Uvěří jen vrabci na střeše

V minulých dnech předseda Hamáček ukončení krize přeměnil, tedy alespoň se o to pokusil, ve vítězství sociálně demokratické strany. Nad kým vlastně zvítězila? Prý nad samotným prezidentem Zemanem, který se údajně pokusil vytlačit ČSSD z vlády, aby tam mohl dosadit své lidi. Tomu nakonec výběrem Lubomíra Zaorálka na post ministra kultury zabránila. V Lidovém domě, který již jim vlastně zase skoro nepatří, se mohla postavit slavobrána. Nevím, zda se tam postavila. Ale to je věcí sociálních demokratů.

Bylo to všechno ale tak? Nebylo to doslova naruby? Zopakujme si průběh událostí. Na počátku bylo rozhodnutí ministra Staňka, jímž chtěl zavést pořádek ve svém resortu. Následovalo vyjádření předsedy Hamáčka, že za ním stojí. Pak jistá skupina umělců napsala svůj pamflet, v němž tvrdili, že ministr Staněk jedná svévolně. Nebylo jich mnoho, ale byli, a mezi nimi ti nejaktivnější havlovci. Začalo se křičet na náměstích cosi o porušování demokracie, i když Staněk byl pouze zástupný problém. V sociální demokracii se zalekli a ztotožnili, tedy slovně, si tyto umělce s celou kulturní frontou a prohlásili, že je třeba zklidnit situaci. Přitom šlo vlastně o Fajta a jeho »právo« si přivydělávat ve své vlastní organizaci tím, že si přihodí nějaké ty statisíce ke svému platu. Staněk se však najednou stal nepohodlným. ČSSD se rozhodla tedy ze strachu pro jiného koně. Vybrán byl místopředseda Šmarda, člověk bez zkušeností s kulturou a bez patřičného vzdělání. Jen asi proto, aby poslední z šéfů strany měl také lukrativní post. Šmarda najednou pochopil, kolik talentu v něm doposud dřímalo. Staněk tedy nuceně podal demisi, prezident ji však nepřijal. Chtěl jiného, schopnějšího kandidáta. Ale sociální demokraté si postavili hlavu. Šmarda totiž byl již do funkce zamilován a odmítl se kandidatury vzdát. Proto vtáhl, společně s předsedou Hamáčkem, který také jako desetiletý kluk trval na neprůchodném rozhodnutí, do střetu s prezidentem svou celou stranu. Dokonce zazněla ultimáta a sem tam se házelo s odchodem z vlády. Premiér, aby splnil náplň koaliční dohody, v tom plaval, plaval a plaval, i když byl víceméně na straně prezidenta. Sociální demokraté za podpory pravice - té vůbec nevadilo, že Šmarda je skutečně neschopný - vyrobili téměř mezinárodní show. Ta se táhla několik týdnů. Stále se snažili odpor prezidenta zlomit. Jen proto, že by se mohli chlubit svým vítězstvím. O schopnosti kandidáta na ministra kultury už vůbec nešlo. Prezidenta nezlomili, nakonec vyhrál. ČSSD musela vybrat jiného kandidáta. Průchodnějšího i u Zemana. Najednou bylo po »krizi«, která tu ovšem nikdy nebyla, jen nafouknutá bublina neschopnosti sociálnědemokratického vedení.

A sociální demokraté? Nějak z toho všeho chtěli vyjít »bez ztráty kytičky«. To ovšem nešlo. A tak předseda Hamáček vše převrátil naruby. Jenže to mu asi uvěří jen vrabci na střeše.

Filip ZACHARIAŠ, předseda OV KSČM Vyškov


Filip ZACHARIAŠ

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


hajek.jiri51
2019-08-30 14:33
Ani v intrikování už nejsou "socani" to, co byli. Jsou prostě
k smíchu. Tak jako jejich "dělnický" vůdce Hamáček.
pleningeri
2019-08-30 09:26
Přesně ...
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.