Klášter cisterciáků ve Vyšším Brodě. FOTO - wikimedia commons

Cisterciáci musí vrátit lesy

Klášter cisterciáků ve Vyšším Brodě na Českokrumlovsku musí Lesům České republiky vrátit přes 2000 hektarů lesa získaných v restituci. Rozhodl o tom Vrchní soud v Praze. Řád podal dovolání k Nejvyššímu soudu.

Lesy ČR původně nechtěly majetek vydat, protože byl zabrán na základě Benešových dekretů. Podle mluvčí Lesů ČR Evy Jouklové Lesy ČR podaly k Vrchnímu soudu v Praze 15 odvolání proti rozsudkům Krajského soudu v Českých Budějovicích, který zamítl jejich žaloby o nevydání lesů opatství ve Vyšším Brodě. V deseti případech vrchní soud žalobě vyhověl a uvedl, že pozemky byly zabaveny podle Benešových dekretů, proto se církvi nevracejí. »Rozsudky jsou pravomocné a vykonatelné,« doplnila mluvčí. Aktuální případ se podle ní týká 2084 hektarů lesů a v katastru je uvedený coby vlastník stát. Jouklová uvedla, že je opatství fyzicky zatím nepředalo a není stanoven žádný termín. »Stát je vlastníkem a Lesy ČR jsou od státu pověřené na těchto pozemcích hospodařit. Tomu nic nebrání,« uvedla.

Mluvčí Státního pozemkového úřadu Jiří Pivrnec sdělil, že na základě zmíněného rozsudku krajského soudu Lesy ČR navrhly obnovu správních řízení s opatstvím ve všech rozhodnutích, v nichž nebyla žaloba. Týká se to zatím zhruba 870 hektarů lesů. O obnovení dalšího řízení ohledně 193 hektarů polí rozhodl pozemkový úřad, doplnil.

Na případ upozornilo Právo. »Všeobecně se má za to, že to (zabavení majetku kvůli dekretům) bylo rozhodnutí totality, takže vrchní soud ctí rozhodnutí totality. Byl to rok 1948, do roku 1950 tady řád fungoval, než (komunisté) udělali noční akci K, kdy všechny kláštery přepadli a mnichy odvezli do lágru,« řekl Eduard Beneš, jednatel firmy Bernardinum, která se o majetek cisterciáků stará. Klášter neúspěšně požádal o odklad výkonu rozhodnutí vrchního soudu. »Musíme lesy předat Lesům ČR,« řekl představený kláštera Justin Berka, který věří, že řád nakonec při vyhraje.

Je co se církev oklepala, dostala ohromnou chuť na majetek

Bernardinum má 12 lesníků a práci dává dalším 40 lidem včetně těžařů, stavařů nebo speditérů, kteří vozí dřevo. Pro klášter podle Beneše pracuje denně 60 lidí. Externí pracovníky si klášter najímá celoročně. »Lesy musíme teď předávat, tam nám zbude 900 hektarů. Pak máme propachtované polnosti, kolem 200 hektarů, a máme asi 22 hektarů rybníků. Ty zatím budeme ještě mít ve správě, ačkoli Státní pozemkový úřad taky obnovil řízení, ale budou čekat, jak dopadne naše dovolání k Nejvyššímu soudu. Pro naši firmu to bude mít negativní dopad, neumím si představit situaci, že bychom (s dovoláním) neuspěli a majetek by se klášteru nevrátil, to bychom firmu museli radikálně zmenšit,« řekl Beneš.

»Tady je v praxi výsledek vstřícnosti, jakou deklarovala církev začátku 90. let k majetku obecně. V podstatě ukolébávala veřejnost tím, že výčtový zákon je postačující - kardinálem počínaje až po nižší církevní hodnostáře a řády. To byl začátek. Poté se oklepali, rozhlédli a projevila se jejich ohromná chuť po majetku. A objevily se stovky žádostí tohoto typu,« reagoval pro Haló noviny jihočeský krajský zastupitel, člen Výkonného výboru ÚV KSČM Petr Braný. To je podle něj výsledek toho, že se církev drží zejména kritéria »efektu« své práce. Co to znamená? »Jde o to, kolik majetku od státu či různých organizací církev vydobude. A to je špatné nejen obecně pro majetek státu a lidu, ale tento postup je špatná zpráva i pro jejich příznivce a fandy. I u nás na jihu Čech se setkávám s mnoha lidmi, kteří jsou církvi naklonění, ale tohle nemůžou mnohdy skousnout,« prohlásil Braný.

Vyšebrodský klášter je jediný fungující mužský cisterciácký klášter v ČR a jedna z nejvýznamnějších kulturních památek jižních Čech. Opatství ve Vyšším Brodu založil v roce 1259 Vok z Rožmberka. Po vzniku Československa přišel klášter po pozemkové reformě o většinu statků, uvádí klášter na webu. V roce 1950 byl klášter zrušen, obnoven byl v roce 1990. »Nejcennější gotické jádro, kde jsou knihovny a největší cennosti, je v pořádku, ale hospodářský dvůr je ruina, pivovar je na spadnutí, stáje rozpadané,« uvedl k jeho dnešnímu stavu Beneš. Cisterciácký řád je mnišský řád založený roku 1098, ve kterém žijí mniši podle přísných zásad klášterního života hlásaných Benediktem z Nursie, navazující na benediktinskou tradici (vznikl jako reformace benediktinského řádu). Řád se dělí na mužskou a ženskou větev, jeho členové se označují jako cisterciáci a cisterciačky. Na přelomu 20. a 21. století řád spravoval 127 klášterů s asi 1300 mnichy a 1100 mniškami, z toho v ČR dva mužské kláštery (vyšebrodský a mnichy neobsazený osecký) a jeden ženský (Porta coeli).

(ku)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.7, celkem 60 hlasů.

(ku)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


ilm557
2019-06-26 13:46
Církve jsou duchovní organizace, na žádný materiální prospěch
nemají právo. Tímto jdou proti základům křesťanství, protože
Ježíš Kristus jasně stanovil, že "dříve projde velbloud uchem
jehly než bohatec do království božího".
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.