Rozhovor Haló novin s předsedou Odborového svazu Stavba ČR Pavlem Zítkem

Odchody do důchodu u tzv. těžkých profesí

V letech 2016 až 2019 Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů a Českomoravská konfederace odborových svazů společně uskutečnily projekt »Společným postupem sociálních partnerů k přípravě odvětví na změny důchodového systému – etapa II«. Mohl byste charakterizovat, o co vlastně šlo?

Jde o to, že existují profese, pro které se vžilo označení těžké profese. Lidé, kteří tuto práci vykonávají po značnou část svého života, se mnohem dříve opotřebují kvůli tomu, že vykonávají namáhavou fyzickou práci či pracují ve stresu, což také vede k opotřebování jejich organismu. Proto ještě než dosáhnou věku k řádnému odchodu do důchodu, jejich pracovní výkon přirozeně klesá. Týká se to především zaměstnanců, kteří dosáhli věku 55+.

V rámci našeho sociálního dialogu jsme na tuto skutečnost zaměstnavatele upozorňovali a snažili se s nimi domluvit, jak tuto situaci řešit do budoucna. Původně jsme pouze navrhovali, aby existovala možnost předčasných odchodů do důchodu u těchto těžkých profesí. Jenže jak se postupně začal projevovat nedostatek pracovních sil na trhu práce, začali jsme, zaměstnavatelé i my odbory, uvažovat i o dalších možných řešeních. Kromě předčasných odchodů do důchodu by měla existovat také možnost, aby při vytvoření vhodných pracovních podmínek pro zaměstnance ve věku 55+ mohli i oni odcházet do důchodu ve věku, kdy na něj mají nárok. Prostě by se v práci tolik neopotřebovávali, jako se tomu děje dosud. Mimochodem, to je právě cílem tohoto projektu, který trval 2,5 roku a který byl zakončen počátkem letošního roku s tím, že vznikla řada doporučení pro zaměstnavatele, ale i pro zaměstnance, která mají přispět k tomu, aby lidé byli lépe připravení na svůj řádný odchod do důchodu ve stanoveném věku.

Je logické, že těžké profese se vyskytují i ve stavebnictví…

Právě ve stavebnictví existuje nejen fyzicky namáhavá práce, ale i značné zatížení organismu stresem, navíc naši pracovníci jsou vystaveni také častým změnám počasí. Pracují ve větru, v dešti, ve velkých vedrech a naopak i v zimě, prostě za každého počasí. Navíc k dalším zatěžujícím faktorům patří i únavná doprava na pracoviště, která se nalézají na různých místech republiky. Přitom tito pracovníci musejí i při těchto náročných podmínkách odvádět kvalitní práci.

Ve stavebnictví existuje vysoká konkurence a každá firma, společnost je založena za účelem dosažení zisku. Je tedy přirozené, že zaměstnavatel vytváří značný tlak na to, aby jeho zaměstnanci odvedli co nejvyšší výkon. Velmi často se stává, že lidé ve věku 55+ tomuto pracovnímu tempu nemohou stačit. Ovšem pro nás pro odbory je rozhodující, že výstupy z tohoto projektu potvrdily náš názor, že další prodlužování věku odchodu do důchodu není bez doprovodných opatření pro těžké profese ve stavebnictví vhodné.

Vaším hlavním sociálním partnerem je Svaz podnikatelů ve stavebnictví. Jak se stavební podnikatelé do tohoto projektu zapojili po vašem boku?

Pokud jde o zaměstnavatele ve stavebnictví, projekt jsme rozdělili do dvou částí. Na Stavebnictví I, které se týká velkých a středních firem, často nadnárodních společností, jejichž zájmy právě zastupuje Svaz podnikatelů ve stavebnictví. Dále to byl projekt Stavebnictví II, který zahrnoval spíše malé a drobné firmy, které se spíše zabývají rekonstrukcemi menších objektů. K jejich zaměstnancům patří především šikovní řemeslníci.

