Budova školy, fotky obětí a "Strom žalu", památník rukojmím v Beslanu. FOTO - wikimedia commons

Od beslanské tragédie uplynulo patnáct let

Ve středu prvního září 2004 vniklo asi 30 ozbrojenců do školy ve městě Beslan v Severní Osetii a zadrželo asi 1120 lidí.

Při přepadení přišlo o život 12 lidí a asi 50 dětem a jednomu dospělému se podařilo uprchnout. Prezident Vladimir Putin přerušil dovolenou; v Moskvě uspořádal poradu s představiteli takzvaných silových ministerstev. Hlavní vyjednávač, ruský pediatr Leonid Rošal, navázal s teroristy kontakt.

O den později členové komanda odmítli propustit rukojmí i nabídku volného odchodu do Čečenska nebo Ingušska a odmítli také potraviny, vodu a léky pro rukojmí. Poté propustili 10 žen a 16 dětí, včetně kojenců.

V pátek teroristé povolili odvézt mrtvá těla. Poté, co se ke škole za tímto účelem přiblížily nákladní vozy, se po poledni místního času ozvala exploze a střelba. Skupina školáků se dala na útěk. Teroristé po nich začali střílet a ruské jednotky reagovaly neplánovaným útokem, do kterého se zapojili i příbuzní rukojmích. Důvodem exploze bylo, že teroristé z neznámých důvodů změnili rozmístění bomb a jedna přitom náhodně explodovala. Krátce před půlnocí místního času velení ruských jednotek oznámilo, že odpor teroristů byl definitivně potlačen a bojové akce v areálu školy byly ukončeny; 31 ozbrojenců bylo zabito, jeden byl zadržen.

O život přišlo 334 rukojmích (186 byly děti) a raněno bylo přes 700 lidí. O život přišlo také 13 příslušníků jednotek, které se na osvobozování podílely, a jeden místní občan. Nejvíce obětí měly podle oficiálních zpráv na svědomí nálože odpálené teroristy, zřícená střecha a střelba teroristů.

Pachatelé hlavně z Čečenska

Internetový server kavkazcenter.com oznámil 17. září 2004, že k odpovědnosti za útok se přihlásil obávaný čečenský polní velitel Šamil Basajev. Podle Basajeva tvořilo teroristické komando deset čečenských mužů, dvě Čečenky, devět Ingušů, tři etničtí Rusové, dva Arabové a další Rusové z různých etnických skupin. Velitelem operace v Beslanu byl čečenský polní velitel Ruslan Chučbarov, který měl přezdívku plukovník. Basajev, který byl v červenci 2006 zabit, v červenci 2005 svůj podíl na útoku v Beslanu popřel, aby vzápětí oznámil, že byl k útoku dotlačen ruskými tajnými službami. Plánoval totiž útok ve Vladikavkazu, o kterém prý tajné služby věděly. Při pokusu o únik se poté prý »náhodou« ocitli v Beslanu.

Zadržet živého se podařilo pouze jediného teroristu, Nur-Pašu Kulajeva, který byl v květnu 2006 odsouzen k doživotí. Vzhledem k tomu, že ruská vláda vyhlásila moratorium na trest smrti, nemohl být odsouzen k hrdelnímu trestu.

V září 2004 byli odvoláni z funkce severoosetský ministr vnitra a šéf severoosetské Federální bezpečnostní služby (FSB). Tři policisté obvinění ze zanedbání povinnosti v souvislosti s masakrem byli omilostněni.

Několik dní po útoku bývalý ruský prezident Vladimir Putin oznámil sérii dalekosáhlých opatření k účinnějšímu boji proti terorismu, která výrazně posílila kontrolu Kremlu nad politickým životem země.

Tragédie se stala námětem knih, písní a natočila se o ní řada filmů a dokumentů. Masakru je například věnována píseň Black Widow's Eyes (Oči černé vdovy) britské legendární skupiny The Who. Útoku se totiž zúčastnily i takzvané »černé vdovy«, příslušnice oddílu sebevražedných atentátnic, jejichž manželé nebo příbuzní zahynuli v bojích proti ruským jednotkám.

(čtk)


(čtk)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Hlasování
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.