Socha maršála I. S. Koněva na náměstí Interbrigády v Praze 6.

Osvoboditel Prahy nedává přepisovačům historie spát

Poté, co se situace se sochou osvoboditele Prahy sovětského maršála Ivana Stěpanoviče Koněva (1897-1973) na náměstí Interbrigády v Praze 6 poněkud zklidnila, když radnice vedená Ondřejem Kolářem (TOP 09) instalovala doplňkovou tabuli k patě sochy, vyrukovala se svými nápady městská část Praha 3. Na jejím území se totiž nachází dlouhá a rušná tepna, jež nese Koněvovo jméno.

Zastupitelstvo Městské části Praha 3 na svém zasedání 11. června přijalo k bodu »Záměr vypracování komplexního materiálu vysvětlujícího a objasňujícího roli maršála I. S. Koněva v letech 1945-1968« toto usnesení: Vzalo na vědomí dopis občanů (viz dále), schválilo záměr vypracování komplexního materiálu vysvětlujícího a objasňujícího Koněvovu roli ve výše uvedených letech a uložilo starostovi městské části tento záměr realizovat. Všichni přítomní zastupitelé na zasedání 11. června byli pro, hlasování se zdržel jen David Tacl z ANO, tři zastupitelé nehlasovali. V zastupitelstvu jsou po posledních komunálních volbách zastoupeny tyto strany: Piráti, Pro Prahu 3 (ODS, KDU-ČSL a Svobodní), TOP 09 a Starostové, ANO a Zelení a nezávislí.

»Na Praze 3 máme tu stopu v názvu Koněvovy ulice a oni (žadatelé) by chtěli, abychom se s tím nějakým způsobem historicky vypořádali a aby se o tom minimálně vedla debata,« uvedl starosta Jiří Ptáček (TOP 09 a STAN) pro ČTK.

Dopis odpůrců Koněva

Usnesení vychází z dopisu, který 21. května 2019 napsala skupina občanů Prahy 3. V něm žádají radnici, aby zadala vypracování stanoviska, jež by zodpovědělo úlohu Koněva »zejména při osvobození Prahy dne 8. 5. 1945, bombardování Čech v první mírový den 9. 5. 1945, při kterém zemřelo více než 1300 civilistů, odvlečení téměř tisíce občanů – včetně Sergeje Vojcechovského, generála čs. armády, do gulagů v květnu 1945, následných deportací více než 10 000 českých občanů do gulagů, zabírání továren a odvážení potravin do SSSR v roce 1945, procesu s generálem Žukovem a jeho následném odsouzení, krvavém potlačení maďarského povstání v roce 1956, při kterém zemřelo více než 10 000 osob a přibližně 30 000 bylo zraněno, vybudování berlínské zdi včetně jeho působení ve skupině sovětských vojsk v Německu, invazi sovětských vojsk v srpnu 1968 a zpravodajském průzkumu, který invazi předcházel«. K žádosti se přidalo více než 100 občanů. Protože se vedení radnice, které se skládá z TOP 09 a STAN, Pirátů a Zelených, myšlenka občanů zalíbila, připravilo hned na červnové zasedání zastupitelů výše uvedený návrh usnesení.

Projev neúcty

Jiní Pražané se naopak Koněva a jeho zásluh zastali a odmítli toto novodobé lustrování historické postavy. Bývalý zastupitel Prahy 6 a Zastupitelstva hl. m. Prahy Ivan Hrůza (KSČM) vyjádřil v mailové komunikaci se starostou Prahy 3 »vážné znepokojení a protest proti připravovanému tendenčnímu znevažování maršála Koněva samosprávou Prahy 3«. Jak je Hrůza přesvědčen, zveřejněný záměr nemá nic společného se snahou o objektivní výklad dějin, ale je projevem neúcty k těm, kteří nesli hlavní tíhu osvobození Československa a Evropy od nacismu. Hrůza dále uvedl, že pokud zastupitelstvo záměr schválí - k čemuž již 11. června došlo - bude »namísto pravdy a lásky šířit zlobu a nenávist« a přispěje k rozdělování společnosti, přičemž politici by měli usilovat o opak. Hrůza naši redakci informoval, že starosta Ptáček se s jeho názorem seznámil, stojí si však za svým.

Objektivita, ne předpojatost!

