy náboženského útlaku. Pokud dojde k obnově sloupu v původním provedení, bude to ideově vyjadřovat snahu vrátit se k principům rekatolizace a dominance jedné církve. Již vehemence, s jakou stoupenci Mariánského sloupu usilují o naplnění svého cíle, ukazuje, že primárně nejde o obnovení dávné barokní památky. Vidím v tom čistě politickou záležitost.

Proč bychom si však neměli připomínat původní důvod vzniku sloupu – vítězství nad Švédy? Odražení plundrujících Švédů přece znamenalo záchranu nejen pro Prahu, ale i pro celé Čechy.

Švédská vojska samozřejmě přinesla pro obyvatele Čech pohromu a přišli jsme o nevyčíslitelné kulturní bohatství. Vítězství nad Švédy ale skutečně není důvod k oslavě. Pokud by se Švédům podařilo zcela ovládnout Čechy a porazit Habsburky, mohla se situace po Vestfálském míru vrátit před Bílou horu. Naše země by se tak orientovaly na rozvíjející se protestanské Nizozemí a Anglii, nikoliv na již zaostávající rakouské a španělské Habsburky. Vazby na progresivní ekonomický systém by se jistě odrazily i na vlastním hospodářství. Českým poddaným by se tak namísto nevolnictví a nárůstu neproduktivní robotní práce mohla otevřít přímější cesta ke kapitalismu. Rozvíjející se české země by třeba nedaly možnost vzniknout ani silnému Prusku.

Vím, že se již pouštím do spekulací. V každém případě však to, co přišlo po třicetileté válce, nepatří k vrcholným okamžikům českých dějin. Mariánský sloup tak nelze oslavovat ani z důvodu původního účelu jeho vzniku. Proč tedy z politických důvodů obnovovat něco, co je symbolem duchovní i ekonomické stagnace?

Jaroslav KOJZAR


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.8, celkem 119 hlasů.

Jaroslav KOJZAR

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


hajek.jiri51
2019-06-25 18:45
Absolutně přesné. Hlavně pro národně uvědomělé Čechy. Pro sloup i
autora opakovaně doporučuji umístění v ústavu Bohnice. Ovšem pokud
bude tamní osazenstvo souhlasit, o čem mám jisté pochybnosti.
Hlasování
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.