Rozhovor Haló novin se Soňou Markovou, stínovou ministryní zdravotnictví za KSČM

Hospicová a paliativní péče jako protiváha legalizaci eutanazie

Nedávno se u nás znovu otevřela diskuse o legalizaci eutanazie. Ve Sněmovně se opět připravuje návrh příslušného zákona.

Ano, máte pravdu. Při té příležitosti se často mluví o nesnesitelném utrpení a bolesti nevyléčitelně nemocných na straně jedné, a o nebezpečí zneužití takové možnosti, popřípadě o problémech financování zdravotnického a důchodového systému v souvislosti se stárnutím populace na straně druhé.

Úzce s tím souvisí i otázka etiky, zvlášť té lékařské. Respektování lidské důstojnosti je jednou z nejdůležitějších součástí péče o nemocné ze strany zdravotnického personálu.

Občas se setkáváme i s negativním chováním k pacientům, zejména ke starším lidem, ze strany lékařů, sester, či sanitářů. Jak to vnímáte?

V současné moderní, konzumní společnosti je význam úcty k člověku, zejména ke starším lidem, značně snižován a potlačován. Peníze a kariéra se stávají důležitějšími než člověk. Bohužel, v praxi se lidská důstojnost jako nedílná součást péče o pacienty mnohdy nerespektuje a s nemocným je zacházeno jako s »věcí«. Pacient se pak stává předmětem »byznysu« zdravotnického zařízení.

Tyto negativní postoje se projevují ignorancí, neschopností i nechutí naslouchat a odpovídat, hrubostí, nebo dokonce ponižováním pacientů. Může přerůst až v ageismus, tedy v odpor ke stáří. U starších lidí vznikají pocity odstrčenosti od společnosti, vytváří se generační propast a negativní postoje ke stáří.

Právě proto je základním úkolem hospicové paliativní péče zmírňovat bolest a utrpení pacientů trpících nevyléčitelnou nemocí, jejichž zdravotní stav již nedává žádnou naději na plné uzdravení. Poskytuje pacientům účinnou pomoc tam, kde prostředky klasické medicíny selhávají a kde již nedostačují síly jejich blízkých poskytovat nemocnému kvalitní pomoc a péči.

Jak chápat hospicovou péči?

Především jako tlumení bolesti a zajištění takového okolního prostředí, aby pacient nestrádal ani fyzicky ani psychicky. Hospicová péče zároveň pomáhá blízkým pacientů zvládat nadměrnou psychickou a fyzickou zátěž při intenzivní péči o svého blízkého. Hospice jsou nestátní zdravotnická zařízení, zařízení lůžková nebo domácí, někdy označovaná jako mobilní, kdy ošetřovatelský tým dochází k nemocnému do jeho domácího prostředí, aby pomohl rodině s péčí o jejího blízkého. I doma je možné poskytnout obdobně kvalitní péči jako v nemocnici s využitím odborných pracovníků domácí nebo hospicové péče.

Pacienti, zvlášť s onkologickým onemocněním, v závěru svého života obvykle trpí velkými fyzickými bolestmi. Díky specializaci hospicových lékařů na paliativní péči - léčbu bolesti - je možné zajistit, aby pacienti netrpěli. Je jasné, že ze smrti má každý člověk obavy, má strach z bolesti, ztráty soběstačnosti, odloučení a osamělosti. Tyto obavy se mnohonásobně umocňují, jestliže člověk umírá v prostředí, kde se necítí v bezpečí a mezi blízkými.

Kolik pacientů v České republice by potřebovalo paliativní péči? V současné době by ji potřebovalo kolem 60 tisíc lidí ročně. V nedávno podepsaném memorandu vyjádřili všichni odpovědní – tedy ministerstvo zdravotnictví, zdravotní pojišťovny a odborné společnosti - vůli spolupracovat a přemýšlet, jak to dělat lépe. Zatím jsou u nás z veřejného zdravotního pojištění hrazeny lůžkové hospice a mobilní paliativní péče. Ta ale ještě není zdaleka dostupná ve všech regionech. Na systematické úrovni byla podpora paliativní péče nastartována v rámci pilotního projektu VZP probíhajícího v letech 2015 až 2017 a zaměřeného na domácí hospice čili mobilní specializovanou paliativní péči, který nakonec vyústil v úhradu z veřejného zdravotního pojištění.