Jménem Petičního výboru na obranu památníku maršála Koněva zaslala starostovi a členům Zastupitelstva Prahy 3 protest také Eva Havelková z Prahy 6. Debaty o událostech druhé světové války oceňuje, ovšem musí jít o »objektivní hledání, nikoli od začátku předpojaté«. Doporučila starostovi Prahy 3, aby se zaměřili i na Koněvovo působení »coby velitele Kalininského a poté Západního frontu pod Moskvou, na jeho vynikající tečku velitele Stepního frontu v Kurském oblouku, které mu dalo čestné právo zúčastnit se spolu s maršály G. K. Žukovem a K. K. Rokossovským dobytí Berlína. Jeho Pražská operace, spolu s maršálem R. J. Malinovským a generálem armády A. I. Jeremenkem, byla poslední největší obkličovací operací a s vynikajícím mistrovstvím ukončila druhou světovou válku v Evropě«.

Eva Havelková pamatuje šest let fašistické okupace »s hrůznými roky heydrichiády i Pražské povstání a slavné ráno 9. května 1945. Nikdy poté už Praha nebyla tak šťastná, radostná a rozjásaná. Nacházejí se, bohužel, nyní ‚hrdinové‘, kteří by to vybojovali lépe,« ironizuje snahy po 74 letech přehodnocovat úlohu jen některých osobností v porážce hitlerovského Německa.

Bude-li pokračovat nehistorické zasahování do názvů veřejných prostranství a popisek pomníků některých osobností, bude nutné otevřít i přehodnocení úlohy Winstona Churchilla nebo úlohy spojeneckého bombardování, jež bylo provázeno také civilními oběťmi.

(mh)

FOTO – Haló noviny/Monika HOŘENÍ


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.5, celkem 92 hlasů.

