Vernisáže se zúčastnil Vladimír Remek s manželkou. Na snímku také někdejší starosta Háje ve Slezsku Josef Kimpl (druhý zleva) a akademický sochař Miroslav Rybička. FOTO – Radim ŠTEFAN

Výstava s vančurovskou tematikou

Vančurovská výstava s názvem Vladislav Vančura a výtvarné umění byla doprovodnou akcí Rozmarného léta 2019 (konalo se ve Vančurově rodišti Háji ve Slezsku 9. června). Výstava byla zaměřena na výtvarné práce, inspirované slovesnou tvorbou spisovatele, a dávala nahlédnout do ilustrací Vančurových knih a do tvůrčí práce s vančurovským textem.

Na výstavě byly prezentovány na dvě desítky knížek s ilustracemi různých kreslířů a výtvarníků. Doposud bylo ilustrováno devět titulů Vančurových knížek. Tři z nich byly ilustrovány už při jejich prvním vydání a dodávaly jim výtvarný rozměr. Patří k nim novela Rozmarné léto, vydaná v roce 1926 s působivými a typickými ilustracemi Josefa Čapka, pohádkový příběh Kubula a Kuba Kubikula, vydaný nakladatelem Adolfem Synkem v roce 1931 s kouzelnými obrázky Ondřeje Sekory, a trilogie Obrazy z dějin národa českého s ilustracemi od Mikuláše Alše (1939) a Karla Svolinského (1940, 1948).

Nejvíce ilustrátorů Rozmarného léta

Nejvíce výtvarníků, kteří ilustrovali Vančurovy knihy, lze zaznamenat u jeho úsměvné novely Rozmarné léto. Z českých kreslířů text knížky výtvarně obohatili kupř. Vladimír Renčín (2004), Jiří Grus (2007) a další. I zahraniční ilustrátory novela inspirovala. Vyzrálým stylem se vyznačují například obrázky maďarského grafika, karikaturisty a ilustrátora László Rébera (1974). Gesta jeho postav jsou dobře srozumitelná. Hlavními rysy kreseb jsou skica, štíhlá, uzavřená čára a plochý povrch vymezený linií. Ilustrace nutí čtenáře k aktivnímu rozjímání.

U knížky Kubula a Kuba Kubikula je vhodné se zmínit o výtvarnících, kteří vančurovský text ztvárnili pro dětského čtenáře hravými postavičkami. Kromě Ondřeje Sekory jimi byli Zdeněk Miler (1959), Zdeněk Smetana (1986), Jindra Čapek (2015). Knížka právem patří do zlatého fondu české literatury pro mládež.

Z dalších předních českých výtvarníků Vančurových knížek je možné uvést jména Toyen (román Pekař Jan Marhoul, 1929), Cyril Bouda (román Konec starých časů, 1975), Adolf Born (román Hrdelní pře aneb Přísloví, 1979) a další.

Ilustrace Vladimíra Renčína k Rozmarnému létu (2004). REPROFOTO - Ladislav LUDVÍK

»Náš Vančura«

Neméně podnětnou byla druhá část výstavy představující výtvarnou činnost s vančurovským textem. Šlo o prezentaci práce žáků a rodičů Základní umělecké školy Vladislava Vančury z Háje ve Slezsku s názvem Náš Vančura. Na počátku tvoření byly předloženy žákům a rodičům úryvky ze dvou knih Vladislava Vančury, dětem úryvek z knihy Kubula a Kuba Kubikula, rodičům úryvek z knihy Pekař Jan Marhoul. Každý účastník pracoval s úryvkem jinak, hledal v něm jiná poselství.

Alena Zupková, výtvarná pedagožka ZUŠ, pod jejímž vedením se projekt realizoval, k této zajímavé práci řekla: »Ze společného sdíleného základu – úryvku textu od Vladislava Vančury - vznikla úplně nová sdělení, z detailu nový obraz, pexeso, nový text. Krásné bylo pozorovat rozmanitost přístupu k textu, uvědomění si síly slova, prožívání společných chvil při hře a společném přednesu. Proces tvorby a hry odhalil jedinečnost a originalitu každého z nás. Na začátku totožné se proměnilo a rozkošatilo. Různé vnímání podnícené rozlišnými zkušenostmi a pestrost přístupu k témuž je toho dokladem.«

Projekt Náš Vančura byl oceněn na celostátní přehlídce Sdílená imaginace v rámci letošního Zlín Film Festivalu (květen 2019). Na výstavě bylo možné se podívat na autorské video, odkrývající onu tvůrčí »cestu k obrazu«.

Za účasti Vladimíra Remka

Vernisáže výstavy Vladislav Vančura a výtvarné umění v místní hájecké knihovně se ze vzácných hostů účastnili Vladimír Remek, první československý kosmonaut, s manželkou, akademický sochař Miroslav Rybička, malířka slezského regionu Olga Bubeníková a další. Úvodního slova k výstavě se ujal Ladislav Ludvík, člen Spolku Vladislava Vančury. Na to navázal svým osobním vyznáním Mistr Rybička, pohovořil také Vladimír Remek. Následovala individuální prohlídka výstavy a neformální debatování účastníků vernisáže při kávě s ochutnáním chabičovských koláčků.

Výstava byla ke zhlédnutí do 8. července.

(lud)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6, celkem 5 hlasů.

(lud)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.