Rozhovor Haló novin s plk. v. v. Jiřím Burešem, předsedou Asociace Vojáci proti válce

Kdo seje vítr…

Současný svět není v pořádku, i když mainstreamová média tvrdí leckdy opak. Myslíte, že se mýlím?

Opravdu. Současný vývoj ve světě směřuje k dalšímu rozšiřování nedůvěry, nejistoty a chaosu v mezinárodních vztazích a zejména pak v otázkách zachování světového míru. Mám na mysli Spojenými státy ohlášené navyšování výdajů na vývoj, modernizaci a výrobu jaderných zbraní nové generace, vybudování nového druhu vojska – kosmické vojsko a v neposlední řadě vypovězení smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu mezi Spojenými státy a Sovětským svazem (zkráceně INF, z Intermediate-Range Nuclear Forces Treaty)…

Moment, zarazím vás. O tomto vypovězení jsme psali už vícekrát. Ale jak tomu má »obyčejný« člověk rozumět?

Tak tedy od začátku. INF, tj. smlouva o likvidaci raket středního a krátkého doletu, byla podepsána 8. prosince 1987 v Bílém domě americkým prezidentem Ronaldem Reaganem a Michailem Gorbačovem, generálním tajemníkem Ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu, a oběma signatáři definitivně ratifikována 1. června 1988.

Bylo to období, kdy soupeření obou bloků v bipolárně rozděleném světě nabývalo na intenzitě. Stupňovalo se mezinárodní napětí, závody ve zbrojení. Rozmisťovaly se nové zbraňové systémy i na území spojenců, zejména v rámci NATO, ale také se připravovala odvetná opatření Varšavské smlouvy.

Obě mocnosti se v dokumentu zavázaly ke zničení balistických raket a střel s plochou dráhou letu určených k vypuštění ze země s doletem od 500 do 5500 kilometrů. Spolu s nimi měla být zlikvidována rovněž odpalovací zařízení a související infrastruktura (netýkalo se systémů umístěných na námořních plavidlech). Smluvní strany se zavázaly i k umožnění vzájemných kontrol naplňování dojednaných podmínek. Lhůta na demontáž raket krátkého doletu byla stanovena na 18 měsíců a raket středního doletu na tři roky. Smlouva povolila vzájemné inspekce, vedla proto i k navození důvěry. Zatímco SSSR zahájil likvidaci raket 22. července 1988, USA zlikvidovaly první raketu 8. září téhož roku. Celkem bylo zlikvidováno 2692 raket krátkého a středního doletu, z toho bylo 1846 sovětských a 846 Spojených států.

To Sovětský svaz zlikvidoval opravdu víc těchto raket?

Ano. Řada odborníků se dokonce shoduje v jednom: Smlouva o likvidaci raket středního a krátkého doletu je jediná, která přežila až do 21. století. Její případný konec zvýší ovšem riziko konfliktu.

Loni v říjnu prezident USA Donald Trump oznámil záměr smlouvu vypovědět s odůvodněním porušování smlouvy Ruskem jako nástupnickým státem po rozpadu SSSR. Jaký paradox. Podle známého tvrzení – »zloděj křičí, chyťte zloděje«.

Jak je shora uvedeno, SSSR plnil smlouvu poctivě, včetně odsunu 122. raketové brigády z ČSSR. Mimoto v únoru 1991 byla rozpuštěna Varšavská smlouva. Rusko jako nástupnický stát po SSSR nemá v Evropě žádné vojenské jednotky ani základny mimo své území, na rozdíl od USA, jejichž vojenské jednotky a základny jsou rozmístěny téměř ve čtyřech pětinách evropských států. Převážná část těchto nových základen a jednotek Armády USA v Evropě byla na svá místa rozmístěna po uzavření smlouvy INF do současné doby.

Z uvedeného vyplývá, že nebylo dosaženo cíle uzavření smlouvy, tj. odstranit napětí a hrozbu války v Evropě, vyloučit nukleární hrozbu, vytvořit podmínky pro mírový rozvoj a spolupráci v Evropě. Nebylo dosaženo požadované a nutné strategické rovnováhy mezi velmocemi. Naopak bezpečnostní situace Evropy je na daleko horší úrovni, než byla před uzavřením smlouvy INF.

To nikdo nevaroval před dopady zániku smlouvy?

Ale varoval. Dokonce také generální tajemník OSN António Guterres. »Svět ztrácí neocenitelnou brzdu jaderné války,« to jsou jeho slova. Smlouva INF byla podle něj mezníkem, který Evropě zajistil stabilitu a vedl ke konci studené války. Rusko a USA by se měly vyhnout destabilizačním krokům a dohodnout se na nové odzbrojovací smlouvě.

