Ilustrační FOTO - Pixabay

Nechtějí hubit škůdce, ani odškodnit rolníky

Zemědělcům postiženým hraboší kalamitou by škody podle sněmovního zemědělského výboru mělo kompenzovat ministerstvo životního prostředí (MŽP).

Debata o dopadech nárůstu výskytu hrabošů na sněmovním výboru byla emotivní. Poslanci jednali se zemědělci nebo myslivci o problému od rána zhruba do poledne. »Zajímá se někdo na resortu životního prostředí o zemědělce? Je tam aspoň někdo, kdo by se o ně zajímal? Pokud zemědělci přemýšlejí o tom, že nezasejí, tak ta pole asi budou přes zimu neoseta. Zajímá to někoho na MŽP?« ptal se například předseda výboru Jaroslav Faltýnek (ANO). Podle ministra zemědělství Miroslava Tomana (ČSSD) škody po hraboších přesáhly už miliardu korun. Navíc se zatím stále nejedná o konečné číslo. Podle ministra je to nejhorší hraboší kalamita za posledních 30 let.

»Ministerstvo životního prostředí je žádáno, aby vytvořilo dotační titul, kterým budou kompenzovány ztráty, které vznikly působením hraboše. Tou výzvou se budeme zabývat,« řekl náměstek ministra životního prostředí Vladimír Dolejský. Úřad podle něho bude jednat s dalšími ministerstvy. »Vidíme ten problém jako společný - měl by to být společný zájem. MŽP nedisponuje takovou finanční částkou, aby mohlo naplnit takový finanční titul,« dodal.

Zatím tak není jasné, kdy a zda vůbec by se mohli zemědělci odškodnění dočkat. Vláda je sice odpovědná Poslanecké sněmovně, ale jako celku, nikoli jednotlivým výborům. Náměstek ministra Dolejský popřel, že by MŽP nějak omezovalo zemědělce v hospodaření.

Hlodavci jsou přemnožení hlavně na jižní a střední Moravě. Jediným účinným nástrojem pro jejich potlačení je podle Zemědělského svazu ČR plošný rozhoz přípravku Stutox II. Výjimku, která použití jedu umožňovala, ale stát po kritice od MŽP a ekologických organizací pozastavil.

Zemědělci také žádali, aby orgány ochrany přírody byly operativnější a povolovaly aplikaci jedu alespoň do nor rychleji, pokud možno za několik dní. S tím jsou podle svazu problémy, protože v některých oblastech na Moravě se vyskytuje chráněný křeček. Povolení rozhozu do nor ale podle Pýchy trvá týdny až měsíce. Orgány ochrany přírody se v některých případech podle Tomana řídí mapami výskytu křečka z roku 1972. Protože si zemědělci nejsou jistí, jestli křečka na polích nemají, žádají pak všichni orgány ochrany přírody o potvrzení, že skutečně na jejich polích není.

Svaz v létě docílil toho, že Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) povolil plošnou aplikaci jedu proti hlodavcům na velké části území Česka. Ministerstvo zemědělství ale po vlně kritiky povolení pozastavilo. Ohrožením některých druhů ptáků a savců argumentuje Česká inspekce životního prostředí, podle níž je plošné použití přípravku v rozporu se zákonem na ochranu přírody a krajiny. Stutox zůstává uhynulým hrabošům v žaludku, v ostatních tkáních se rozloží. Podle České společnosti ornitologické používají někteří zemědělci jed i bez povolení.

(ng)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 4.8, celkem 13 hlasů.

(ng)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.