Nedostatek plynových tankovacích stanic mohou zmírnit mobilní plničky. FOTO – archiv

Používání CNG roste, LNG na svou šanci čeká

Stlačený zemní plyn (CNG) je alternativou k ostatním používaným fosilním palivům v dopravě. Český plynárenský svaz (ČPS) spolu s dopravci mají plány na další rozvoj používání CNG v České republice a k podpoře zavádění zkapalněného zemního plynu (LNG) v segmentu nákladní dopravy.

»Zájem o CNG jako ekologický pohon mezi českými motoristy neustále roste. V současnosti jezdí po českých silnicích již více než 23 000 vozidel na CNG, z toho 1370 autobusů, což je v porovnání s rokem 2017 nárůst o 26 procent. Důvodem je nejen ekologické hledisko, kdy CNG produkuje v porovnání s dieselem o více než 90 procent méně emisí oxidu dusíku a oproti benzinovým motorům o téměř čtvrtinu méně oxidu uhličitého, ale i to ekonomické. Náklady na ujetý kilometr zhruba 1 Kč a pořizovací cena CNG automobilů srovnatelná s vozy na klasický pohon dělají z CNG jeden z nejdostupnějších alternativních pohonů,« uvedla Lenka Kovačovská, výkonná ředitelka ČPS. Dodejme, že největší rozdíl je v karcinogenních a mutagenních pevných prachových částicích PM, ty jsou u CNG téměř nulové. Využití CNG autobusů může snížit suspenze částic v atmosféře až o 60 až 97 procent a emise oxidu uhelnatého o 52 až 84 procent.

Pozitivně vnímá rozvoj zemního plynu v dopravě také Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR (MPO ČR), které jej hodnotí zejména dle cílů stanovených Národním akčním plánem čisté mobility (NAP CM). »I přes mírný pokles prodejů osobních a lehkých užitkových vozidel CNG v loňském roce z důvodu přechodu na nové testovací metody měření spotřeby vozidel se nám daří plnit cíle jak v oblasti vozového parku, tak spotřeby CNG. Z hlediska infrastruktury jsme dokonce nad stanoveným plánem,« informoval Eduard Muřický, náměstek ministra průmyslu a obchodu pro řízení sekce průmyslu, a dodal: »NAP CM se daří plnit i z hlediska využívání strukturálních fondů, ve kterých bylo vyčleněno zhruba 11 miliard korun na podporu nákupu vozidel na alternativní pohon a výstavbu infrastruktury. Bylo pořízeno několik stovek autobusů na CNG, několik desítek elektrobusů a trolejbusů.«

Na další programové období chce MPO ČR zajistit pro pořizování vozidel na zemní plyn minimálně stejnou podporu a v případě infrastruktury uvažuje dokonce o jejím navýšení. »V Bruselu budeme prosazovat podporu CNG a LNG i pro další roky. Tuzemské firmy mají již dobré zkušenosti například s provozem CNG autobusů, a my proto chceme podporovat jejich využívání i nadále. Konkrétně v segmentu těžké nákladní dopravy pak považujeme za vůbec nejvýhodnější řešení LNG,« uvedl Muřický.

»Čistá mobilita« vázne

Podle Jana Bezděkovského, pověřence ministra dopravy pro čistou mobilitu, se daří zavádět i jiná opatření stanovená v původním plánu. Za ministerstvo dopravy zmínil například osvobození elektrických vozidel od placení dálniční známky či významnou slevu pro vozidla na CNG. Bezděkovský nicméně vidí rezervy v naplňování plánů čisté mobility, který počítal s tím, že do roku 2020 bude alternativní pohon využívat čtvrtina vozidel veřejné správy. »Jedinou podpůrnou aktivitu, kterou je možné na tomto poli zmínit, je dotační program MŽP na podporu nákupu vozidel na alternativní paliva pro města a kraje. Ten v letech 2018–2019 přispěl k nákupu 430 elektrických vozidel, 9 plug-in hybridů a 127 CNG vozidel. Daný dotační program však v tuto chvíli neřeší problém zavádění vozidel na alternativní paliva ve vozových parcích v rámci ústředních orgánů stání správy,« řekl Bezděkovský.

Největší prostor pro CNG se nabízí v autobusové dopravě a osobní automobilové dopravě. Se zvyšováním počtu vozidel roste zákonitě i počet plniček. Na konci loňského roku jich bylo v provozu 189, což bylo o čtyři více oproti plánu, a v červenci 2019 Český plynárenský svaz evidoval již 199 veřejných plnicích stanic CNG.

Chybějí plničky LNG

Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, příslušná sdružení a firmy projevují aktivní zájem také o rozvoj LNG mobility. Výhodou LNG oproti CNG je především jeho kompaktnost. Zaujímá totiž třikrát menší objem než stlačený zemní plyn. To v praxi znamená, že automobil na LNG dojede téměř třikrát dál než vozidlo se stejně velkou nádrží na CNG. Naopak nevýhodou LNG, který vzniká zkapalněním zemního plynu při teplotě -162 °C, je, že i přes tepelně izolovanou nádrž dochází při delší odstávce vozidla k jeho odpařování. Velký potenciál pro LNG je proto především v nákladní dopravě a také mezinárodní kamionové dopravě, což potvrzují zkušenosti zahraničních dopravců a spedičních firem. Jen v Evropě je v současnosti v provozu více než 6000 tahačů na LNG.

»Zájem českých nákladních dopravců o plyn je zatím spíše indikativní, ale velký počet autobusových dopravců v regionální dopravní obslužnosti má zkušenosti s pohonem na CNG. Pro nákladní dopravce je zemní plyn zajímavý především z pohledu ekonomiky provozu, v případě CNG však mají problém s relativně malým dojezdem. LNG se proto stává zajímavou příležitostí. Dojezdy přes 1000 km už jsou velmi slušné uvedl Vojtěch Hromíř, generální tajemník Sdružení automobilových dopravců ČESMAD BOHEMIA.