(mh)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


e173rb
2019-06-28 12:14
@motl - Nevím co a kde píše John Keegan, ale Daviesův popis je plně v
souladu s ověřitelnými fakty a s historií nezatíženou křečovitými
snahami o její přepisování, úměrnými časovému odstupu a úbytku
pamětníků. Cituji pár skutečností: "Kritická léta nezačala
pro Sovětský svaz v roce 1943, kdy se otevřela stavidla dodávek podle
smlouvy o půjčce a pronájmu, ale byla to léta 1941–42, kdy byla
západní pomoc ještě okrajová. ...Navíc mnohé z prvních dodávek
půjčky a pronájmu nebyly použitelné. Britské tanky nebyly tím, co
Rudá armáda potřebovala, a britské zimníky (podobně jako německé)
proti ruské zimě nepomohly. Sověti dosáhli převahy samostatně už
předtím, než se k nim dostala západní pomoc ve velkém
množství." Dále stojí pro potenciální oběti současné
propagandy za pozornost: "...sovětské válečné úsilí bylo tak
ohromné, že budoucí nestranní historici nejspíš nebudou britskému a
americkému vystoupení na evropské scéně přikládat větší význam
než zdravé vedlejší roli. Proporce totiž nebyly „fifty-fifty“, jak
mnozí naznačují, když hovoří o konečné porážce nacistů z
Východu a Západu. Lidé se dříve či později musejí vyrovnat s
faktem, že sovětská role byla obrovská a role Západu úctyhodná, ale
umírněná". To jsou základní skutečnosti, které se dají dále
studovat detailněji, ale těžko se je někomu podaří mezi vzdělanými
lidmi obrátit na hlavu. Na to uplynulo stále ještě příliš málo
času.
o.motl
2019-06-28 10:47
Když už jsme u odvolávání se na autority, tak John Keegan píše ve
své knize "Druhá světová válka", že Sovětský svaz bojoval
a přežil válku díky americké pomoci.
e173rb
2019-06-28 09:07
@jarprchal43 - To jsem tomu dal, zase jsem neudržel zrak na uzdě a
sklouzl k vašim demagogickým hloupostem. Na to se nedá nereagovat.
Jistěže ne každý jednotlivec v jakékoli armádě je odhodlaný padnout
a některým může být sympatický i nepřítel, ale v žádném
případě to nemůže být masivně rozšířený jev. Taková válka by
se nedala vyhrát a nikdo by nutnou disciplínu neudržel. Konkrétně v
případě SSSR však 2.sv. válka nebyla "jen" nějakou válkou.
Pro ně to byla a dodnes je "Velká vlastenecká válka", v níž
vojáci bojovali za zachování holé existence jak své, tak svých rodin
a své země, přičemž armádu z významné části tvořili
dobrovolníci, a to včetně žen. Americké dodávky určitě měly velký
význam, avšak pro výsledek nebyly rozhodující. Navíc pokud za ně
museli Rusové zpočátku platit zlatem, tak to budí určité pochybnosti
o ušlechtilosti takové "pomoci". Každopádně zdaleka
největší část dodávek se realizovala v letech 1943 a 1944(63%
celkového objemu; v roce 1941 to bylo pouhých 2,1%), kdy už se nehrálo
o vítězství či porážku SSSR, ale jednalo se o poválečném
uspořádání v Evropě po porážce Německa. Výmluvně situaci popisuje
Norman Davis, jehož sotva může někdo podezírat ze sympatií k SSSR, ve
své knize "Evropa ve válce". Doporučuji k přečtení
případným dosud neseznalým zájemcům o historii války, kteří se
nechtějí nechat vláčet kdejakým nesmyslem.
jarprchal43
2019-06-28 03:08
baborj - Je známo, že za sovětskými liniemi stávali kulometčíci
připravení střílet zběhy. To byl nejspíš důvod, proč vojáci
bojovali. Za velitele a ideály se bojuje jen v románech a filmech. Kdyby
měli rudoarmějci bojovat za Koněva, jak píšete, nejspíš by utekli.
Jako velitel zpackal, co se dalo, hrozil mu hned na počátku války trest
smrti (viz životopis). Proto mu také nebyl svěřen jako vrchnímu
veliteli závěrečný útok na Berlín, který vedl Žukov; to byl
nejrespektovanější velitel RA. Pokud jde o spojenecké dodávky. Čísla
jsou notoricky známá, nicméně zde jsou: Británie SSSR mezi 1.
říjnem 1941 a 31. březnem 1946 dodala 5218 tanků, 2550 obrněných
vozů, 4343 dalších motorových vozidel, 7411 letounů, 1803 radarů, 293
sonarů, 4932 protitankových kanonů, 4338 rádiových stanic, 2000
telefonních souprav, 48 635 km tel. kabelů, zapůjčila mu bitevní loď
Royal Sovereign, devět torpédoborců, čtyři ponorky, 14 minolovek,
dodala 473 milionů nábojů, 32 000 tun hliníku, 40 000 tun mědi,
14 146 tun ropných produktů, 100 435 tun juty, 114 539 tun kaučuku,
3300 tun grafitu, 28 050 tun cínu, 29 610 tun vlny, potraviny
v hodnotě 8,2 milionu liber, strojní zařízení za 45 616 000 liber a
zdravotnický materiál za 7 760 000 liber. Spojené státy: 4 795
letounů, 7537 tanků, 375 883 nákladních automobilů, 51 503 džípů,
35 170 motocyklů, 8701 traktorů, 8218 protiletadlových kanonů,
131 633 samopalů, 345 735 tun výbušnin, 1981 lokomotiv, 11 155
vagonů, 540 000 tun kolejnic, 1 690 000 km kabelů, křižník
