Co takhle Duch svatý?

Zastupitelé Prahy 6 po dlouhém, jistě velmi »náročném« jednání schválili přesun sochy maršála Koněva někam jinam, když už varianta převozu do Moskvy nevyšla a ruské velvyslanectví se netváří vstřícně k návrhu pana starosty Koláře ji přesunout právě tam. Bylo by to zřejmě nejjednodušší, protože tato ambasáda je také v Praze 6 a šlo by vlastně o pár set metrů přesunu. Sem na recepce ke státnímu svátku RF starosta Kolář nechodí, takže by ho ani nemusela urážet.

Namísto sochy Koněva šestá pražská radnice chce, až najde místo, kam ji přesunout, postavit pomník osvoboditelům. Tedy těm obecným, nespecifikovaným. Každý si zřejmě bude moci dosadit toho svého. Přitom vůbec nemusí jít o osvoboditele Prahy. Vždyť přece Praha se osvobodila, podle pana Koláře, sama a Rudá armáda sem přijela se jen pobavit a zatancovat v ulicích. Co na tom, že pan Kolář velkoryse přehlíží historická fakta, to se dnes však nosí, a s nimi mrtvé rudoarmějce, kteří sem přijeli na tancích, či mrtvé české bojovníky, kteří padli ještě 9. května a jimž byl postaven pomník nad Barrandovským mostem, který dnes zarůstá býlím. Nemůže to být jinak, protože pak by varianta starosty Koláře a dalších jemu podobných nemohla být roztrušována.

Kdo však bude zapsán na tabulce osvoboditelů? Pokud jde o hlavní město, Američané tam být nemohou, anebo ta jejich »diverzní akce« do Velichovek k Schörnerovi bude brána jako osvobození? Nebo půjde o pomník vlasovcům, kteří přece byli také jako pan Kolář přesvědčenými antikomunisty a bojovali proti »komunistickému režimu« a jeho vojákům? Proč ne, jestliže se vžijeme do myšlení pana Koláře. Pak jsou tu bojovníci, kteří přicházeli pěšky, aby pomohli pražským barikádníkům. Jim jistě patří dík, ale těžko by porazili byť třeba jen zbytky esesáků, tedy těch, kteří ještě devátého května bojovali v Praze 6 a kteří si to i dokonce hrůzně vypořádávali s obyvateli na jihozápad od Smíchova.

Zbývají rudoarmějci, ale ti přece byli představiteli režimu, který nám sem přinesl »čtyřicet let hrůzy a nesvobody«, jak tvrdí lidé typu Kolář, které se nazývají »socialismus« nebo též, jak se nám snaží vnutit dnešní ideologové, »komunismus«. Třídní chápání jak vyšité.

Je tu ovšem ještě další varianta. Pomník, na jehož vytvoření má být vypsána soutěž (věřím, že však je již nějaký kamarád typu výtvarník Černý připraven), může se inspirovat u naší »církve nejsvětější« a jejích stoupenců, tedy u Mariánského sloupu a jeho legendy. Podle ní Staré Město od Švédů na samém konci třicetileté války uchránila Panna Maria. Možná by pomohla replika sloupu, která je již hotova, ale osobně vidím řešení jinde. Pomník by mohl být věnován Duchu svatému. Toho by se přece nikdo na připojené tabulce neodvážil lustrovat. Takový pomník by pro zastupitele z Prahy 6, a zvláště pak pro pana Koláře, byl jistě přijatelný.

Jiří VÁBR


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 4.2, celkem 89 hlasů.

Jiří VÁBR

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


o.motl
2019-09-17 17:23
On se ten režim sesypal jako domek z karet pár let poté, co Gorby
rezignoval na imperiální roli Ruska ve střední Evropě. Takže sochu
Gorbačova, pane Hájku?
hajek.jiri51
2019-09-17 13:14
A co tak osvoboditelé "od zločinného režimu" na který
nedám, byť chybičky měl a kdo je nemá , dopustit?
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.