Ilustrační FOTO - Pixabay

Stravenkový paušál? Proč ano a proč ne!

Ministerstvo financí připravuje novelu zákona o daních z příjmů, která má zavést stravenkový paušál. Zaměstnanec by dostával peníze na stravu přímo. Má jít o alternativu k současnému režimu se stravenkami, který má zůstat zachován.

Na podporu stravování tak podle ministerstva dosáhne i čtvrtina zaměstnanců, tedy asi milion lidí, kteří dosud stravenky nedostávají. Stravenkové firmy podle šéfky resortu Aleny Schillerové (ANO) mají na trhu oligopol a většinu zisků ve stovkách milionů ročně vyvádějí do zahraničí mateřským společnostem.

Návrh má podnikatelům i zaměstnancům umožnit používat daňové zvýhodnění na stravování novým a jednodušším způsobem. Nově by zaměstnavatelé mohli dávat na obědy pracovníkům přímo peníze namísto stravenek, a to podle obdobných zvýhodněných pravidel jako dnes platí pro stravenky. »Zachováváme možnost dál beze změn používat dnešní režim stravenek. Nově pouze nabídneme zaměstnavatelům alternativu, jak se zbavit vysokých poplatků a zbytečné administrativy. Zaměstnancům budou moct na místo papírků přímo vyplácet peníze ve stejné hodnotě. Bude tak na svobodném rozhodnutí každého podnikatele, jestli námi připravovanou možnost využije nebo zůstane u dnešního zajetého modelu,« uvedla Schillerová.

Možnost stravovat se v závodních jídelnách má asi 1,8 ze 4,3 milionu zaměstnanců. Dalších zhruba 1,5 milionu pracujících získává od zaměstnavatelů stravenky. Téměř čtvrtina zaměstnanců tak tento benefit dnes nevyužívá vůbec. Schillerová podle svých slov nevidí žádný důvod pro to, aby naši malí a střední podnikatelé financovali zisky zahraničních korporací, které mají svůj byznys postavený na prodeji a výkupu paralelní měny. »A to nemluvím, o tom, že stravenka, která propadne, se celá stává čistým příjmem takového stravenkáře,« doplnila ministryně.

Takový plán ministerstva financí však odmítají odbory. Podle nich by znamenal rušení podpory stravování zaměstnanců. Asociace hotelů a restaurací ČR naopak záměr podporuje. Úbytku hostů se neobává. Restauratéři si navíc dnes stěžují na administrativu i provize, které musí za lístky na jídlo platit. Podle společností, které poukázky poskytují, by změna vedla k omezení pravidelného stravování zaměstnanců, likvidaci kantýn a jídelen i k nižším příjmům rozpočtu. Asociace provozovatelů poukázkových systémů zase mj. uvedla, že návrh zcela ruší účelový a sociálně-zdravotní aspekt příspěvku na stravování. Průzkumy z posledních let ukazují, že vliv tohoto účelového příspěvku na pravidelnost stravování je značný. Zaměstnanci s těmito prostředky si zajdou na oběd mnohem častěji, a to až třikrát (např. průzkum PPM Factum pro Unii zaměstnavatelských svazů z dubna 2018), doplnila v tiskové zprávě asociace.

Místo lístků na obědy přímý finanční paušál

Několikaprocentní provize ze stravenek, kterou měsíčně účtují obchodníkům a provozovatelům restaurací vydavatelé stravovacích poukázek, je podle podle předsedy maloobchodního Družstva CBA Romana Mazáka neúměrně vysoká. Jeho názory se shodují s názory Schillerové.

Šumperské družstvo sdružuje přes tisíc menších prodejen po celé republice. Stravenky podle Mazáka na tuzemském trhu slouží jako další platidlo. »Lidé jimi platí v restauracích a prodejnách, restaurace jimi platí zase dál. Poslední článek řetězce pak stravenky vrací emitující firmě, od které dostane zpět peníze po odečtení provize. Je to v podstatě lichva, provize jsou obrovské. Pohybují se mezi pěti až šesti procenty, což je srovnatelné, jako by si banka dala za půjčku úrok 60 procent,« uvedl Mazák.

Provize se vydavatelům stravenek podle Mazáka platí pokaždé, když se tyto poukázky vracejí. »V praxi právě jedenkrát měsíčně. Problémem je v tomto případě blokování hotovosti. V maloobchodě například jednou měsíčně svezou z prodejny stravenky, na centrále je přepočítají a odešlou vydávající firmě, která do 14 dní pošle prodejně hotovost,« řekl Mazák. Pokud zákazník za stravenky nakoupil začátkem měsíce, tak po započtení času na manipulaci a převod peněz obdrží prodejna hotovost až téměř po dvou měsících od nákupu. »Jak k tomu obchodník přijde, když musí dát šest procent ze své marže pryč jen proto, že zákazník místo peněz použil stravenku,« podotkl předseda družstva.

