Ilustrační FOTO - Pixabay

Polsko vysoudilo »antiruskou solidaritu«

Soudní dvůr Evropské unie v úterý vyhověl stížnosti Polska na Evropskou komisi kvůli tomu, že v roce 2016 umožnila Rusku rozšíření kapacity plynovodu OPAL, který přes Německo přepravuje ruský plyn i do České republiky. Soud rozhodnutí komise zrušil a konstatoval, že bylo přijato v rozporu se zásadou energetické solidarity.

Polsko rozhodnutí Evropské komise z roku 2016 napadlo s odkazem na svou energetickou bezpečnost a energetickou solidaritu. »Soud uznal naše argumenty,« reagoval polský ministr energetiky Krzysztof Tchórzewski.

»Obecně lze říct, že vynesením verdiktu pouze padla - do dobudování plynovodu Eugal - šance, že by společnost Gazprom Export zvýšila objem plynu, který přepravuje přes Českou republiku. Podle nyní známých informací se tak dá předpokládat, že by daná věc neměla mít negativní dopad na zásobování,« řekla k tomu mluvčí českého ministerstva průmyslu a obchodu Štěpánka Filipová.

Nový plynovod Eugal má ČR propojit s budovaným plynovodem Nord Stream 2. U německo-českých hranic na Eugal naváže potrubí projektu Capacity4Gas, který do značné míry kopíruje existující plynovod Gazela. Nový, zhruba 150 kilometrů dlouhý plynovod, má vést mezi Kateřinským potokem na Mostecku a Přimdou na Tachovsku.

»Aktuální rozhodnutí v žádném případě neohrozí bezpečnost zásobování českých zákazníků, nicméně je to hrozba pro komerční využití projektu Capacity4Gas, a tím pádem pro příjmy ze zvýšené tranzitní přepravy pro Českou republiku,« doplnil analytik konzultační firmy ENA Jiří Gavor.

»Díky tomu, že Gazpromu byla znemožněna monopolizace plynovodu OPAL, nebude moci ruská strana zcela zastavit tranzity plynu do Evropy přes Ukrajinu, přinejmenším v následujících měsících,« uvedl zástupce šéfa polské státní plynárenské společnosti PGNiG Maciej Woźniak.

Evropská komise uvedla, že rozhodnutí soudu analyzuje a omezení přístupu Gazpromu k plynovodu OPAL zůstane v platnosti. Mluvčí komise podle agentury Reuters neuvedla, zda se unijní exekutiva odvolá. Zásady energetické solidarity si Evropská komise vysoce považuje a bude je muset zohledňovat v budoucích podobných rozhodnutích, dodala mluvčí.

Plynovod OPAL (Ostseepipeline-Anbindungsleitung) navazuje na baltský podmořský plynovod Nord Stream, který je položen na dně Baltského moře a přivádí zemní plyn z Ruska přímo do západní Evropy. Obchází tedy Polsko, pobaltské státy a také Ukrajinu, které projekt Nord Stream kritizují. Vstupní bod pro OPAL se nachází v Německu a výstupní bod v ČR. Do provozu byl uveden v roce 2011.

Evropská komise v říjnu 2016 na základě žádosti německého energetického regulátora (Bundesnetzagentur) zrušila limit, který Gazpromu z antimonopolních důvodů povoloval využívat jen polovinu kapacity plynovodu OPAL. Unijní soud ale toto rozhodnutí EK na základě polské žaloby v prosinci 2016 zablokoval a dnes ve věci vynesl konečný verdikt.

»Tribunál konstatoval, že zásada solidarity není v rozhodnutí z roku 2016 zmíněna a že z tohoto rozhodnutí není patrné, že by se komise touto zásadou skutečně zabývala,« uvedl tribunál, který řešil mimo jiné právě polský argument, že rozhodnutí Evropské komise z roku 2016 je v rozporu se zásadou energetické solidarity, protože ruské společnosti Gazprom a subjektům skupiny Gazprom umožňuje přesměrovávat na unijním trhu další objemy plynu plným využíváním kapacit plynovodu Nord Stream 1. Podle Polska by to vedlo k tomu, že by byly ovlivněny podmínky poskytování a využívání služeb jiných plynovodů, které plynovodu OPAL konkurují.

Česká republika přirozeně také dováží většinu plynu z Ruska. Ruský plyn proudí v posledních letech do ČR hlavně plynovodem Gazela, který navazuje právě na plynovod OPAL. Vedle této trasy jsou pro dodávky ruského zemního plynu do ČR v současné době využívány další dvě trasy.

(ici)


(ici)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.