Rozhovor Haló novin s předsedou spolku Trianon, z. s., Viliamem Šuňalem

Není neziskovka jako neziskovka

- Můžete nám rámcově prozradit něco bližšího o vaší neziskovce?

Vznikla v roce 2003, realizuje vlastní pilotní program Bez bariér, bez hranic, který je koncipován na systému triád (od toho i název Trianon), jehož misí je »společně za rozvoj občanské společnosti«. Jednou z řady triád je cílová skupina, kterou tvoří osoby se zdravotním znevýhodněním, především mládež a senioři.

- Jaké je podle vás využívání a zaměstnávání osob se zdravotním postižením (OZP) v České republice?

Z mého pohledu je systém podpory zaměstnávání OZP v ČR na solidní úrovni. Existuje několik zastřešujících subjektů, které usilují o republikovou i krajskou koordinaci zaměstnavatelů. Využívání a zaměstnávání OZP je závislé především na empatii, ochotě jednotlivců systémově organizovat tuto složitou činnost. Jde nejen o znalosti limitů života OZP od mobility počínaje, přes znalostní a dovednostní úroveň OZP. Důležité je získat odvážné partnery pro stabilní zakázky. Velice důležitá je spolupráce s Úřadem práce ČR pro administrativní řešení a systém podpory.

Jak v České republice podporuje stát zaměstnavatele, kteří zaměstnávají nad 50 % zaměstnanců OZP?

Podpora státu je řešena zákonem 435 o zaměstnanosti, kde jsou vymezeny podmínky pro zaměstnávání OZP, povinnost zaměstnávat OZP, nebo toto řešit formou tzv. náhradního plnění – odebírat výrobky a služby od zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají více jak 50 % OZP. Tito zaměstnavatelé mohou získat podporu od ÚP na zřízení pracovního místa a na kompenzaci ztrát v souvislosti s nižším pracovním výkonem zaměstnanců OZP. Je známo, že spekulanti se našli i v této oblasti.

Žel zákon nepamatuje na bonus pro zaměstnavatele např. nad 80/90 % zaměstnávaných OZP.

- Vaše neziskovka podporuje vzdělávání mládeže v oblasti přírodovědných a technických oborů. Jak úspěšné a efektivní je toto vzdělávání?

Hodnotit efektivnost vzdělávání není jednoduché. Projeví se po delší době. Vidíme, že zájem o naše edukační aktivity roste už i nad naše kapacity. Za 17 let činnosti pro mládež a veřejnost můžu říci, že mladí lidé, kteří prošli našimi kurzy, získali sebedůvěru a motivaci. Rádi se vracejí, přicházejí k nám po letech a zajímají se, jak pokročily vzdělávací aktivity kybernetiky, robotiky, přírodovědných oborů a jak se toto projevuje v systému separace pro recyklaci. Máme moderní technické vybavení laboratoří včetně 3D tiskáren, stavebnic LEGO, spektrometrů, pestrý sortiment součástek z elektrozařízení určených k recyklaci, šikovné lektory z VŠB. Narůstá zájem mládeže a veřejnosti o zelenou střechu, která je novinkou. Na zelené střeše máme experimentální skleník, pozorovací úly a řadu dalších zajímavostí.

- A v čem je větší přínos, v odbornosti kádrů, které si dnes spíše dovážíme ze zemí, kde je reálná mzda o polovinu menší, nebo v tom, kam směřuje strategická společenská poptávka?

Přiznám se, že mi není jasné, kam směřuje strategická společenská poptávka naší republiky. Před budoucí populací jsou výzvy a současně hrozby jako například klimatická, energetická, plastová, potravinová… Na řešení musí být populace připravena znalostmi a odvahou něco dělat. Musíme začít každý u sebe, v tom vidím řešení. My jsme začali v Trianonu od sebe. Před 17 lety jsme začali podporovat orientaci na technické vzdělávání, energetiku a životní prostředí v kontextu s kvalitou života. Mít velký majetek nemusí znamenat šťastný život.

- Jeden z vašich projektů je Moderní centrum pro zájmové a neformální vzdělávání. Jak mám chápat neformální vzdělávaní?