Ovšem z časových, organizačních a také finančních důvodů jsme se museli omezit na výběr jen pěti nejdůležitějších a nejnáročnějších těžkých profesí ve stavebnictví. Takže logicky zvítězila profese zedníka. Do dalších čtyř skupin jsme zařadili stavební zámečníky a stavební klempíře, dále stavební montážníky. Čtvrtou skupinou byli podlaháři a obkladači a pátou tesaři a stavební truhláři.

Jak probíhal vlastní výzkum u těchto profesí?

Naši a také přizvaní odborníci vytipovali řadu firem a společností, v nichž jsme uvedený výzkum uskutečnili. Nejprve proběhlo šetření prostřednictvím dotazníků, které dostali vytipovaní zaměstnanci. V nich jsme se dotazovali na pracovní motivaci jedinců v daných profesích, na míru jejich pracovních dovedností a na jejich pracovní kompetence. Přirozeně, že v jejich odpovědích jsme narazili na řadu otazníků a nejasností. Takže následně proběhly osobní pohovory s těmito zaměstnanci. Během nich jsme se na nejasnosti dotazovali a upřesňovali si tak jejich odpovědi v dotaznících.

Tyto osobní pohovory rovněž posloužily k tomu, že jsme zkoumali oblast vnitřního pracovního prostředí ve firmě, ale i oblast vnějších vztahů. To, jaká je situace v českém stavebnictví z pohledu působení konkurenčního prostředí na českém a zahraničním pracovním trhu, ale i třeba, jak česká legislativa ovlivňuje schopnost firem dostát sjednaným obchodním závazkům apod.

Samozřejmě, že z této dotazníkové akce a osobních pohovorů i v rámci tzv. kulatých stolů a seminářů, vznikla řada doporučení pro zaměstnavatele, ale i pro samotné zaměstnance.

K jakým závěrům jste jako odbory a stavební podnikatelé dospěli?

Dá se říci, že když jsme analyzovali získané odpovědi vyzpovídaných zaměstnanců, tak jsme v podstatě zjistili, že tyto těžké profese ve stavebnictví by bylo možné za určitých okolností vykonávat až do řádného odchodu do důchodu (tedy i do 65 let). Je však zapotřebí u zaměstnanců ve věku 55+ přijmout ze strany zaměstnavatelů řadu opatření, která by zaručila, že tito lidé budou plnohodnotnými zaměstnanci firem, u nichž pracují, a to až do 65 let jejich věku.

Mezi návrhy se objevilo například to, že by mělo u těchto starších lidí dojít k určité úpravě jejich pracovní doby, to je, že by pracovali na zkrácený pracovní úvazek, jak je to běžné ve vyspělých západoevropských zemích.

Zároveň by bylo vhodné změnit i jejich pracovní zařazení, kdy většina rozumných zaměstnavatelů využije obrovských pracovních a životních zkušeností těchto lidí v oboru. To znamená, že k takovémuto zkušenému pracovníkovi přidělí pět, šest, sedm či deset mladých lidí, kteří teprve své pracovní návyky a zkušenosti sbírají. Pro ně se vlastně stane jakýmsi »mozkem«, který v nové pozici vedoucího pracovní čety nebo v roli mistra na pracovišti či mistra odborného výcviku na středním odborném učilišti jim začne předávat své pracovní zkušenosti. Začne je mentorovat a de facto i řídit. Tito starší, zkušení pracovníci by vlastně sami fyzickou práci téměř nevykonávali, ale stali by se řídícími pracovníky celého pracovního kolektivu. Právě tuto myšlenku je zapotřebí podporovat u řady zaměstnavatelů, což je úkol pro členy Svazu podnikatelů ve stavebnictví, ale i pro nás, pro odboráře.

