Nová Hedvábná stezka – nevídaný globální projekt v historii lidstva

Jak jsem již před časem avizoval, měl jsem tu možnost navštívit Čínskou lidovou republiku. Nic jsem od této náhlé cesty neočekával. Obecné informace jsem měl a spíše šlo o to, vidět vše v reálném obraze a vnímání. Jenže jak už to bývá, realita je často jiná, zvlášť pokud je vzdálenější a neprozkoumaná na vlastní oči. Hned po prvních dvou dnech jsem se pro ČLR nadchl. Rozhodl jsem se tím pádem začat vnímat hlouběji všechny aspekty života v této zemi. Chtěl bych vám předestřít nejdříve témata jako čínská Nová Hedvábná stezka, stavební, průmyslové, informační a další výrobní technologie. Chtěl bych vám přiblížit sociální a školskou sféru, kulturní oblast včetně významu stolování a také i takové zajímavosti, jako je návštěva rodného domu Mao Ce-tunga, procházka po Velké čínské zdi, případně noční výlet do neturistických čtvrtí hlavního města Pekingu. To vše bych rád nejen popsal, ale také si dovolil trochu okomentovat.

Trocha historie původní Hedvábné stezky

Začnu tím nejhlavnějším. K tomu, aby člověk pochopil současnou Čínskou lidovou republiku, musí porozumět nejdříve dlouhodobým současným plánům této země. Ten představuje Nová Hedvábná stezka. Vše je komplexně provázáno s tímto doposud nevídaným globálním projektem v historii lidstva. Měl jsem tu možnost být na přednášce váženého profesora Pekingské univerzity pana Wang Yiweie, který nám během tříapůlhodinové přednášky, vlastně docela v krátkosti, ale zcela jasně a vyčerpávajícím způsobem vysvětlil, jak velmi ambiciózní globální projekt v novodobé historii celého lidstva to je!

Pochopit tento projekt se zprvu zdá jednoduché. Prostě obchodní cesta z jihovýchodní Asie směrem do Evropy, plus nějaké odbočky po cestě. Tak vážení, tak to ale opravdu není. Profesor začal historickými kořeny prastaré Hedvábné stezky. Hedvábná cesta je starověká a středověká trasa vedoucí z východní Asie přes Střední Asii do Středomoří. Ve své hlavní větvi spojuje čínské město Čchang-an s Malou Asií a Středozemním mořem. Její celková délka po souši a po moři činí asi 8000 km.

Obchod po Hedvábné stezce byl významným a důležitým faktorem při rozvoji velkých starověkých civilizací, a to nejen v Číně, ale i v Mezopotámii, Persii, Indii a Itálii, a pomohl zásadně položit základy moderního světa. Výsledkem bylo, že se do Říma dovážela spousta nejjemnějšího hedvábí. Římané milovali tyto jemné tkaniny a náležitě za ně platili, jelikož je sami neuměli vyrábět. Římští císařové následně omezovali tyto obchody, protože ekonomicky Římskou říši (hlavně západní část) v konečném důsledku devastovaly.

Římané používali hedvábí jako součást luxusních darů pro představitele Germánů i barbarů, jejichž loajalitu si potřebovali zajistit. Naopak Parthové zase bohatli na clech.

Ve 13. století ovládali stezku Mongolové; i přes pověsti o jejich dobyvačnosti a agresivitě se k Evropanům putujícím touto stezkou chovali přívětivě. Pravděpodobně za to mohlo množství zlata, které tudy proudilo. Mongolsko však postupně oslabovalo a roku 1368 získala znovu kontrolu nad cestou Čína. V té době však intenzita obchodů prudce klesla a nedosáhla už stavu z dob dynastie Tchang. S rozvojem zámořského putování Hedvábné stezky ztrácely postupně na významu. V roce 1514 Portugalci založili první zámořský hedvábný spoj, který později převzali Španělé. Tak to je něco malinko z historie původní, především obchodní cesty.