Letos v lednu vypsalo ministerstvo zdravotnictví dotační řízení pro sedm lůžkových zařízení, v nichž pak od června odstartoval 21měsíční pilotní projekt zaměřený na fungování specializovaných paliativních týmů. V rámci této dotace ministerstvo zdravotnictví rozdělilo 32 milionů korun Všeobecné fakultní nemocnici v Praze, FN Královské Vinohrady, FN Olomouc, Krajské zdravotní, Nemocnici Jihlava a FN Motol.

V březnu ministerstvo vyhlásilo další výzvu a schválilo devět žádostí o dotaci na podporu mobilní specializované paliativní péče v celkové částce 41 milionů korun.

Kde je hospicová paliativní péče nejméně dostupná?

Podle mých údajů je zatím situace nejhorší ve Středočeském a Ústeckém kraji. Na Vysočině sice nemají lůžkový hospic, zato tam funguje paliativní oddělení v nemocnici a rozvíjejí se také mobilní paliativní týmy.

Ministerstvo ale zatím nenastavilo standardy hospicové péče, nemá zcela zmapované náklady a těžkým úkolem bude podle toho také nastavit odpovídající úhrady. Už v příštím roce se předpokládá navýšení úhrad pro domácí specializovanou paliativní péči o 90 milionů korun. Potřeba však bude neustále narůstat. O to víc překvapuje nedávné prohlášení ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha a premiéra Andreje Babiše o tom, že se mají po roce 2021 zmrazit platby za státní pojištěnce. To by vyvolalo do budoucna nedostatek veřejných finančních prostředků v systému zdravotnictví a tlak na zvýšení spoluúčasti pacientů.

Důraz na hospicovou paliativní péči přivítají i zdravotní pojišťovny, může totiž v konečném důsledku přinést určité úspory při zachování kvalitní potřebné zdravotní péče pro pacienty.

Jsou zdravotníci dostatečně připraveni na paliativní péči?

Myslím si, že je nutné se zaměřit na vzdělávání lékařů na lékařských fakultách či v atestační přípravě, aby fázi závěru života pacienta vnímali jako specifickou, kdy má pacient zvláštní potřeby, na které je třeba přiměřeně reagovat a rozhodovat, jak diagnostikovat a léčit. Dále je nezbytné, aby v nemocnicích, kde zatím tráví závěr života většina lidí, byly dostupné konziliární služby, které by internistům, kardiologům či chirurgům radily a pomáhaly v tom, aby o pacienty v závěru života pečovali lépe.

Co paliativní péče v domovech pro seniory?

To souvisí s domácí paliativní péčí. I zde je třeba vytvořit model, který by pečoval o lidi v domácím prostředí, přičemž domov seniorů je právě oním domácím prostředím. Tyto týmy by mohly přicházet i do domovů pro seniory a tam pomáhat sociálním pracovnicím a pečujícím, aby lidé mohli dožít v jim blízkém prostředí a nemuseli být v závěru života často převáženi rychlou záchrannou službou do nemocnice.

Kde vidíte největší problém rozvoje paliativní péče u nás?

Paliativní péče se nachází na problematickém pomezí zdravotních a sociálních služeb. Spolupráce je zatím podobně složitá jako spolupráce na zdravotně sociálním pomezí obecně. Funkční model financování se neúspěšně tvoří již více než dvacet let! Součástí nově podepsaného memoranda je proto zároveň článek, ve kterém se stanovuje, že ministerstvo zdravotnictví spolu s odbornou společností iniciují obdobné memorandum o udržitelném financování sociálních služeb v paliativní péči i s MPSV.

Nezbývá tak než doufat, že i v této oblasti se do budoucna podaří prolomit ledy. My všichni, mladí i staří, potřebujeme faktické činy, nejen memoranda, plané sliby a legalizaci eutanazie.

Monika HOŘENÍ


Monika HOŘENÍ

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.