Třicet dva let měly Evropa a svět na to, aby byla upevněna křehká stabilita a rozšířena spolupráce mezi dosud soupeřícími bloky. Tento čas však byl převážně ze strany Spojených států využit k rozšíření a upevnění své dominance nejen v Evropě. Počátek platnosti smlouvy až do pádu Berlínské zdi a počátku rozhovorů o sjednocení Německa vypadal nadějně.

Na počátku února 1990 americké vedení učinilo SSSR nabídku. Ze záznamu jednání v Moskvě z 9. února vyplývá, že tehdejší ministr zahraničí USA James Baker naznačil, že výměnou za spolupráci ohledně Německa – sjednocení a společného budování »Nového Německa« - mohou Spojené státy »napevno garantovat«, že NATO se nerozroste o »jediný palec na východ«.

Již od října 1990 američtí politici zvažovali, zda a kdy signalizovat novým demokraciím ve východní Evropě připravenost NATO nabídnout jim budoucí členství. V roce 1994, po rozpadu Sovětského svazu, o rozšíření NATO rozhodl tehdejší americký prezident Bill Clinton. Proti tomuto kroku protestoval například autor »dlouhého telegramu« a jeden z nejznámějších amerických diplomatů George Kennan. První rozšíření NATO tak proběhlo v březnu 1999, kdy se jeho součástí stala i Česká republika.

Expert na mezinárodní vztahy Joshua R. Itzkowitz Shifrinson, který přednáší na texaské A&M University, se k tomuto vyjádřil. Tvrdí, že Spojené státy nedodržely slib, že NATO nebude expandovat do východní Evropy, tedy dohodu učiněnou během vyjednávání v roce 1990 mezi Západem a Sovětským svazem o sjednocení Německa. Dodal dokonce, že dle tohoto pohledu je Rusko nuceno v rámci sebeobrany zastavit marš Severoatlantické aliance na východ. Soudí, že evropská stabilita by měla záviset také na západní ochotě ujistit Rusko o mezích NATO, nejen na zastrašování ruského jednání.

Jenže generální tajemník NATO prohlásil, že dohoda zaniká kvůli nějakému modernějšímu ruskému systému. Co je na tom pravdy?

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg skutečně prohlásil, že »dnes dohoda zaniká, protože Rusko rozmístilo raketový systém SSC-8. Nové ruské rakety jsou jaderné, mobilní a těžko zjistitelné. Mohou zasáhnout evropská města během několika minut od varování a snižují hranici pro použití jaderných zbraní v ozbrojených konfliktech«.

Jde však o další mlžení, o novou kouřovou clonu a o nestydatou lež, která má zakrýt destruktivní činnost Spojených státu směřující celých 32 roků k získání strategické dominance v Evropě. Jsou snad cizími vojsky a základnami obklíčeny Spojené státy?

Co na to Rusko?

Ocituji Prohlášení prezidenta RF Vladimira Putina: »Nemáme zájem o konfrontaci a žádnou nechceme. A zcela nejmíň ze všeho s takovou světovou velmocí, jakou jsou USA. Ale zdá se, že naši partneři nezaznamenali, jak rychle se svět mění a kam směřuje. Pokračují ve své destruktivní a zjevně chybné politice.«

A pokud jde o rozmístění amerických raket zakázaných podle smlouvy INF v Evropě, dodal: »V takovém případě budeme nuceni, a to chci zdůraznit, nuceni přijmout jak reciproční, tak asymetrická opatření.«

A ještě jeden citát z onoho prohlášení: »Rusko bude nuceno vytvořit a rozmístit typy zbraní, které mohou být použity nejen s ohledem na ta místa, odkud přímá hrozba směrem k nám pochází, ale také s ohledem na ta území, kde jsou umístěna rozhodovací centra pro použití raketových systémů, které nás ohrožují… Rusko nemá v úmyslu, a to je důležité a záměrně to opakuji, Rusko nemá v úmyslu udělat první krok v rozmístění takových raket v Evropě.«

Konec smlouvy INF znamená, že mezi Ruskem a USA zůstává v platnosti už jen jedna odzbrojovací dohoda, smlouva START o strategických útočných zbraních. Vypršet má za dva roky a její další osud je nejistý.

Jaroslav KOJZAR


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.6, celkem 51 hlasů.

Jaroslav KOJZAR

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


o.motl
2019-10-05 10:35
Vzhledem k okupaci Krymu, vzniku ruských loutkových států a zamrznutí
konfliktu na východě Ukrajiny bylo rozšíření NATO do střední a
východní Evropy více než prozíravé, pane Hájku. A žádný závazek,
že se NATO nebude rozšiřovat o bývalé členy Varšavské smlouvy,
neexistuje.
hajek.jiri51
2019-10-02 10:41
Jaképak jsou názory Maxů, Donaldů, Mikiů, Motlů & comp. na tyto
nevyvratitelné skutečnosti? Ticho po pěšině?
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.