Nový globální civilizační projekt. Ano, takto je nutno tento nevídaný civilizační novodobý projekt chápat. Kdo jej tak chápat naopak nebude, nemůže tušit nic o blízké i vzdálené budoucnosti civilizace! A pokud jsme zodpovědní vůči budoucím generacím, je nutno se s tímto projektem podrobně seznámit, a hlavně jej pochopit. Hedvábná cesta bude realizována prostřednictvím novodobé koncepce udržitelného rozvoje, cestou socialismu s čínskými rysy pod vedením Komunistické strany Číny.

Začněme infrastrukturou. Nová Hedvábná stezka bude obsahovat rozvinutí infrastruktury automobilové-dálniční, rychlovlakové na magnetickém vedení, letecké včetně investování do letištního zázemí, zejména pak námořní dopravy. Dále pak vybudování energetické sítě a rovněž vlastní informační sítě. Všechny tyto infrastrukturní cesty se nebudou budovat jen směrem do Evropy, ale prakticky budou obepínat celý svět.

A to jsme jen na začátku. Vše bude prakticky z vlastních, hlavně investičních zdrojů, na rozdíl od transatlantických globálních projektů, které naopak využívaly výhradně zdroje především lokální.

Formáty

Tyto projekty budou rozvíjet s celým světem spolupráci, zejména ve stavitelství a architektuře, rozvíjet metalurgický průmysl, obchodně zajišťovat strategické suroviny a veškeré zdroje na světě. Rozvinou a pomalu budou budovat vlastní bankovní strukturu. Dosáhnou monopolního postavení v telekomunikačním celosvětovém systému. Rozvinou logistickou infrastrukturu a v neposlední řadě chtějí dát prostor turistice.

Základní ekonomické a investiční koridory na asijském kontinentu mají šest formátů: Pásmo č. 1, formátu 7+1, z centrální Asie vedené přes Mongolsko, Ruskou federaci, Kazachstán, Uzbekistán, Tádžikistán, Turkmenistán a Kyrgyzstán. Pásmo č. 2, formátu 11+1, z jihovýchodní Asie přes Indonésii, Kambodžu, Východní Timor, Malajsii, Filipíny, Singapur, Thajsko, Brunej, Vietnam, Laos a Myanmar. Pásmo č. 3, formátu 8+1, z východní Asie přes Nepál, Bhútán, Maledivy, Afghánistán, Pákistán, Indii, Bangladéš a Srí Lanku. Pásmo č. 4, formátu 16+1, vede z centrální Asie do východní Evropy přes Estonsko, Lotyšsko, Litvu, Polsko, Slovensko, Českou republiku, Maďarsko, Slovinsko, Rumunsko, Bulharsko, Srbsko, Bosnu a Hercegovinu a Makedonii. Pak následuje Pásmo č. 5, formátu 16+1, ze západní Asie a severní Afriky přes Írán, Sýrii, Jordánsko, Izrael, Irák, Libanon, Palestinu, Egypt, Turecko, Saúdskou Arábii, Spojené státy arabské, Omán, Kuvajt, Katar, Bahrajn a Jemenskou republiku. A poslední Pásmo č. 6, formátu 6+1, které bude kopírovat severojižní koridor přes Bělorusko, Ukrajinu, Ázerbájdžán, Moldavsko a Gruzii. Mezitím se ale také počítá se strategickou revitalizací Dálného východu, sjednocením KLDR a Jižní Koreje, s průnikem do Japonska. Také je nutno zdůraznit že pásmo č. 3 má namířeno do Austrálie. To je však pod vlivem transatlantických velmocí - tedy zatím otevřené. Všimněme si, že do stezky není zahrnuta Anglie a Severní a Jižní Amerika! Zde máme souvislost a přímou vazbu na brexit, který se ale rozběhl dřív, než se plánovalo, a tak je celý proces brzděn tímto politickým divadlem.