Na rozdíl od školských osnov máme volnější prostor. Snažíme se doplnit systém vzdělání o praxi. Organizujeme workshopy, exkurze, stáže, praxi. Množství mladých lidí se dostane poprvé do kontaktu s našimi zdravotně postiženými zaměstnanci. Odstraní se tím různé předsudky. Jenom mne mrzí, že často nemáme dostatek financí pro lektory a organizátory, kteří toto často dělají na úkor svého volna.

- Nízkouhlíkové hospodářství a energetická bezpečnost v příhraničí, není to příliš velké sousto pro naši současnou mládež? Můžete nám to také trochu přiblížit?

Ono je to velké sousto pro celou současnou populaci, nejen pro mladé lidi. Usilujeme, aby zejména mladí lidé chápali problematiku životního prostředí vcelku. Denně slyšíme – čteme – vidíme dílčí dopady globální změny klimatu. Chceme přispět k tomu, až jednou tito mladí lidé budou na řídicích pozicích, aby vnímali složitost celku, hledání způsobu možných změn systémem řízení procesů. To jsou již složitější věci pro diskusi a praxi. Často tuto provázanost prezentujeme na vlastním modelu ostrovního systému energetické nezávislosti. Není úplně dokonalý. Tvoří jej fotovoltaická elektrárna, solární ohřev vody, tepelné čerpadlo a kogenerační jednotka. Máme dobíjecí stanici elektromobilů, které se můžou za jistých podmínek stát dalším zdrojem.

Jsme partneři projektu zaměřeného na vzdělávání personálu v této oblasti. Myslím, že se nám společně s VŠB TU Ostrava a WSB povedlo udělat další kus práce v objasňování smyslu nízkouhlíkatého hospodářství. Poslední letní škola, kterou organizoval Trianon pro studenty vysokých a středních škol ČR a Polska, je toho důkazem.

- Jaké další aktivity vaše neziskovka má? Mě osobně zaujalo, jak pořádáte několik let konference Bez bariér, bez hranic, můžete k tomu říci něco bližšího?

Vznikem Trianonu začala organizace mezinárodních konferencí Bez bariér, bez hranic. Cílem konferencí byl pokus o propojení několika synergií přeshraniční spolupráce institucí a osobností. Získali jsme cenné zkušenosti z konkrétních činností, jako je monitorování stavu přístupnosti prostředí, zaměstnávání OZP a mezigenerační komunikace prostřednictvím Senior Internetu, euro-klubu. Z každé konference jsme vydali sborník opatřený ISBN. Kdo zkusil zorganizovat mezinárodní akci, ví, o čem mluvím. Tento rok přicházíme s novinkou – nebude konference, ale kulatý stůl v rámci festivalu Život bez bariér na Výstavišti Černá louka v Ostravě dne 4. října. Obsahem kulatého stolu bude sociální podnikání.

- Jak vaši organizaci podporuje kraj, když máte tolik sociálně ekologických projektů?

Od Moravskoslezského kraje cítíme solidní podporu. Finanční podporu jsme obdrželi od MSK prostřednictvím klastru sociálních podniků. Tyto finance byly cílené na technické vybavení provozu, zlepšení provozních podmínek a podmínek pro práci zdravotně postižených zaměstnanců. Podporuje nás i město Český Těšín, statutární města Karviná a Havířov. Velice nám pomáhá nefinanční pomoc od významných smluvních partnerů, zejména Třineckých železáren, OKD, SmVaK, ČEZ distribuce a Veolie formou poskytování vyřazené techniky a elektromateriálu k separaci, tj. pro práci zaměstnanců. Myslím, že zásluhou finanční i nefinanční pomoci se nám podařilo personálně stabilizovat a zrekonstruovat objekt, který máme v majetku, vybavit provoz a laboratoře na solidní technickou úroveň. Nebyla to vůbec jednoduchá cesta.

- Co byste nabídnul čtenářům, kteří by se rádi zapojili, nebo by si sami chtěli založit ve svém kraji takovouto neziskovku? Je to o lidech, o kontaktech, o konkurenci?

Dobře promyslet záměr, najít odvážné manažery ve firmách a institucích jako partnery k jeho realizaci a pustit se do malého šílenství…

Zájemce zvu k diskusi do Trianonu v Českém Těšíně.

Roman BLAŠKO


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 7, celkem 1 hlas.

Roman Blasko

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.