23. srpen 1939, sedmilháři a váleční magoři

Z randálu kolem smlouvy o neútočení, již Moskva podepsala s Berlínem před 80 lety, trčí celé mraveniště pohnutek. Poctivá není jedna jediná. Sedmilháři a váleční magoři se drží za ruce i tentokrát.

Moskva podepsala smlouvu o stejném názvu - a v podstatě i obsahu -  až jako poslední. Polsko už roku 1934, Británie krátce nato. A pak i několik dalších zemí. Londýn ani Washington nenabídly Moskvě ani to. Ona jim znovu a znovu. Už od prvé poloviny 30. let. Byl to hrách na stěnu.

Jen průhlednou habaďůrou se ukázala i návštěva britských a francouzských vojenských legátů v létě roku 1939. Moskva je pozvala připravit komplex společné obrany proti nacistické agresi. Londýn a Paříž vyslaly subalterní podržtašky. Sovětským maršálům sdělily hned úvodem, že mají nulové pravomoci. Co každý nový bod na pořadu, to přestávka na konzultace s generalitou, která zůstala doma. Vlastní návrhy, směřující ke skutečné společné obraně, do Moskvy nepřivezly žádné. Že nešlo o nedopatření, ale o záměr, přiznali nejen někteří účastníci mise, ale i jejich nadřízení. Když Hitler vyrazil na Paříž – a Luftwaffe sypala bomby na Londýn – sebekritika zněla i z ještě vyšších míst. Stačí se začíst do memoárů Winstona Churchilla či Charlese de Gaulla.

Hitler, Mussolini i jejich japonský komplic měli pracky od krve až po lokty už roky. Metropole, soutěžící v liberální frázi, však jejich agrese jen ležérně glosovaly. Jak ty v Africe a Asii, tak dokonce i proti Španělské republice. V Moskvě sídlící Kominterna jí vyslala na pomoc téměř 40 tisíc interbrigadistů z mnoha zemí. Vzdušné souboje s frankistickými eskadrami sváděly perutě sovětských pilotů. Republika dostala i kvanta sovětských zbraní, léků a jiné pomoci. Západní velmoci hodily mrtvého brouka »neutrality«. Zhola nic nepodnikly ani proti konvojům, zásobujícím pučisty mraky německé vojenské techniky, munice a dalších materiálů. Když republika nakonec přesile spojených hrdlořezů podlehla, Paříž zavřela ustupujícím interbrigadistům hranice. Z těch, kterým se do Francie proklouznout povedlo, skončili mnozí v lágrech vichistického režimu. Jiní rovnou v prackách gestapa.

Poslední iluze zbořil mnichovský diktát. Jazýčky na vahách, jež Beneše přiměly kapitulovat, byly hlavně dva. Prvým byl brutální nátlak Francie, Británie – a také USA a jejich loutek v Latinské Americe - aby Hitlerovi ustoupil, protože jinak bude za viníka konfliktu označena Praha, a ne Berlín. Československo bylo Hitlerovi »vydáno na dlouhé roky« – stojí v Benešových Mnichovských dnech – coby předstupeň agrese východním směrem. Moskva nám, říká tu Beneš na rozdíl od dnešních sedmilhářů, nabízela pomoc jako jediná i pak. On sám tou cestou nešel především veden obavou, že bychom proti Hitlerovi zůstali právě jen s Moskvou. A šance na širší antihitlerovskou koalici by to sráželo k nule.

Kdo by Beneše podezíral, že se snad stylizuje až na míru době po osvobození, nechť nahlédne do jeho knihy vydané už v létě 1942 v Londýně. Základem titulu, nazvaného Demokracie dnes a zítra, jsou navíc Benešovy přednášky na chicagské univerzitě už od února do června 1939. Krom jiného tu uvádí: »Jakmile po roce 1930 ukázala se možnost spolupráce se Sovětským svazem a bylo patrno, že by Sovětský svaz mohl vstoupit do Společnosti národů a hrát tam v celoevropské politice svou úlohu speciální, jsa rozhodujícím činitelem v boji buržoazních demokracií s centrálně evropskými autoritativními režimy, nastal velmi podstatný obrat. Nejostřejší propaganda o vnitřní situaci v Rusku, spojená s útočnými akcemi proti všem, kdo se dívali na komunismus liberálněji a hledali soustavnou spolupráci sovětského Ruska v evropské rovnováze… stala se do roku 1933-1934 jedním z hlavních nástrojů v evropské politice proti všem demokraciím… Ruský komunismus byl předváděn světu v nejhorších barvách: připravoval světovou válku, světovou revoluci, rozvracel všechny evropské státy a připravoval rychlý pád občanské společnosti. A nad tím vším stále byla šířena hrůza z již přicházejícího převratu komunistického v té které zemi, jenž tu zavede teror protiburžoazní, vyvraždí všechny příslušníky středních vrstev a učiní konec dnešní západoevropské kultuře.«