Milwaukee (v roce 1949 vrácen), potraviny za 1,312 miliardy dolarů,
2 670 000 tun pohonných hmot, 842 000 tun průmyslových chemikálií,
3 786 000 pneumatik, 49 000 tun kůže a 15 milionů párů obuvi.
Nevím, jestli jste si někdy přečetl něco o pekle, které spojeneckým
konvojům do Murmanska působily německé ponorky a o ztrátách, které
to spojence stálo. Jejich pomoc Rudé armádě nebyla v žádném
případě zanedbatelná, možná byla rozhodující.
baborj
2019-06-28 01:00
Re p. Prchal: z toho co jsem napsal jste moc nepochopil. Ti vojáci
nebojovali za Sovětský Svaz, to byl pro v té době dost iluzorni pojem.
Ti vojáci podle svědectví bojovali za své vojevůdce. Tak to je a vy to
víte. Třebaže o Stalinovi mluvíte jako o tyranovi, oni ho tak
nevnímali. Co se týká Amerických dodávek do SSSR, ano, byli
důležité, děkuji jim za to, ale o Stalingradu a Kursku prostě
nerozhodl. Ve Stalingradu se šlo dům od domu a v Kursku nasadili masivně
své vlastní tanky. Ale opět, vy to víte, ale nejste schopen si to
přiznat. To je na dnešku to smutne
jarprchal43
2019-06-27 22:39
baborj - Za svobodu nevděčíme Koněvovi, ale celé Rudé armádě a
západním spojencům. Těm jednak za to, že osvobodili část našeho
území, ale především za neoddiskutovatelný fakt, že Sověti by bez
dodávek amerických zbraní a výstroje skončili už někde u
Stalingradu. Soudruzi měli po válce postavit v Praze pořádný pomník
Sovětské armádě. Místo toho instalovali na Smíchově falešný tank a
na Letné promrhali šílené peníze za pomník tyranu Stalinovi. Proč se
pomník Koněvovi stavěl až za normalizace? Na to si odpovězte sám.
Podkladů je k tomu v odborné literatuře dost.
baborj
2019-06-27 12:38
re stieglitz: problém vašeho vidění je ten, že redukujete historii na
soubor vzájemně oddělených událostí. Tak ale člověk zasazený do
své doby nejedná. Tudíž i za rok 89 a to, že jste nabyl dle svého
přesvědčení konečně svobodu, vděčíte Koněvovi. Jestli jej chcete
lustrovat za jeho pozdější činy, můžete, ale na podstatě věci a
jeho podílu včetně jeho vojáků na osvobození ČSR to nic nemění.
Oni totiž bojovali za Koněva a Stalina, a ne za nějaké imaginární
hrdiny. A pokud by nebojovali, pak nacisti by nás tady žít nenechali v
žádném uspořádání. Jejich doktrína to prostě vylučovala. Tyto
dovysvětlující tabulky můžete začít dávat i k dalším pomníkům,
počínaje p. Masarykem, Churchilem i Havlem. Jak říká e173rb, ukazujeme
tak svoji slabost, ne slabost té dané osobnosti. Já tu potřebu nemám
ani u p. Havla, a to k jeho osobě a jeho činům mám hodně výhrad.
jarprchal43
2019-06-27 00:55
Ulice se přejmenovávají, s tím nikdo nic nenadělá. Například
dnešní Vinohradská se postupně jmenovala Jungmannova, Fochova po
francouzském generálovi, Schwerinova po pruském maršálovi a Stalinova
po sovětském tyranovi. Pokud jde o Koněvovy zásluhy: se svým
I.ukrajinským frontem operoval na československém území týden,
nejméně ze všech sovětských maršálů. Tanky přivedl do Prahy
Rybalko. Koněv přijel 10. května, ubytoval se na nábřeží v luxusním
bytě po režiséru Janu Svitákovi, jehož lynčovala česká lůza
poblíž Bartolomějské ulice a dorazil sovětský voják. Hlavním
Koněvovým úkolem bylo shánět ruské emigranty v Československu a
posílat je do sibiřských gulagů.
stieglitz
2019-06-26 22:59
Osvoboditel ? Osvobození je od slova svoboda. To co tady následovalo
dalších 45 let od vpádu Sovětských vojsk, bylo všechno možné, ale
svoboda určitě ne
e173rb
2019-06-26 21:49
Toto střídavé velebení a zavrhování historických postav a událostí
podle aktuálních politických trendů, je nedůstojným projevem malosti,
nízkého sebevědomí a podlézavosti našich představitelů, které se
přenáší na celý národ. Bohužel si je však lidé sami volí a tak je
to asi do značné míry obraz pravdivý. Obraz vzbuzující
nepotlačitelné pohrdání nejen ze strany těch, které na povel nemáme
rádi, ale i těch, před kterými se skrze naše volené představitele
horlivě plazíme a odezíráme jim ze rtů.
donald.kaczerowski
2019-06-26 18:22
pleningeri - Vaše rádoby ironie má bezbřehé mantinely. Někdy si nad
vašimi příspěvky říkám, co všechno pánbůh podstrčil do lidského
rodu. Za co jen se nám to mstil?
pleningeri
2019-06-26 16:39
Již za pár let hrdě ponese Koněvova třída jméno po Reinhardu
Heydrichovi ... Naše politická reprezentace koketuje s režimy, které v
Pobaltí oslavují divize SS či hrdinu Banderu na Ukrajině ...
jarprchal43
2019-06-26 16:00
Koněvova třída se kdysi jmenovala Poděbradova. Je načase vrátit
jedné z nejdelších a nejrušnějších pražských ulic původní
jméno.
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.