FOTO - internet

Nový památkový zákon zřejmě čeká zdrcující kritika

Posílit právní jistoty vlastníků a dalších subjektů působících v památkové péči či zpružnit a zefektivnit systém památkové péče chce návrhem památkového zákona ministerstvo kultury. Stanoví práva a povinnosti vlastníků kulturních památek a nemovitostí v památkových územích, nově je také pojat systém náhrad.

Zákon také určuje kritéria poskytování dotací ze státního rozpočtu. Vyplývá to z předkládací zprávy, jejíž připomínkové řízení skončilo minulý týden. Na první pohled a hlavně pro laika to možná zní velmi dobře, nicméně už nyní se ozývá na účet představ ministerstva kultury hodně velká kritika z odborných i politických kruhů.

Stát by podle vládního návrhu nově mohl kompenzovat náklady vlastníkům nemovitostí v památkových územích vzniklé omezením jejich vlastnických práv. Nynější podoba zákona to neumožňuje, na peníze od státu mají nárok přímo jen majitelé nemovitostí prohlášených za kulturní památku. Ministerstvo se změnou předpokládá zvýšené nároky na státní rozpočet, podle úřadu je nutné posílit rozpočet resortu kultury o zhruba 320 milionů ročně s trvalým dopadem od roku 2022.

»Lze souhlasit s tím, že původní zákon 20/1987 je v mnohém zastaralý. Ale po novelizacích a stanoviscích judikatury funguje. Předkládaný návrh vychází z již zamítnutého lidoveckého návrhu číslo 666, je to okleštěná verze, z které vypadla třeba oblast archeologie nebo stavebně historický průzkum. Navíc stejně jako jeho vzor nemá odvahu řešit i zmiňovanou podivnou dvoukolejnost památkové péče, přičemž inspirující řešení můžeme najít hned v sousedním Slovensku,« řekl našemu listu stínový ministr kultury KSČM Zdeněk Štefek.

Zákon zároveň zavádí nástroje, kterými lze reagovat na neplnění povinností vlastníka kulturní památky či nemovitosti v památkovém území uložením opatření k nápravě. Návrh také posiluje pravomoci Památkové inspekce, jejímž prostřednictvím ministerstvo provádí kontrolní činnost. Umožňuje též jednotné prohlašování památkových území opatřením obecné povahy, čímž se podle ministerstva zvyšuje podíl veřejnosti při jeho vymezování. Nově by byl možný i soudní přezkum, uvádí resort v překládací zprávě.

Štefek: Aktuální problémy řešme novelami a moderní zákon promysleme

Podle ministerstva nynější podoba zákona vlastníkům nemovitostí v památkových územích ukládá řadu omezení bez možnosti poskytnout za ně náhradu z prostředků státu, přestože nemovitosti nejsou kulturními památkami. »Stávající právní úprava neřeší situaci, kdy je kulturní památka ohrožena nebo poškozena nikoli protiprávním jednáním vlastníka (ať již činností nebo naopak nečinností), ale nečinností třetí osoby (neprovádění údržby na sousední nemovitosti atp.),« vytýká také současnému zákonu úřad. Dále poukazuje na přílišnou administrativní zátěž při obnově památkového fondu.

Štefek je přesvědčen o tom, že systematičtější by bylo reagovat na aktuální problémy památkové péče drobnými novelami původního zákona, třeba v oblasti památkových rezervací a zón a v oblasti archeologie. A zároveň připravovat nový komplexní a moderní památkový zákon vhodný pro 21. století. »Tak, aby se počítalo skutečně s řádnou diskusí s institucemi, profesními a zájmovými organizacemi, samosprávnými celky, státní správou, vlastníky památek a dalšími dotčenými subjekty. A aby se pokrylo celé spektrum památkové péče a zahrnula se i související legislativa, např. ve stavebním či přestupkovém zákoně,« uvedl stínový ministr KSČM. A dodal, že nepochybně by se při přípravě nového zákona nezačínalo od nuly, bylo by možné využít zkušenosti z projednávání posledních dvou návrhů zákona i nové zkušenosti ze zahraničí.

Návrh kritizují architekti, nesouhlasí s ním ani památkáři

Podle České komory architektů by se měl návrh upravit. Poukázala například na nepoměr mezi právy a povinnostmi vlastníků nemovitostí a na to, že se návrh soustřeďuje jen na údržbu a konzervaci památkově chráněných objektů. Komoře se nelíbí ani to, že majitel památkově chráněné budovy nemá nárok na peněžitý příspěvek v případě její opravy.

S návrhem podle serveru E15.cz nesouhlasí ani Národní památkový ústav. »Nevím, jaké bylo zadání, ale oslabení role Národního památkového ústavu je zjevné,« řekla serveru generální ředitelka ústavu Naděžda Goryczková. Podle ní by se nově ústav například neměl vyjadřovat ke všem památkám a zásahům v památkových územích jako dosud, ale jen k vybrané části, uvedla E15.

Piráti chtějí na podzim předložit vlastní novelu zákona o státní památkové péči. Návrh ministerstva má podle nich řadu nedostatků. Závazná stanoviska ke stavebním záměrům by měl podle jejich záměru vydávat nynější Národní památkový ústav přeměněný na Státní památkový úřad. Nyní jsou stanoviska ústavu jen doporučující, což podle poslance Lukáše Černohorského vede k možnému poškození nebo i demolici památek.

V minulém volebním období narazil ve Sněmovně s návrhem nového památkového zákona tehdejší ministr Daniel Herman (KDU-ČSL). Část poslanců předloze vyčítala mimo jiné to, že nepřináší systémové změny.

(ku)

 


(ku)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.