Ta hysterie, píše Beneš, děsila publikum dokonce tím, že i »pád kteréhokoli autoritativního režimu v Evropě bude mít za následek zcela určitě nástup režimu komunistického v příslušné zemi, a zvlášť bylo zdůrazňováno, co by to znamenalo pro buržoazii francouzskou a anglickou, kdyby něco podobného se stalo v Německu, v Itálii nebo ve Španělsku… Bylo by tudíž velikou chybou nevidět ten katastrofální úspěch, jejž protikomunistická propaganda nacismu a fašismu měla v krizích západoevropské buržoazie; mnozí z jejích rozhodujících činitelů, soudíce, že mají volit mezi fašismem a sociální revolucí, byli prostě ochotni nechat padnout naši měšťanskou demokracii a použít autoritativnějších režimů ke své ochraně… Od roku 1932 všecky konzervativní elementy buržoazní demokracie téměř bez výjimky hledaly útočiště v kompromisování s fašismem proti komunismu«.

V Evropě začala světová válka skutečně 1. září 1939, pouhý týden po podpisu sovětsko-německé smlouvy o neútočení. Prvou obětí bylo skutečně Polsko – k hořkému šoku svých totalitních »elit«. Ty totiž snily o vítězném angažmá na přesně opačné straně. Pilsudski jezdil agitovat Hitlera, aby na »Moskaly« vyrazili společně, už krátce po führerově intronizaci za říšského kancléře. K agilním spojkám patřil i šéf Bank of England Montagu Collet Norman, důvěrný přítel šéfa německé Říšské banky Hjalmara Schachta (ba kmotr jednoho z jeho vnoučat). Hitlera navštívil už v roce 1932. Jednali i o dalším financování NSDAP. Později nacistům pomohl prodat zlato, které uloupili okupovanému Československu.

Právě Pilsudski byl i autorem plánu na »Intermarium«, které by SSSR vojensky sevřelo od Baltu až po Černé moře. Přípravy společného tažení na Moskvu běžely i po jeho smrti. Když Moskva deklarovala připravenost přijít nám na pomoc, beckovské Polsko odmítlo Rudé armádě tranzit. A vydalo dokonce prohlášení, že pokud se zákazu nepodvolí, Polsko napadne její kolony z obou boků. Když Hitler, s podporou »sladké Francie« a »hrdého Albionu«, vztáhl ruku na naše pohraničí, polská totalitní sebranka se k agresorovi přidala bez sebemenšího uzardění. Její pražský velvyslanec se od Beneše domáhal ještě rychlejšího vydání Těšínska než Hitler území obývaného jeho »sudetskými soukmenovci«.

Británie a Francie sice Německu poté, co přepadlo Polsko, válku vyhlásily. Byla to však »drole de guerre«, jak zní francouzský originál. Tedy válka jen docela »bizarní«. Bez jediné bitvy, ba přestřelky i po řadu následujících měsíců. Rudá armáda překročila polské hranice 17. září 1939. Až poté, co polská vláda uprchla do zahraničí. Došla jen k hranici, kterou nástupci carského impéria schválili vítězové první světové války. Vstoupila na území, obývané hlavně miliony Ukrajinců a Bělorusů. Měla je raději vydat napospas nacistické soldatesce? Nabízela snad vzniklá situace i přijatelnější varianty?

Moskva velela armádám, které nacismu zpřerážely vaz. Mír a svobodu přinesly i nám. Z verze, která z ní dělá Hitlerova komplice – a teď už dokonce i spoluviníka války – se zvedá žaludek. Tak jako z pohledu do tváře starosty Prahy 6, když se na kamery tetelí blahem nad urážkami, načmáranými na pomník maršála I. S. Koněva. Nacistické hordy, na něž pracovala skoro celá kontinentální Evropa, nešlo porazit holýma rukama. Moskvě darovala smlouva, podepsaná před 80 lety, skoro dva další roky. K práci na samém pokraji lidských sil. Pro sílu zbraní i jejich zázemí, na nichž si hnědý mor vylámal zuby.

