FOTO - Pixabay

Hongkongský ekonomický boom se začíná hroutit

Málokdo pochybuje, že nepokoje v Hongkongu byly pečlivě a dlouho připravovány tchajwanskou a americkou tajnou službou. Současně málokdo věří, že Čína o přípravách nevěděla. Naopak, Peking měl čas se připravit a zvolil řešení, které Hongkongu dlouhodobě přinese ztrátu postavení.

Někteří politologové, hlavně v USA, očekávali razantní čínskou reakci, podobnou té na náměstí Tchien an-men v roce 1989. Čínská armáda by jistě byla schopna uskutečnit silové řešení, ale zatím k němu Peking nesáhl, nejspíš je přesvědčen, že není třeba. Ke změně by asi došlo, kdyby se někdo pokoušel pašovat do Hongkongu zbraně. To by situaci zcela změnilo. O žádném pašování se však nehovoří. Obyvatel Hongkongu je něco přes sedm milionů, v čínských poměrech směšně málo.

Navíc před třiceti lety Čína nebyla ekonomickým obrem, dnes je a daleko víc se ohlíží na světové mínění. Povel k nepokojům přišel v době, kdy se rozhořela americko-čínská obchodní válka. Nejspíš se nejedná o náhodu. Kdyby Čína přišla se silovým řešením, získaly by USA výhodu. Například v tom, že by o krocích vůči Číně nikdo v USA ani v západní Evropě nepochyboval, přesněji řečeno – neodvážil by se pochybovat. Nyní kritici prezidentu Donaldu Trumpovi vyčítají, že opatření vůči Číně, především cla, zasahují americkou i další ekonomiky a jsou chybná.

Peking využívá i faktu, že pevninští Číňané pohlížejí na obyvatele Hongkongu jako na hrstku elitářů. Tohle mínění v posledních měsících posiluje a svým způsobem sjednocuje čínskou společnost. I proto čínské vedení nechává hongkongské protestující se »vymáchat« v protestech, které se stále více stávají »věčnou skluzavkou«, studenti a další aktivisté už protestují kvůli samotným protestům a nechávají úplně stranou, že ekonomika města skomírá. A to i kvůli rostoucímu nedostatku zahraničních investic. Jenže kdo by investoval do místa ovládaného nepořádky.

Chápe to správkyně Hongkongu Carrie Lamová,která upozornila, že »přetrvávající násilnosti poškozují základy naší společnosti« . Lamová hodlá příští týden zahájit široký dialog s občany, vítán prý bude každý, kdo přijde. Lamová bude objasňovat své obavy ze slábnoucího postavení Hongkongu. Obává se také prvního října, kdy bude komunistická Čína slavit sedmdesát let existence. Na tentýž den plánují hongkongští radikálové protičínskou demonstraci. Nebude povolena a hongkongská policie ji rozežene. Ovšem pevninští Číňané mohou provokaci hongkongských radikálů chápat jako těžkou urážku. Následky by pak byly nepředvídatelné.

Demonstrantům plně zaujatým sebou samými souvislosti ani nepřijdou do hlavy. Minimálně podkládají pod ekonomický rozvoj Hongkongu minu, která hrozí rychlým výbuchem tím spíše, že už v červenci se Peking rozhodl, že ekonomická sázka na Hongkong nadále nebude platit.

Místo Hongkongu Šen-čen

Šen-čen se směje, Hongkong pláče. Zatímco je druhé jmenované město ponořeno do bezprecedentní existenciální krize, jeho soused z pevninské Číny hned za hranicemi má před sebou růžovou budoucnost, napsal francouzský list Le Monde.

V neděli 18. srpna, ve chvíli, kdy milion a půl obyvatel Hongkongu opět demonstroval proti místní vládě i proti Pekingu, zveřejnily čínské úřady rozhodnutí přijaté ústředním výborem komunistické strany Číny 24. července: Šen-čen by se měl stát »pilotní oblastí, kde bude demonstrován čínský socialismus«. Jistě, není to nějak příliš inspirativní prohlášení. Bezpochyby úmyslně. Nicméně při bližším pohledu nejde o nic jiného, než že se z Šen-čenu a nikoli z Hongkongu stane nová laboratoř čínského kapitalismu.

Zamýšlený časový plán je ambiciózní. Od roku 2025 by měl být Šen-čen jedním z nejvýznačnějších světových měst »kvůli síle jeho ekonomiky a kvalitě jeho rozvoje«. O dalších deset let později by se toto město s 12 miliony obyvatel mělo stát »národním příkladem vysoce kvalitního rozvoje a celosvětově uznávaným centrem inovací a podnikání«.

Úspěšná zvláštní zóna

V roce 1978 vybral tehdejší čínský vůdce Teng Siao-pching malou rybářskou vesnici jako výkladní skříň otevřenosti své země vůči okolnímu světu. Zřídil jednu z prvních zvláštních zón, kam mohly směřovat zahraniční investice, a nechal do zóny přijít mladé talentované lidi z celé Číny. Úspěch předčil očekávání. O 40 let později je Šen-čen sídlem několika technologických gigantů, jako například telekomunikačního obra Huawei, světového lídra na poli civilních dronů DJI či přední internetové společnosti Tencent, jejíž komunikační aplikace Wechat je nejpopulárnější v celé Číně.

Nyní by však mělo město směřovat ještě dál, především by se z této metropole čínských pokročilých technologií měl stát »nový typ světového finančního centra«. Jenže tím je nyní Hongkong.

Poměr sil se obrací

Pekingští vůdci vymysleli koncept »oblasti delty Perlové řeky«, v rámci něhož chtějí přiblížit Hongkong a Macao k jižní Číně. Jinak řečeno podřídit obě bývalé kolonie Šen-čenu. Silniční a železniční infrastruktura by měla ulehčit obchod mezi těmito oblastmi, které dříve oddělovala hranice a mají různé měny a zákony.

Vzhledem k tomu, že má Čína od nástupu prezidenta Si Ťin-pchinga do funkce v roce 2012 tendenci spíše se uzavírat do sebe, nelze předpovědět, jak dalece bude Šen-čenu umožněno stát se čínským Wall Streetem. Je ale jasné, že poměr sil mezi bývalou rybářskou vesnicí a bývalou britskou kolonií se obrací. »Hongkong je velice malý. A jeho hospodářský růst je omezený. Mezi dvěma a třemi procenty za rok oproti asi sedmi procentům u Šen-čenu. Už dnes je HDP Šen-čenu vyšší než to hongkongské a v budoucnu i města jako Čchung-čching a Čcheng-tu (na západě země) Hongkong předstihnou,« uvádí Kuo Wan-ta, viceprezident Čínského rozvojového institutu z Šen-čenu, napsal francouzský list Le Monde.

(pe, čtk)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.8, celkem 16 hlasů.

(pe, čtk)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.