Pro zvýšení zájmu o LNG mezi dopravci je podle Hromíře zapotřebí rozšířit počet plnicích stanic. Jistý problém pak představuje i vyšší pořizovací cena nákladního automobilu na LNG oproti naftové verzi. »V ČR je aktuálně k dispozici pouze jedna plnicí stanice a vlastní investice dopravců do jejich pořízení jsou zatím problematické. Otázkou také zůstává, zda LNG obstojí v příštích letech jako podporované palivo z hlediska cílů v ochraně klimatu,« zdůraznil Hromíř s tím, že potenciál LNG se bude odvíjet především od evropské, respektive státní klimaticko-energetické politiky. »Vše tedy závisí na nastavení sazeb, jako je mýto, silniční daň, spotřební daň, a dotačních programů pro pořízení nákladnější technologie, případně zřízení vlastní plnicí stanice. Nutnou podmínkou je dostupná síť plnicích stanic nebo třeba dlouhodobý kontrakt se stabilním zákazníkem se zajištěním doplňování plynu na nasmlouvaných trasách,« uvedl Hromíř.

Ministerstvo dopravy vnímá nejen CNG, ale i LNG jako v současnosti nejdostupnější alternativní paliva a má zájem na jejich dalším rozvoji. »Klíčové je především zajistit základní infrastrukturu LNG plnicích stanic, což se postupně realizuje prostřednictvím dotačního programu ministerstva dopravy. V rámci první výzvy Operačního programu doprava byla podpořena výstavba prvních z nich. Za tímto účelem bylo alokováno 100 milionů Kč. Další výzva je plánována letos na podzim,« uzavřel Bezděkovský.

Výhodnost CNG a LNG proti tradičním pohonným hmotám podporuje mimo jiné spotřební daň. Od loňského roku činí spotřební daň na metr krychlový obou plynů jako automobilového paliva 1,44 Kč oproti 12,84 Kč za litr benzinu.

Podle dat Svazu dovozců automobilů je v Česku registrováno zhruba osm milionů vozidel všech kategorií. Podíl těch s pohonem na CNG tak činí necelé tři desetiny procenta.


Čistá mobilita stojí velké peníze

Otázky Haló novin pro Pavla Hojdu (KSČM), stínového ministra průmyslu a obchodu

Plány státu na »čistou mobilitu« se nedaří plnit. Jsou příčinou příliš ambiciózní cíle nebo spíše nevhodná řešení?

Čistá mobilita je správný směr, ale musíme si uvědomit, že to stojí velké peníze, které v naší společnosti nejsou k dispozici. Už vůbec nejsou mezi motoristy, kteří se chovají dle svých příjmů a možností. Pokud nebude nejvyšší prioritou státního rozpočtu přechod na čistou mobilitu, nebude s ohledem na ekonomické možnosti přechod vůbec jednoduchý a bude trvat déle, než si myslíme.

Pohon zemním plynem není ekonomicky životaschopný bez daňových zvýhodnění a mnohamiliardových dotací. Nebylo by lépe tyto prostředky investovat do rozvoje pokročilejších technologií, např. vodíkových palivových článků?

Ano, vodíkové palivové články jsou možnou cestou, jak zajistit čistou mobilitu a odstranit největší nevýhodu spalovacích motorů, tj. emise znečišťující naše životní prostředí a emitující mimo jiné i karcinogenní látky. Pokud vývoj takovýchto technologií trvá již desetiletí a je velmi drahý, musíme si uvědomit, že to je jedna z cest, ale nemusí být cestou, která přinese takové výsledky, aby byl pohon na vodíkové palivové články masovou záležitostí. Zatím je tato možnost pro běžného motoristu nedostupná. K tomu je zapotřebí přičíst i další znečištění, která automobilový provoz přináší, tedy nejen emise z provozu motorů, ale i emise z provozu automobilu jako takového včetně komponentů pro jeho výrobu a montáž.

Koupil byste si auto na zemní plyn? Proč ano či ne?

Ano. Pokud bych si v současné době kupoval nové auto (a měl na něj peníze), pak bych si koupil auto na CNG. Rozhodně je výhodnější a levnější oproti elektroautům a výhodnější zejména pro motoristy, kteří nebydlí v rodinných domech s možností napájení elektřinou např. v nočních hodinách. Pohon na CNG sice nemůže ještě konkurovat dojezdovým vzdálenostem automobilů na naftu, ale je daleko příznivější k motorovým součástkám a samozřejmě má nižší negativní dopad na životní prostředí. Pro motoristu je výhodný i svou cenou na jednotku výkonu. Zatím je určitý problém se sítí čerpacích stanic na CNG, a tedy méně výhodný pro ty motoristy, kteří nemají v rozumném dosahu stanici CNG alespoň v okruhu cca 15 km. Otázka je i možné přestavby např. automobilu s naftovým motorem na pohon CNG, ale tato přestavba se vyplatí pouze v případě najetí většího množství km za rok než u běžného motoristy. Navíc pokud dnes někdo cestuje na větší vzdálenosti po republice a nepotřebuje sebou vozit více věcí, je daleko výhodnější cestovat vlakem nebo autobusem. Je to ekonomické, mnohdy rychlejší a ve velkých městech není problém s parkováním, a právě ve velkých městech je výhodnější a rychlejší i cestování s MHD, o přínosu pro ekologii ani nehovořím.

Jiří NUSSBERGER


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.3, celkem 4 hlasy.

Jiří NUSSBERGER

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.