Rozhovor Haló novin s Marií Pěnčíkovou (KSČM), stínovou ministryní životního prostředí

Chceme-li chránit lidstvo, musíme chránit vodu

Jak jsme na tom v České republice s ochranou vody? Jak byste situaci oznámkovala?

S ochranou vody jsme na tom v naší zemi opravdu špatně, známkovat raději snad ani nebudu. Dlouhé roky jsme totiž žili s tím, že vody je dost a není to vlastně žádný problém, tudíž nemáme důvod se o ni nějakým extra způsobem starat. Je smutné, že jsme to nechali zajít tak daleko. Nejde však jen o ochranu vody jako takové, ale my jsme si vodu navíc i rozprodali, což považuji za ještě větší problém. Něco tak extrémně důležitého vedení samospráv rozprodalo Veolii a jí podobným společnostem, a teď se divíme.

Strategické suroviny by si stát měl vždy za každých okolností chránit, ne se k nim chovat jako k mimořádným zdrojům zisku. Je to krátkodobé a bezohledné. Nejen kvůli tomu, že teď na naší vodě vydělávají miliardy zahraniční společnosti. Ale právě kvůli tomu, aby byla zachována její dostupnost pro naše občany. Každopádně máme teď ve všech směrech co napravovat.

KSČM chce zvýšit ústavní ochranu vody a přírodních zdrojů v ČR. Její poslanci už v tomto směru odevzdali ve Sněmovně návrh ústavního zákona, pod kterým nechybí ani vaše jméno. Je skutečně tak vysoká ochrana třeba? Nestačilo by jen dodržovat platné zákony a předpisy?

Ano, KSČM navrhla změnu Ústavy ČR. Usilujeme o změnu odstavce 7 ústavy, kde se říká, že stát dbá o šetrné využívání přírodních zdrojů a ochranu přírodního bohatství. Námi navrhovaný text zní: Voda, jakož i ostatní přírodní zdroje a přírodní bohatství, je ve vlastnictví České republiky. Česká republika chrání a zvelebuje toto bohatství a je povinna zajistit ochranu a šetrné využívání vody jako základní životní potřeby, i ostatních přírodních zdrojů a přírodního bohatství ve prospěch svých občanů a následujících generací.

Voda je sice chráněna jinými zákony a bylo by skvělé, kdyby stačilo pouze zajistit jejich dodržování. My ovšem požadujeme zpřísnění této ochrany a udělat to změnou Ústavy je minimálně deklaratorní. Ukazujeme tím, jak důležitá voda a její ochrana je. Že považujeme ochranu vody, ale i dalších přírodních zdrojů, za opravdu zásadní pro budoucnost lidstva. Chceme-li chránit lidstvo, musíme chránit vodu.

Půda je od pradávna základní výrobní prostředek v oblasti zemědělství. S vodou patří k tomu nejcennějšímu, co máme. Zdá se, že s ní však dost plýtváme – viz rostoucí hangáry a haly kolem dálnic a silnic, moderní výrobní velkohaly, ale také do šířky se rozrůstající bytová výstavba – to vše na úrodné zemědělské půdě. KSČM připravuje zákon o ochraně půdního fondu. Přiblížíte ho?

Jak jistě víte, už v minulém volebním období se novelizace zákona o ochraně zemědělského půdního fondu řešila. I přesto nám však půdy stále, a to poměrně rychle, ubývá. Stále se vyjímají pozemky pro stavby průmyslových hal, ale ano, také pro výstavbu rodinných domů. Vždycky když vidím nová satelitní městečka, která nám rostou jako houby po dešti, říkám si, že jsou ty domečky hezké a jak se ty lidé, kteří v nich bydlí, mají vlastně fajn, protože si postavili něco nového, podle svých představ a požadavků. Ale zároveň vidím také to zabrané pole. Naše pohodlí jsme vyměnili za něco cenného, a ještě si to vlastně ani pořádně ve společnosti neuvědomujeme. Obětovali jsme půdu, abychom měli pohodlí a nějaký, řekněme, komfort. A to už nejde vzít zpět.

Můžeme ukrajovat z úrodné zemědělské půdy další měsíce, roky, až jednou už prostě nebude co zabrat. Nebude kde zasadit strom a vypěstovat brambory. Toto je samozřejmě katastrofický scénář, ale říkám to tak dramaticky schválně, abychom si uvědomili, kam směřujeme. To totiž není o tom našem »jednom pozemečku na domeček«. V momentě, kdy si tohle řeknou tisíce dalších, a zatím se všude kolem nás bohužel děje, může to mít nenahraditelné následky.

