Hraboši vs. hraboši

Problém s malými hlodavci rozvířil jinak okurkovou sezonu. Stojí proti sobě dva tábory. Zemědělci vs. ekologové. Co si o tom myslím? To, co píšu opakovaně. Dáváme přírodě na frak, a tak nám to vrací.

Ano, i když jsem i já s naší malou farmou tak trochu zemědělec amatér, stavím se tvrdě proti plošnému trávení. Dokážu pochopit důvody zemědělců, zisk je zisk, a peníze hýbou světem. Ale když jsem pročítala články, mnozí si sami sypou v příspěvcích popel na hlavu. Taková hraboší kalamita nevznikne ze dne na den. Zemědělci zaspali. Měli možnost hluboké orby na podzim či trávit hraboše jedem do nor už z jara. Mnozí to nedělali – je to přeci jen časově, finančně a hlavně personálně náročné. Ale na druhou stranu by nemuseli přijít o tolik úrody, kdyby zareagovali včas, ne?

Ale problém má mnohem hlubší kořeny. Hraboš je součástí naší přírody po tisíce let. A ano, má hojnější roky. Ale příroda na něj byla vždy připravená. Hraboš je hlavní potravou pro mladé lišky a lasičky, ale hlavně pro chráněné a ohrožené sovy, káňata či poštolky. V době sucha hrabošem nepohrdnou ani čápi a rackové. A například zemědělci v Libereckém kraji to vědí a do polí místo jedů umístili bidýlka pro dravce. A hraboše přemnožené nemají. Jenže v jiných krajích mamon zvítězil nad rozumem a obrovským polím ustoupily remízky, houštiny i stromy. A zmizeli dravci, protože nemají kde se schovávat, kde vyvádět mladé, odkud lovit.

Jed podle mne více ublíží, než vyřeší. Řešit by se mělo návratem ke kořenům, ke zdravé přírodě s pestrou skladbou, kde každý živočich najde své místo i své predátory. Příroda si umí udržet rovnováhu, když jí do toho nebudeme moc kecat. Jedy jen zničí, na co přijdou, ale hraboš to na sto procent nikdy stejně nebude. I já jsem hubila myši a krysy. Hubil je i soused plošnou návnadou. Výsledek? Jed zabil jen pár z menších krys. A zabil i dvě slepice a mou kočku. Ale když jsme cíleně vylikvidovali jedem do nor hnízda, kočky dokonaly dílo a máme klid.

A výroky, že hraboši se bez plošné likvidace dostanou do měst? Co by tu asi žrali? Mimochodem moje kočky se těší, lov milují. Možná proto pole v okolí hraboše neznají. Prosím, pro budoucnost nás všech, zapomeňme v zemědělství na rychlé zisky a vraťme se k ekologičtějšímu hospodaření. Vždyť naši předkové vždy věděli jak na to…

Helena KOČOVÁ


Helena KOČOVÁ

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


svaty_vaclav
2019-08-14 13:28
Slavit listopadový puč 89´ znamená slavit a radovat se z
kapitalistické velkozlodějny na národním majetku Československa.
Znamená to slavit duchovní úpadek a rozkradení národního majetku
šíbry, Havlem počínaje. V listopadu 89´ lidé naneštěstí
neprohlédli podvod, který se s nimi hraje. Lidé si mysleli, že se děje
cosi velkolepého, ale byla to jen obyčejná zlodějna československého
státního národního majetku. Pokračovalo to rozbitím Československa a
pokračuje zlodějnami dodnes.
velkymaxmilian
2019-08-14 12:20
@o.motl: Podstatná část poúnorového a normalizačního bordelu byla
poklizena. Faktická existence směšných, zakomplexovaných figurek typu
pleningeriho a spol. je daní demokracii. Jejich výlevy v éře
elektronických médií většinou svojí hloupostí, naivitou a
překrucováním historie dobře pobaví...
o.motl
2019-08-14 09:27
S rozbitím Československa brečíte u špatnýho hrobu, Plenigere,
běžte si stěžovat za řeku Moravu. A kecy o potravinové
soběstačnosti si strčte tam, kam slunce nesvítí. Stačí se podívat
na normalizační televizní tvorbu, soudruhům občas utekly reálné
záběry z řeznictví nebo zelinářských obchodů. A ten bordel, který
jste po sobě zanechali, se bude ještě nějaký čas uklízet.
pleningeri
2019-08-14 08:52
Soudruhu motle, jste u kormidla již 30 let. Co jste vlastně
"stihli"? Rozbít Československo a zničit potravinovou
soběstačnost českomoravského zbytku. To je asi tak všechno ...
o.motl
2019-08-14 08:11
Všechno má své meze, paní Kočová. Rozorali je vaši soudruzi.
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.