Ta samá smlouva však byla průlomem i v jiném z rozhodujících směrů. Cukla kobercem pod nohama mnichovanské politice. A pomohla její farizeje dokopat na stranu, odpovídající i jejich skutečnému zájmu. Do řad antihitlerovské koalice.

Psychiatrie dělá slibné pokroky. Jsou však i choroby, na něž je stále krátká. Nutkavá rusofobie je jednou z nich. Za betonovou skruž, v níž se to zatmění ducha a morálky zmítá, proniknou jen fakta, probouzející pud sebezáchovy. Pohled na to, co se pacientovi jeví vzhůru nohama, očima jeho vlastního bytí či nebytí. K čemu by vedla konstelace, které chtěl stůj co stůj předejít i Beneš? »Drang nach Osten«, jehož cíl by na tom byl – co do postoje ostatních západních velmocí – tak jako Španělská republika? Bylo snad právě to – v našem národním zájmu? »Protektorát« teroru a genocidy - na ještě »delší roky«? Nebo snad takové finále války, v němž by byl »protektor« stranou »smluvní«, a ne na hlavu poraženou? Chybí-li komu právě to, ať kápne božskou. A přestane opruzovat jezuitskou oklikou.

»Nach Osten« to magory táhne znovu. Tím větší je i hlad po falešných alibi. Žvást o »paktu Ribbentrop-Molotov« jim nasazuje idiotskou korunu. Vhání do mrákot, které tak plasticky popsal už Edvard Beneš. Nad Kremlem nevlají srp a kladivo už skoro třicet let. Tím grotesknější je vyvolávat duchy, prolhané i o půl století dřív. Tím nebezpečnější je to v termojaderné éře. Docvakne to i člověku v tísni.