Proto jsme se rozhodli přistoupit k přísnější a razantnější ochraně zemědělské půdy. Snažíme se co možná maximálně omezit možnost odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu. Námi předložený návrh předpokládá, že pro nezemědělské účely bude nadále možné použít pouze nezemědělskou půdu a jiné pozemky. K odnětí ze zemědělského půdního fondu pak bude moci dojít opravdu jen v nezbytném případě a pouze ve veřejném zájmu, který bude převyšovat veřejný zájem ochrany zemědělského půdního fondu. Odnímat se bude moci pouze méně kvalitní půda, tedy ta, která je v nižší ochranné třídě. A orgán ochrany zemědělského půdního fondu bude muset uložit povinnost nahradit tuto odnímanou půdu minimálně ve stejné výměře půdou k zemědělské činnosti nevyužívanou, ležící ladem nebo zastavěnou nevyužívanými a zchátralými stavbami, její rekultivací.

Leckdo se může zeptat: Proč je třeba půdu chránit? Vždyť na její značné části stejně pěstujeme řepku. Brambory a cukrovku, aby člověk hledal, stejně jako třeba cibuli... Skoro všechno draze dovážíme...

Ano, s touto námitkou samozřejmě musíme počítat, ale to je zase druhá stránka věci. To bychom museli řešit celý koncept zemědělství, a na to asi nemáme úplně prostor. Takže to řeknu velice zjednodušeně – určitě se dá souhlasit s tím, že skladba pěstovaných plodin není ani zdaleka ideální, ale na druhou stranu pořád ještě máme plochy k pěstování, řekněme, čehokoli. A to, že s ubývající půdou, a nejen kvůli tomu, se druhová skladba zemědělských plodin bude měnit, bude asi realitou.

Ale chápu, na co narážíte, a souhlasím, pojďme se bavit o tom, jak zvrátit tento stav v zemědělství. Ochrana zemědělského půdního fondu je jen jedna stránka věci. Je nezpochybnitelné, že intenzifikace v zemědělské výrobě není neomezená a má svoje limity. Její význam v zemědělství a tudíž v produkci potravin je prostě zásadní. Pokud nechceme vše dovážet, ale alespoň něco vypěstovat u nás, musí být kde pěstovat.

A co lesy? Zvláště těch smrkových ubývá kvůli napadení stromů kůrovcem. Asi těžká otázka - co s tím? Dá se vůbec ta kalamita zvládnout? Co s holinami?

Nebudu se tvářit jako lesní inženýr, tím opravdu nejsem. Ale s řadou odborníků jsem mluvila, protože kůrovcová kalamita je problém, který se samozřejmě opakovaně řešil i v Poslanecké sněmovně. Je jasné, že se tento problém hrozně podcenil, i proto byla už (nebo možná až) v březnu schválena novela lesního zákona, která měla co nejrychleji pomoct v boji s kůrovcovou kalamitou.

Do zákona se tedy zakotvila kompetence ministerstva zemědělství, která umožní rozhodnout o nezbytných opatřeních odchylných od běžného postupu podle lesního zákona. Je tam ukotvena možnost odchýlit se od běžných pravidel hospodaření v lesích, a to zejména ohledně těžeb a zalesňování s tím, že je to vázáno právě na ten kalamitní stav, ne jako běžná praxe. Umožnilo se použití jiného než předepsaného reprodukčního materiálu k obnově lesa, prodloužil se termín na zalesnění holin a novela také umožňuje přednostní těžbu nebezpečných dřevin, aby se těžařské kapacity soustředily do míst, kde jde ještě zabránit šíření brouka. Tento návrh byl zpracován poměrně rychle a účelově, ale šlo o akutní řešení současného stavu.

Netlučou se v této oblasti zájmy dvou resortů – zemědělství a životního prostředí?

Tlučou, a bohužel nejen v této oblasti. Věcí, v čem se ministerstva zemědělství a životního prostředí nezvládají domluvit, je řada. Mnohokrát jsme apelovali na ministry (už i v minulém volebním období), ať zintenzivní komunikaci a koordinují některé věci, ale bohužel zájmy obou resortů se v některých věcech bijí, a hledat kompromis je často hodně složité. Páni ministři by však měli najít dost sil a odvahy tato témata uchopit a začít je řešit společnými silami. Je jasné, že každý hájí zájmy jiné skupiny a každý tu svou bude muset v něčem zklamat, ale jiné řešení podle mě asi není.

Marie KUDRNOVSKÁ


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.7, celkem 21 hlasů.

Marie KUDRNOVSKÁ

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Hlasování
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.