Upozornil, že po uplynutí doby platnosti nominální hodnota nepoužité stravenky představuje zisk pro vydavatele na úkor uživatele. »Podle odhadů přitom stravenkové společnosti tímto způsobem generují až třetinu zisku. Při zavedení finančního příspěvku od zaměstnavatele k tomu však nemůže dojít, pokud bude mít zaměstnanec peníze například na zvláštním účtu,« dodal Mazák.

Podle něj se nyní navíc 80 procent stravenek využívá v prodejnách, ať už k nákupu potravin či drogerie. »To, že si lidé ve většině případů kupují za stravenky jiné zboží než jídla ve stravovacích zařízeních, proto s restauracemi a jejich možným snížením tržeb, nemá nic společného,« míní Mazák, podle kterého by stravenky měly nahradit přímé finanční příspěvky od zaměstnavatele při zachování daňového odpočtu v nynější výši.


Právo zaměstnance se najíst jako by se vytratilo

Otázky Haló novin pro Leo Luzara, člena hospodářského výboru Sněmovny

Čemu byste dal přednost - stravenkám nebo finančnímu paušálu?

Soustředím se na základ, proč vlastně vznikly stravenky. Člověk musí jíst a měl by jíst pravidelně. Zaměstnanec má podle zákoníku práce právo na přestávku, aby se najedl. A je povinností zaměstnavatele mu umožnit, aby se mohl najíst. Proto se hledaly cesty, jak zabezpečit tuto možnost. Velké podniky si zřídily vlastní stravovací zařízení, aby zaměstnancům umožnily jíst pravidelně. Dnes se bohužel z myšlenky o ekonomické výhodnosti či nevýhodnosti, prosazování zájmů provozovatelů restaurací a obchodních zájmů vydavatelů stravenek, vytratil základní princip, že zaměstnanec má zákonné právo se najíst.

Jde o to, jaká má být forma zajištění tohoto práva.

Tady je diskuse úplně na začátku. Zajistit právo zaměstnancům najíst se lze různými metodami. Máme dát do zákona, že zaměstnavatel je od nějaké své velikosti povinen zabezpečit stravování? Pokud tam dáme, že podnik zaměstnávající víc než 50 zaměstnanců musí zřídit jídelnu, ohřívání jídla atd. - máme to tvrdě vyžadovat? Diskutujme na téma zabezpečení stravování. Navrhovaným krokem stát možná neušetří, ale ministerstvu vadí úniky peněz firmám do zahraničí.

Ministryně Schillerová tvrdí, že asi milion lidí, kteří dosud stravenky neměli, tímto způsobem na podporu stravování dosáhnou...

A jak se dosud tento milion lidí stravoval? Jakou měli možnost? Bavme se o základním principu, zda zákonem umožníme zaměstnancům se stravovat. Neměly by se vracet metody někdy z 20 a 30. let minulého století, že si zaměstnanci budou nuceně muset nosit do práce obědy z domova, protože zaměstnavatel jim odmítá umožnit stravování.

Chápu názor odborářů, že diskuse se zploštila vyloženě na ekonomickou stránku věcí, odbory se obávají, že by navržený krok znamenal rušení podpory stravování zaměstnanců. Toho se bojím taky. Jde o to, aby firmy nevyklouzly ze zabezpečení určité formy stravování. Pro ně je jednodušší přidat zaměstnancům dva tři tisíce k platu a vyrušit možnosti stravování. Ve velkých městech jsou restaurace, obchody, ale jsou oblasti, kde problém se stravováním venku může nastat. Když se před polednem z podniku vyhrne pětistovka lidí, kteří se chtějí najíst, a blízká restaurace má kapacitu 20 lidí, jak se najedí? Uvažuje se o tom, že je tady nějaký systém? Chápu paní Schillerovou, ale nechápu, proč není diskuse o tom, jak zabezpečit stravu zaměstnancům. Zůstane-li zachována povinnost zaměstnavatele zabezpečit zaměstnanci možnost se stravovat, bavme se o tom, jak ji splnit.

Co řeknete na argument, že stravenky mnohdy stejně fungují jako doplněk platu, lidé si na ně nakupují v obchodech nejen jídlo?

Podle mě to není majoritní problém, většinově lidé stravenky proobědvají. Nelíbí se mi, že firmy, které poskytují stravenky jako zprostředkovatelé zaplacení stravy, jsou zahraniční a zisky jdou do ciziny. Nechť tedy musí být české, musí reinvestovat atd., ale ne na úkor zaměstnanců. Tato debata tu neprobíhá, volí se škrtem pera jednoduchá řešení, která do budoucna mohou vyvolat velké problémy. Hodně se v médiích hovoří o benefitech – jinými slovy – nepřidáme vám na mzdě, a dáme vám mobil, služební auto... Pro firmy je to výhodné, dají si vše do nákladů, může to lákat zaměstnance, aby tam pracovali, ale kolik takových firem je? Stravovat se však musí každý, každý má v práci hlad. Bavme se v tomto duchu, aby to nevedlo jen k okleštění nějakého systému, který tu funguje. A aby nebyl zrušen. S odboráři jsem zajedno, že diskuse je na začátku.

Marie KUDRNOVSKÁ


Marie KUDRNOVSKÁ

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.