Josef SKÁLA


Josef SKÁLA

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


svaty_vaclav
2019-09-03 11:59
Podle místních diskutujících antikomunistů a fašistů je nezkreslenou
historickou pravdou jen to, co je pro ně antikomunistické a
protisocialistické. S jejich režimními kapitalistickými „pravdami“,
hlásanými antikomunisty po listopadovém puči 1989 v rozbitém
Československu zde nemá cenu diskutovat. Buržoasní diktatura v
rozbitém Československu má dnes v rukou všechny sdělovací
prostředky. Jak správně kdosi řekl v diskusi na HaNo, fašisti a
antikomunisti se snaží své polistopadové lži a demagogie hlásat i zde
v diskusích na HaNo.
velkymaxmilian
2019-09-03 09:24
@havliczek: Francouzský filmový dokument "Stalin" je z roku
2013. Kdy jej prvně uvedla Česká televize nevím, ale pamatuji si, že v
diskusi k němu padl na nějakém, elektronickém fóru absolutně
nezapomenutelný názor. Jakýsi velmi soukmenovec místních členů
bratrstva rudé pracky napsal, že odporné pomluvy soudruha Stalina
souvisejí mimo jiné se stálou frustrací Francouzů z porážky
Napoleona...
pleningeri
2019-09-03 08:43
vhavliczek - dívat se na ČT na takové "dokumenty" je ztráta
času už 30 let. Je to stejný druh propagandy, kterými tento web
zásobují pilní diváci naši fejktelevišn velkým Maxem počínaje. Aby
to bylo aspoň trochu vyrovnané museli by na Kavčích horách použít i
vojenské a zpravodajské archívy bývalého SSSR ale nesměl by být u
toho Šáša Mitrofanov a další poskoci ...
vhavliczek
2019-09-03 00:39
Dívali jste se, obhájci paktu Molotov - Ribbentrop, na večerní
opakování televizního dokumentu Stalin? Nenaskákaly vám zarděnky?
svaty_vaclav
2019-09-02 21:21
Kapitalisté se spojí s kýmkoli, jen když to nese zisky. Proto nechali
Francouzi, Britové a Italové volnou ruku Hitlerovi v roce 1938 a
podepsali mu hanebný Mnichov, doufajíce, že za ně Hitler vojensky
dobude Sovětský svaz a jeho surovinové zdroje. V Hitlerovi se Francouzi
a Britové velmi spletli, když na ně pak zaútočil a chtěl je vojensky
ovládnout a zničit. Britům jejich politika obětování Československa
zkrátka nevyšla. Čechoslováci pak sice bojovali v Británii, ale museli
si zaplatit i poslední tkaničky na botách včetně Spitfirů a
Wellingtonů, tanků a dalšího vojenského materiálu a výzbroje,
kterými bránili Británii. Zkrátka to byla britská vojenská pomoc po
kapitalisticku. Nikde jsem nečetl, že Čechoslováci si museli zaplatit
tanky, v nichž bojovali za Sovětský svaz, který platil vojenskou pomoc
z USA zlatem. To vše má ovšem i „háček: američtí producenti
souběžně dodávali i nacistickému Německu. Například John D.
Rockefeller junior byl majitelem kontrolního balíku akcií Standard Oil
Corporation, jejichž druhým největším vlastníkem však byla německá
chemička I.G.Farben, přes kterou firma prodala nacistům pohonné hmoty a
maziva za 20 miliónů dolarů. Venezuelská filiálka společnosti
Německu měsíc co měsíc dodávala 13.000 tun surové ropy, z nichž
robustní chemický průmysl ´Třetí říše´ vyráběl obratem benzín.
Byznys mezi oběma zeměmi se však neomezoval jen na energie. Henry Ford
dodával německému führerovi přes Atlantik i wolfram, syntetickou pryž
a řadu dalších komponent pro automobilový průmysl. Není tajemstvím,
že 30% pneumatik, vyráběných jeho závody, odebíral německý
Wehrmacht.“
donald.kaczerowski
2019-09-02 21:12
pleningeri - Ještě jednou: Když s nějakým státem podepíšu smlouvu o
neútočení ze strategických důvodů, protože chci oddálit jeho útok,
můžu mu prodávat cokoliv od dámského prádla po svěcenou vodu, ale
těžko mu budu dodávat strategické suroviny (naftu, kaučuk, obilí),
které použije proti mě. Kromě vás by to museli pochopit i mentálové
z pomocné školy.
velkymaxmilian
2019-09-02 20:25
Pleningeri pouze potvrzujete, jak primitiv reaguje při absenci argumentů.
Běž spát neotravuj a diskutuj pouze s lidmi svého levelu!
pleningeri
2019-09-02 19:53
Ty kašpárku pode mnou, jseš jen přiblbej proamerickej rusofóbní trotl
...
velkymaxmilian
2019-09-02 19:06
@jarprchal43+donald.kaczerowski: Diskuse s naprosto zabedněnými
existencemi, pro které bylo ve většině případů životním triumfem
dokončit základní školu, je zcela zbytečná. Pointu mé glosy nejsou
schopni, a to pro absenci alespoň stop inteligence pochopit. To, že přes
Brest-litevský o půlnoci na 22.června 1941 přejel nákladní vlak se
sovětským obilím pro Hitlera drze popřou, je to sice cynické, ale
vyřeší je neúprosný koloběh života...
pleningeri
2019-09-02 18:49
donalde přečti si alepoň 5x co jsi napsal, možná ti ten nesmysl i
dojde. Jde o smlouvu "Německo-sovětská smlouva o přátelství,
spolupráci a vymezení demarkační linie" podepsané 28.09.1939.
Předtím to byla "Smlouva o neútočení mezi Německem a SSSR"
podepsaná 23.08.1939 ... Konec konců i RF, jako "úhlavní"
nepřítel, USA prodává raketové motory. Jinak by na ISS létali