Vytvoření podmínek k realizaci stezky

A protože to je jen základ, musíme vzít v potaz vytvoření podmínek pro tento globální projekt. Právě na to padlo velké množství otázek účastníků směrem k prof. Wang Yiweiemu. Tyto souvislosti jsou též propracované a naplánované. Například ČLR má spočítáno, že musí v rámci své koncepce udržitelného rozvoje sledovat a regulovat 17 oblastí. Počítá se s nárůstem demografickým, zároveň zabezpečením potravinovým, počítá se s prodlužováním věkového průměru, a tím i zvýšenými nároky na důchodové zdroje, je vypočítána i potřeba nárustu kvality i kvantity v oblasti vzdělávání, také otázky rovnosti mužů i žen, a to ve všech sférách (ekonomických, sociálních, lidsko-právních), je započítáno regulování vody na planetě, spotřeba energie, ekonomické odstraňování chudoby, rozvoj a užívaní průmyslových a informačních technologií, redukování nerovnosti, výstavba bytů a formy bydlení, zodpovědná spotřeba a produkce, je třeba vzít v úvahu klimatickou ochranu, ochranu života v oceánech a mořích, ochranu životního prostředí na souši, mírovou, bezpečnostní stabilitu těchto podmínek ve světě. Jde i o rozvoj světové investiční a bankovní spolupráce.

ČLR chce centralizovat a globalizovat městskou nízkoenergetickou údržbovou technologii, regulovat dluhový imperialismus, chce prosazovat a nabízet ve světě své systémové modely, chce vše zavádět a rozvíjet ve prospěch lokální pracovní síly vždy v tom místě, kde bude zavádět systémy stezky, a chce motivovat systémově pracovní sílu tak, aby se sama práce pokud možno stala uspokojivou, kreativní a dostatečně stabilizovanou základnou pro vlastní individuální rozvoj s ohledem na dostatek volného času.

Bylo toho mnohem víc, jako bezpečnostní koncepce a podobně, ale zde máme omezený prostor, tak se k tomu, doufám, dostanu v dalších dílech o této krásné velké a zajímavé zemi. Ale musím zmínit jednu z nejzákladnějších a nejdůležitějších věcí. Čína si uvědomuje potřebu a nutnost své role, reálnost role globální velmocenské jedničky, ale také svou velkou ODPOVĚDNOST.

Přesto musíme tento projekt kriticky a pozorně zkoumat a případně regulovat a chránit i vlastními silami a zdroji, ke korekci podstatně větších rysů socialistické cesty. Proto musíme tento projekt dokonale chápat.

Nakonec několik otázek

Ano, je zde pár otázek, nad kterými je nutno popřemýšlet. Vzhledem k tomu, že je to globální projekt, dává nám to možnost si uvědomit, nebo spíše odpovědět na to, co nejen ve světě, ale i v Evropě či u nás probíhá za procesy. Například Česká republika má být vstupní branou do Evropy! To se mnohým nemusí líbit. Jednoduše řečeno, jde o existenci. A proč je tu riziko války v Evropě? Protože když bude na evropském kontinentu válka, Nová Hedvábná stezka se může zastavit či zbrzdit. Tento projekt je ovšem ve fázi, kdy to absolutně není možné.

Jsou tu i další otázky. Například, co se stane po zavedení a realizaci všech globálních systémů stezky, kdy transatlantické mocenské struktury odstrčí vyčerpanou oslabenou ČLR od kormidla a přivlastní si to kormidlo. Podle mne si to Čína velmi dobře uvědomuje, vytváří bezpečnostní systémy pro všechny budoucí generace, které přidají ruku k dílu. Čína taky ví, že realizovat socialistickou cestu může jen země, která k tomu má předpoklady a zkušenost.

Roman BLAŠKO

FOTO - autor


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.2, celkem 25 hlasů.

Roman BLAŠKO

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Hlasování
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.