Ilustrační FOTO - Pixabay

Pouhým přejmenováním dětských skupin jesle nevzniknou

Znovu zavést jesle? Jsme stoprocentně pro. Ale chceme víc, rozhodně se nespokojíme s pouhým přejmenováním dětských skupin. V reakci na vyjádření ministryně práce Jany Maláčové (ČSSD) to zdůraznila stínová ministryně KSČM pro tento resort Hana Aulická Jírovcová.

V ČR by totiž podle představ a plánů Maláčové od roku 2021 mohly znovu začít fungovat jesle, na jejichž provoz by přispíval stát. Měly by se na ně změnit nynější dětské skupiny. Na místo pro dítě pracujících či studujících rodičů, jemuž by ještě nebyly čtyři roky, by pak zařízení mohlo z rozpočtu dostávat 5000 korun měsíčně. Rodina by za pobyt dítěte v jeslích zaplatila za měsíc nejvýš třetinu minimální mzdy, nyní je to 4450 korun, sdělila novinářům ministryně. Zařízení by také měla splňovat přísnější podmínky než dosud. Ministerstvo práce chce zajistit financování služby i po skončení čerpání peněz z EU, z nichž se teď skupiny hlavně platí.

Stínová ministryně KSČM pro tento resort Hana Aulická Jírovcová.

Přejmenování dětských skupin na jesle a jejich financování státem má zajistit novela, jejíž první verzi ministerstvo zveřejnilo před rokem. Vláda však předlohu dosud neprojednala. Maláčová teď přišla s levnější variantou s nižším příspěvkem na místo a bez podpory na zřízení nových zařízení. Přejmenování dětských skupin na jesle má podle ní přispět k tomu, že systém péče bude přehledný a srozumitelný. Pro děti do tří let budou jesle, pro starší pak mateřská škola. Tříletým místo v mateřské školce zaručuje zákon. »Chceme, aby v ČR byla místně a finančně dostupná péče pro děti mladší tří let. Už nyní je v mateřských školách 45 000 dvouletých dětí. Kromě přejmenování přicházíme se stabilním financováním,« uvedla ministryně.

Při péči o nejmenší musí platit zcela jiné parametry

»Nestabilita v systému bohužel tímto návrhem pokračuje, je to jenom o tom, jak zachránit dětské skupiny. Pro nás však jsou mnohem důležitější jiné parametry, než navrácení se k původnímu názvu. Čekáme, až návrh přijde do Sněmovny, a zvláště my, poslanci KSČM, se budeme zabývat podstatnými změnami ve spolupráci s dalšími ministerstvy, jako je zdravotnictví a školství. Jsme přesvědčeni o tom, že péče o nejmenší děti nemůže být v podobě, jak to dnes platí podle zákona o dětských skupinách,« zdůraznila pro náš list Aulická. Pro jesle podle ní musí platit odpovídající legislativní parametry. Ať už se jedná o kvalitní a odborný personál, o přístup k péči o děti, jde také o stravování, a především o to, kde a za jakých podmínek mohou budoucí jesle vznikat, a nastavení dalších věcí, které teď v zákoně o dětských skupinách chybí. »Pro nás je tato péče opravdu zásadní a stát by měl být jejím garantem. Pokud chce paní ministryně jesle, a chce naši podporu, musí to být se vším všudy. Jednoznačně podporujeme, abychom odešli od podmínek, které tu jsou pro dětské skupiny, vždyť komunisté byli ve Sněmovně před lety jediní, kdo byl zásadně proti vzniku dětských skupin právě kvůli parametrům, o nichž jsem mluvila,« prohlásila Aulická s tím, že stát však zatím tuto oblast nezačal řešit.

Podle Maláčové jsou jesle výhodné nejen pro rodiče, kteří chtějí pracovat, ale i pro stát. Z odvodů a daní od pracujících otců a matek získá rozpočet víc, než ho pětitisícové příspěvky na místa pro děti budou stát. »Odvody z minimální mzdy jsou 6000 korun, u mediánu je to 11 000 korun měsíčně,« uvedla ministryně.

V nabídce zařízení pro malé děti je ČR na chvostě EU

V jeslích by mohlo být maximálně 24 dětí. Do šesti dětí by stačil jeden pečující, do 12 dětí dva a u 13 a více dětí by museli být pracovníci tři. Přísnější mají být pravidla, která stanovují podobu zařízení a jejich vybavení.

Ministerstvo eviduje tisíc dětských skupin se 14 000 místy, o něž se dělí na 16 tisíc dětí. Pokud by se síť zařízení neměnila, počítá resort s ročními výdaji na příspěvky přes 900 milionů korun. Do rozpočtu by pak mohlo přitéct kolem 1,1 miliardy korun od zaměstnaných rodičů, upřesnila Maláčová. Dodala, že svůj návrh má už předjednaný s ministerstvem financí a na nynější verzi novely je dohoda. Sporným bodem v chystaném zákoně jsou podle ministryně zatím mikrojesle. Tato malá zařízení, která by mohla fungovat i v bytě, by se mohla podle návrhu starat nejvýš o čtyři děti.

Podle evropské zprávy o rozvoji zařízení péče o děti je ČR druhou nejhorší unijní zemí v nabídce jeslí a školek. Místo v nich mělo necelých pět procent dětí do tří let. V EU to byla v průměru v roce 2016 třetina. Podle odborníků na rodinnou politiku je dostupnost zařízení zásadní pro to, aby rodiče malých dětí mohli pracovat. Institut pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) při akademickém pracovišti CERGE-EI před několika lety spočítal, že díky každému zřízenému místu ve školce či ve skupině by stát mohl ročně získat kolem 10 000 korun. Příjmy z daní a odvodů a uspořená částka na dávkách by byly vyšší než náklady na provoz.

Zákon o dětských skupinách poslanci v roce 2014 prosadili přes veto prezidenta Miloše Zemana. Zásluhu na přijetí normy si pak připisovaly tehdejší opoziční i vládní strany. S nápadem na zřízení této služby přišla před lety ODS.

(ku)

 


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.8, celkem 20 hlasů.

(ku)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


fronda
2019-09-24 01:04
Jesle bych zakázal, je to týrání dětí.
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.