Ale zaměstnavatelé určitě nechtějí odpovědnost za výchovu mladých nechat jen na svých bedrech…

Ano, zaměstnavatelé ve stavebnictví tvrdí, že jsou ochotni do toho jít, ale v této oblasti by se měl také angažovat i český stát. Například by to mohlo být úlevou na daních pro podnikatele či určitým státním příspěvkem v rámci připojištění zaměstnanců apod. Vždyť vedoucí představitelé státu by si měli uvědomit, že zájmem státu je, aby zaměstnanci pracovali co nejdéle, aby tím, že pracují a dostávají mzdu, nezatěžovali sociální systém České republiky, neboť díky tomu nemusejí dostávat sociální dávky, ať již jde o podporu v nezaměstnanosti či příspěvky na bydlení atd. Navíc nebudou ani zatěžovat důchodový systém. V tomto směru je potřebné na to příslušné státní instituce a organizace upozornit.

Samozřejmě že k dalším doporučením tohoto projektu patří i aktivnější využívání mechanizace, robotizace a automatizace v pracovním procesu. Zkrátka, aby to nebyla jen těžká manuální práce, kterou dobře znali jejich otcové či dědové, kteří ve stavebnictví působili před nimi. Navíc to chce podpořit i lepší komunikaci mezi hospodářským vedením podniku a samotnými zaměstnanci. To je přirozeně role odborů. Jenom podotknu, že lepší komunikace znamená méně stresu na pracovišti. Mimochodem, v dnešní době, kdy je na trhu práce nedostatek kvalitních pracovníků, je téma, jak udržet lidi co nejdéle na trhu práce, obzvláště důležité!

Když jste se zmínil o zkrácení pracovního úvazku… Někteří zaměstnanci vám namítnou, že to znamená i nižší výdělek. Jak to chcete řešit?

Nižší příjem peněz do kapsy zaměstnance, který pracuje na zkrácený úvazek, je zapotřebí něčím nahradit. V současné době velká část zaměstnavatelů ve stavebnictví přispívá svým zaměstnancům na penzijní připojištění. To je jeden z možných zdrojů, i když pouze to samozřejmě na pokrytí výpadku mzdy nestačí. Takže zaměstnavatelé i zaměstnanci by se mohli angažovat i prostřednictvím určitých paritních fondů, které by měly vzniknout, a jejichž posláním by byla náhrada výpadku ve výdělcích těchto zaměstnanců.

Přirozeně že by se měl rovněž podílet i stát. Je rozhodně lepší, když stát přispěje určitou sumou, třeba ve výši 10 % příjmu daného pracovníka, a to ve formě účelového dodatečného příspěvku, například na penzijní připojištění, nebo do podobného fondu. Zkrátka jsme opět u toho, že pomoc státu je pořád lepší než předčasný či invalidní důchod zaměstnance.

My odboráři jsme toho názoru, že nejlepším řešením v případě těžkých profesí je možnost zkráceného pracovního úvazku a zároveň i postupného snižování pracovní zátěže tohoto zaměstnance. Víme, že určitá část zaměstnanců je schopna pracovat v těžkých profesích v pozdním věku, ale jsou to spíše výjimky. Doporučení, která spolu se stavebními podnikateli navrhujeme, by nakonec znamenala, že tito starší zaměstnanci by byli pro zaměstnavatele nesmírně cenní právě tím, že by předávali své zkušenosti mladým, začínajícím pracovníkům.

Tyto návrhy a doporučení se chystáte předložit i na jednání Rady hospodářské a sociální dohody ČR neboli tripartity?

Pokud jde o jednání tripartity, tak zatím to není na pořadu dne. Ovšem musím říci, že se již rozběhl nový projekt, a to pod názvem Společným postupem sociálních partnerů k řešení klíčových témat v odvětví, který částečně navazuje na předchozí projekty. Je zaměřen ještě více do hloubky s tím, že by se v jeho rámci navrhlo přijetí určitých konkrétních postupů jak ze strany zaměstnavatelů, tak i ze strany státu.

Zatím jsme však na úplném začátku tohoto projektu. Cílem je dostat náš vzájemný sociální dialog na ještě vyšší úroveň. Později bychom to chtěli zařadit i na jednání tripartity. Ale je to běh na dlouhou trať.

Miroslav SVOBODA


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.5, celkem 12 hlasů.

Miroslav SVOBODA

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Hlasování
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.