Reakce na článek

Vážená paní europoslankyně, zaznamenal jsem Váš článek »Češi rádi a hodně třídí, ale….« zveřejněný dne 1. 10. 2019 v Haló novinách. Vzhledem k množství nepřesností a zavádějících informací musím na uvedené body reagovat.

1. Uvádíte, že »lahve ze žlutého kontejneru PET jsou často znečištěné a pro opětovnou recyklaci na PET láhve nevhodné«. Faktem je, že PET lahve vysbírané prostřednictvím sběrné sítě v ČR oplývají vyšší kvalitou než lahve z německých sběrných automatů. Důvodem je vyšší čistota, kdy české lahve tříděné dosahují až 98 % čistoty dle barvy, lahve z automatů DE pouze 90 %, k tomu často obsahují nalisované fólie a často i plechovky. Tomu odpovídá vysoká poptávka po českých ručně vytříděných PET lahvích, kdy výkupní cena na tunu je o několik set EUR vyšší než u německých strojově sbíraných použitých lahví.

2. Z průzkumů veřejného mínění zveřejněných dne 13. 9. 2019 na půdě Spotřebitelského fóra prokazatelně vyplývá, že systém záloh nechává 2/3 »netřídičů« naprosto klidnými a záloha ve výši 3 Kč je nebude motivovat k vracení lahví. Naopak narušením stávajícího systému sběru PET lahví přes sběrné kontejnery je ohroženo třídění ostatních plastů, které dle hmotnosti tvoří 75 % obsahu žlutých popelnic. Jednoduše PET lahev naučila lidi v ČR třídit plasty a jejím vyloučením ze žlutého kontejneru způsobíte více škody než užitku. Lze důvodně předpokládat, že část domácností jednoduše omezí třídění ostatních plastů, pokud bude muset PET lahve v neporušeném stavu vracet zpět do obchodů.

3. Pokud se spotřebitelů korektně zeptáte, jak dále zvyšovat třídění PET lahví pak drtivá většina odpoví, že lepší dostupností žlutých kontejnerů (vzdálenost a to, že jsou řádně vyvezené) a zvyšování povědomí o třídění a materiálech určených do žlutých kontejnerů.

4. Nápojový PET je v ČR z pohledu zpětného sběru na úrovni cca 81 %, ve srovnání s okolními státy se jedná o velmi vysokou hodnotu. Nevím tedy, v čem spočívá lenost spotřebitelů uváděná ve Vašem článku. Turistům v centru Prahy, vzhledem k tamním cenám, zjevně záloha 3 Kč za lahev nezabrání vyhazovat prázdné lahve dál i na místech, které k tomu nejsou určeny. A porušená/zmačkaná lahev není v případě záloh zajímavá ani pro sběrače např. bezdomovce.

5. Pokud uvážíme, že ČR je třetí v Evropě z hlediska recyklace obalových odpadů (75 %), pak vůbec nerozumím, proč bychom si měli brát příklad ze zemí, které jsou v tomto komplexním ukazateli až za námi jen kvůli tomu, že mají zaveden zálohový systém. Belgie, která je před námi na prvním místě, zavedení záloh vzhledem k výkonnosti stávajícího systému odmítla. A my jsme z hlediska ukazatelů nejen sběru PET lahví v obdobné výkonu jako Belgie.

6. Před přístupem unáhleného zavedení záloh varuje i organizace EXPRA, která hájí rozšířenou odpovědnost výrobců. Efektivita péče o životní prostředí z pohledu hospodaření s odpady skutečně nemůže být posuzována podle materiálu, který tvoří 1/20 obalových odpadů (PET lahve tvoří pouze 5,5 % obalových odpadů), obzvláště pokud uvážíme, že 3/4 plastových obalů jsou tvořeny jinými plasty s mnohem obtížnější využitelností, které systémem záloh vůbec neřeší.

Pokud tedy chceme jakýmkoliv způsobem pomáhat ve zvýšení třídění a recyklace odpadů, zaměřme se na skutečné problémy, kterými jsou v ČR recyklace směsného komunálního odpadu, resp. snížení jeho skládkování, řešení nedopalků od cigaret a obtížně recyklovatelných plastů.

Orientací na nejvíce tříděný plast a nejlépe recyklovatelný materiál, kterým je právě PET opravdu nevyřešíme 75 % ostatních plastových odpadů ani zbývající materiály sbírané prostřednictvím sběrné sítě. Naopak může dojít k řadě nežádoucích efektů pro obce, spotřebitele, ale i životní prostředí.

Vážená paní poslankyně, téma recyklace a využití odpadů není jednoduchou záležitostí a po detailnějším prostudování má řadu zásadních souvislostí. Proto i velká část opatření v posledních 15 letech přijatých v EU v dobré víře ochrany životního prostředí skončila úplně jiným (často opačným) výsledkem, než bylo očekáváno. Tato věc byla a má být řešena na odborné, nikoliv politické úrovni. Z výše uvedeného je zřejmé, že téma zálohování PET lahví v ČR je více mediálně vytvořeným nežli skutečným problémem. Motivaci iniciativy propagující zavedení záloh v ČR, nechť si zhodnotí každý po svém. Nicméně mezi priority ČR zavedení záloh na PET, ani dle stanoviska MŽP, skutečně nepatří. Je na pováženou, že téma komplexní cirkulární ekonomiky se v posledních dnech u nás smršťuje pouze na diskusi týkající se zálohování PET lahví.

Libor DUBA, generální ředitel ONDRÁŠOVKA, a. s.


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.3, celkem 33 hlasů.

Libor DUBA

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.