Ilustrační FOTO - Haló noviny

Vláda schválila rozpočet

Vláda včera jednomyslně schválila návrh státního rozpočtu na příští rok, a to se schodkem 40 miliard korun. Hlavními prioritami rozpočtu jsou podle vládní koalice ANO a ČSSD zvýšení důchodů, platů učitelů, rodičovského příspěvku a výdaje na výzkum a vývoj. Podle KSČM není rozpočet levicový, ale dá se jednat o jeho podpoře.

Celkové výdaje rozpočtu navrhuje ministerstvo financí na 1,618 bilionu korun a příjmy 1,578 bilionu korun.

Stínový ministr financí KSČM Jiří Dolejš vidí rozpočet jako snesitelný kompromis. »Není to rozpočet ani úžasný, ani levicový. Ale je to rozpočet projednatelný. Budeme o něm jednat na půdě výkonného výboru na přelomu září a října a zde vznikne základní doporučení našemu poslaneckému klubu. Osobně vidím velkou naději na přijetí rozpočtu v prvním čtení,« řekl Dolejš.

Dolejš zdůraznil, že komunisté by ve vládě kladli mnohem větší důraz na příjmová opatření. »Ale chápeme, že centristická vláda nám větší daňovou progresi a větší zdanění kapitálu nedá,« vysvětlil Dolejš.

Stínový ministr financí KSČM Jiří Dolejš.

Komunisté v letních jednáních o rozpočtu žádali snížení čtyřicetimiliardového schodku na třicet miliard. V tom jim vyhověno nebylo, ale Dolejš to nevidí jako zásadní problém. »Ano, chtěli jsme deficit třicetimiliardový, ale nikdy jsme neříkali, že je to nepřekročitelná podmínka. Pouze jsme tlačili, aby změny v rozpočtu, které se dělaly na poslední chvíli, byly racionalizační a nikoli, aby se utrácelo za každou cenu. A myslím, že se nám to v podstatě povedlo,« je přesvědčen Dolejš, podle nějž je evidentní, že během letních měsíců se návrh dopracovával, a to pozitivním způsobem. Přičítá to právě vyjednávací strategii KSČM, kterou vytvořila předsedkyně rozpočtového výboru Sněmovny Miloslava Vostrá (KSČM). »Je to rozpočet prorůstový, byť jen mírně. Důraz je kladen též na inovace a investice, což je krok správným směrem. Dojednal se rovněž růst platů nebo valorizace důchodů, což byly naše podmínky již v tolerančním patentu,« shrnul pozitiva vyjednávání Dolejš.

Stínový ministr financí KSČM si nemyslí, že by návrh rozpočtu málo zohledňoval rizika propadu světové ekonomiky. Pravicová opozice zdůrazňovala zejména riziko tvrdého brexitu. Dolejš si však nemyslí, že by tvrdý brexit mohl českým veřejným financím podrazit nohy. »U tvrdého brexitu je odhad dopadu na českou ekonomiku okolo jednoho procentního bodu. Což je 10-15 miliard. To nebude ten hlavní problém,« řekl Dolejš.

Státní rozpočet podpořili včera i odbory a zaměstnavatelé na zasedání tripartity. Podle předáků ČMKOS rozpočet podpoří ekonomický růst, podle představitelů podnikatelů zajistí stabilitu ekonomiky. Odbory pouze nesouhlasí s navýšením platů učitelů o deset procent, jak počítá vláda. Podle nich by si měli přilepšit o 15 procent. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) na tripartitě navrhl, aby si všichni učitelé polepšili stejně, a to o 1750 korun. Ostatním zaměstnancům ve veřejném sektoru má plat růst o 1500 korun.

»Paušální částka, která je na první pohled zajímavá. Řada učitelů jí ale může být velmi zklamána. Čekali, že jim plat poskočí o 3000 či 4000, teď by to nebyla ani polovina,« řekl předák František Dobšík. O rozdělení sumy na platy a způsobu přidání se bude ještě jednat. Podle Dobšíka mohou při projednávání ve Sněmovně poslanci ještě peníze přesunout a učitelům zajistit vyšší přidání.

Dolejš chápe, že by učitelé chtěli více, ale přidávání prostřednictvím paušálů obecně podporuje. »Vláda se snaží splnit politický slib, a to způsobem, na němž neprodělají pěšáci, tedy lidé z nižšími příjmy. Je to krok rozumným směrem a odpovídá podmínkám roku 2020,« komentoval dohodu o platech Dolejš. V pátek se koalice dohodla na růstu platů ve veřejné sféře, na přidání 1500 korun v tarifech všem a na zrušení nejnižší tarifní tabulky. Jediné procentuální navýšení zůstalo právě u pedagogů.

Rozpočet včera podpořil i prezident Miloš Zeman, který se závěrečného jednání kabinetu včera osobně zúčastnil. »V zásadě jsem připraven tento rozpočet podepsat,« uvedl po jednání vlády Zeman, jakkoli má výhrady k výši výdajů na podporu obnovitelných zdrojů energie a k počtu státních úředníků. Na zasedání kabinetu prý také apeloval na omezení daňových výjimek, podle něj by tak šlo zvýšit státní příjmy o 318 miliard korun.

Povinné výdaje rozpočtu vyplývající ze zákonů a smluv, tzv. mandatorní výdaje, by měly příští rok stoupnout o 7,3 procenta na 885,1 miliardy korun. Mandatorní výdaje, jako je například podpora v nezaměstnanosti, sociální dávky, podpora stavebního spoření nebo příspěvky politickým stranám, tak tvoří více než polovinu celkových výdajů rozpočtu.

Důchody by měly stoupnout příští rok v průměru zhruba o 900 korun. Na důchody by tak z rozpočtu mělo jít 509,4 miliardy korun, o 37 miliard víc než letos. Rodičovský příspěvek stoupne o 80 000 korun.

Celkové daňové příjmy státního rozpočtu včetně plateb pojistného na sociální zabezpečení by v příštím roce měly stoupnout o šest procent na 1,4 bilionu korun, tedy o 79,7 miliardy korun. Složená daňová kvóta vyjadřující daňovou zátěž by měla příští rok vzrůst na nejvyšší úroveň minimálně od roku 2015, a to na 35,9 procenta.

Vláda musí podle zákonných pravidel návrh státního rozpočtu schválit a odeslat do Sněmovny do konce září.

S deficitem 40 miliard korun vláda počítá i v letech 2021 a 2022.

(ste)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.8, celkem 5 hlasů.

(ste)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.