všichni kromě Amíků ... Takže když obě strany nějakou smlouvu
podepíší asi i mezi sebou obchodují. Nebo ne?
donald.kaczerowski
2019-09-02 18:00
tonytonda1 - SSSR podepíše pakt Ribbentrop - Molotov, aby se mohl
připravit na válku s Německem. A příštímu nepříteli vzápětí
dodává kaučuk, naftu a potraviny. Vy máte chlape tedy logiky na
rozdávání. Myslím, že vy komunisti tomu říkáte dialektický
materialismus. My normální lidi to máme za pusté kecy.
svaty_vaclav
2019-09-02 17:23
Američani a Britové měli strach, že postupující Sověti se zastaví
až u Atlantiku. Proto ze strachu Američani a Britové nahnali před
německé kulomety na plážích ve Francii své mladé kluky v zájmu své
politiky. Vůbec jim v první řadě nešlo o porážku Němců, protože
jinak by otevřeli druhou frontu daleko dříve.
jarprchal43
2019-09-02 17:15
tonytonda1 - Kdyby jsou chyby. V Mnichově se jednalo o nás bez nás.
Stejně jako se Ribbentrop s Molotovem neptali Poláků co oni na to, že
si je Německo a SSSR rozdělí.
tonytonda1
2019-09-02 16:56
Prachalovi chybí logika. Kdyby místo Mnichova nabídli Hitler, Mussolini,
Chamberlain a Daladier Benešovi pakt o neútočení na 10 let, tak by to
určitě vzal. Ale ti zmetci mu nasdiktovali, že má odstoupit Hitlerovi
pohraničí, jinak vypustí Hitlera na Československo a možná mu i
pomůžou.
jarprchal43
2019-09-02 16:21
Pokud máte obdivovatelé smlouvy Ribbentrop - Molotov tolik pochopení pro
tento pozoruhodný pakt, potom jistě stejně obdivujete Mnichovskou
dohodu. I její autoři byli vedeni ušlechtilou myšlenkou zachránit
evropský mír. Soudní lidé ovšem vědí, že jak Mnichovská dohoda,
tak pakt Ribbentrop - Molotov byly ústupky ďáblovi a jejich aktéři za
to také zaplatili. I kdyby byla pravda, to co tady všichni melete
(přesun výrobních podniků do zázemí a hranic do předpolí), nic z
toho Sověty nezachránilo a první dva měsíce války je stály obrovské
ztráty. Tak si normálně myslící historik připravenost na válku
opravdu nepředstavuje. Vždyť Rudá armáda neměla v době německého
útoku ani naplněné stavy (stálo 2,7 mil. sovětských vojáků proti
téměř čtyřem milionům Němců a jejich spojenců navzdory tomu, že
měl SSSR v roce 1940 o čtyřicet milionů obyvatel víc než Německo.
SSSR měl převahu v počtu tanků (navíc kvalitnějších) i letadel
(zastaralých) a o všechny tyto výhody během pár týdnů přišel.
Neschopní velitelé, kteří nahradili popravené generály kolem
Tuchačevského se teprve za pochodu učili taktice. Tak si svá proruská
moudra o taktických důvodech paktu Ribbentrop - Molotov strčte za
klobouk. Normální svět stejně dávno ví, že si dva diktátoři
rozdělili Evropu a Stalin se nechal doběhnout.
pleningeri
2019-09-02 15:35
Těšil jsem se na "slabomyslné tlachy". Maximilian ani Prchal
nezklamali, miki a salektiv mají asi volno ... Měli by si oba Benešovy
Mnichovské dny přečíst. On totiž, na rozdíl od těch dvou tlachalů,
měl informace z první ruky. Ti dva propagandisté to mohou jen trapně
okecávat. Za dva roky míru navíc Sověti přesunuli strategické
podniky hluboko do vnitrozemí, našli pro ně nové zdroje surovin,
postavili elektrárny, doly, hutě, koksárny, ... Posunutím hranic SSSR
na původní hranice se prodloužila i vzdálenost od hranic k Moskvě.
Wehrmachtu došel dech v zimě 1941 když byl na dohled hlavnímu městu.
Protiútok Rudé armády donutil Němce ustoupit a na dobyté pozice jim
již nebylo dovoleno se vrátit ...
salekiv
2019-09-02 15:32
Pokud si odmyslíme květnatou mluvu pana Skály, tak zůstávají
komunistická klišé. Nikde žádné vysvětlení, proč nám Sověti v
roce 1938 nabízeli pomoc a byli by ochotni jít do války s Německem a za
necelý rok potřebovali k témuž odklad. Ani jedno z nabízejících se
vysvětlení není pro ně příznivé. Podobně využití toho odkladu k
dostatečnému vyzbrojení RA, jak tu zmínil pan Prchal. Úvodní
nepřipravenost SSSR po napadení Německem, je do očí bijící. Ještě
bych se vrátil k formě článků pana Skály. Pokud ho slyšíte, jak
vystupuje v televizi, tak tam není ani čtvrtinový. Používání holých
vět budí dojem, že mu ty články snad píše někdo jiný.
jarprchal43
2019-09-02 14:26
hajek.jiri51 - Vaše slabomyslné tlachy neodpovídají na konkrétní
otázku jak byli Sověti připraveni na válku díky podpisu smlouvy
Molotov - Ribbentrop. Všichni, kdo tento pakt dvou diktátorů obhajujete,
jenom mlátíte prázdnou slámu, ale fakta vám chybí. Včetně demagoga
Skály.
svaty_vaclav
2019-09-02 14:24
Pan Skála je perfektní, jako vždy. Antikomunisti a antikomunističtí
hňupové na HaNo se zvencnou.
hajek.jiri51
2019-09-02 14:07
Článek docenta Skály je perfektní. To co píše Albrecht1, jakbysmet. A
pro VM i Prchala platí Einsteinova odpověď na otázku o nekonečnosti
vesmíru. A taky výrok Bismarka - Z h..... kulku neodleješ. Bože, kam
až to někdo dokáže dopracovat.
1 | 2
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.