Ilustrační FOTO - Pixabay

Domácí zdravotní péče v ohrožení

Ministerstvo zdravotnictví zřejmě odmítne požadavky poskytovatelů domácí zdravotní péče o zvýšení úhrad o dvě pětiny. Podle náměstkyně ministra Heleny Rögnerové by skokový růst úhrad neodpovídal realitě. Naopak stínová ministryně zdravotnictví KSČM Soňa Marková považuje požadavky za oprávněné.

O situaci v oblasti domácí zdravotní péče se diskutovalo na veřejném slyšení sněmovního petičního výboru k petici organizované Charitou ČR. Píše se v ní o hrozbě kolapsu domácí zdravotní péče. Petici podepsalo více než 64 600 lidí.

Podle Ludmily Kučerové z Charity poskytovatelé hradí z jiných zdrojů 40 procent nákladů. »Úhrady by měly být takové, aby poskytovatelé na domácí péči nedopláceli,« zdůraznila. Sestry drží už rok stávkovou pohotovost.

Rögnerová uvedla, že jde o druhý nejrychleji rostoucí segment ve zdravotnictví a skokový růst úhrad by neodpovídal realitě. »Určitě nikdo nechce v žádném případě rušit domácí péči a ani ji nechce omezovat,« zdůraznila náměstkyně. Návrh úhradové vyhlášky pro příští rok předpokládá podle ní růst úhrad o 16 procent, což představuje asi 340 milionů korun. V některých případech může být podle ní navýšení i o 27 procent. »Plošné 40procentní navýšení nedokážeme ustát,« uvedla Rögnerová. Poukazovala na to, že u jiných segmentů zdravotnictví se počítá s nárůstem v průměru do osmi procent.

Ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny Zdeněk Kabátek řekl, že zdravotně pojistný plán předpokládá navýšení úhrad domácí péče o 18,8 procenta. »Segment domácí péče poroste v příštím roce jako druhý nejdynamičtější,« řekl. Růst o 40 procent by podle něho nebyl adekvátní.

Jiného názoru je člen petičního výboru Leo Luzar (KSČM). Souhlasí s petenty v tom, že situace v oblasti domácí péče je nadále neudržitelná. »Jde o to, najít cestu, jak dostat do tohoto segmentu péče více prostředků, nemusí jít striktně o požadovaných 40 procent, jde o to, aby ministerstvo udělalo nějaký vstřícný krok,« řekl našemu listu Luzar.

Péče musí být proplacena

Požadavky petentů považuje za oprávněné také Marková. Péče o pacienty v domácí péči je podle ní dlouhodobě nedostatečně zajištěna, přitom nároky budou v souvislosti se stárnutím obyvatelstva stále narůstat. »Již dnes se každodenně setkáváme s tím, že zoufalý pacient, rodina, sociální pracovnice nebo ošetřující lékař hledají potřebnou pomoc. Požadavky jsou tedy vzhledem k mnohaletému podfinancování tohoto segmentu oprávněné. Okamžitý skokový nárůst v úhradách a odstranění regulací ze strany pojišťoven je nezbytný, i když chápu, že nároky stoupají i v ostatních segmentech poskytované zdravotní péče,« řekla Marková. Podotkla, že z úhrad za provedené výkony od zdravotních pojišťoven vychází hrubý plat zdravotní sestry v domácí péči 25 000 korun, což je mnohem méně, než u sester v nemocnicích. Proto považuje za oprávněný i požadavek na to, aby se hrubý plat sestry dostal alespoň na 35 tisíc korun. »Jsem přesvědčena o tom, že nárůst musí být trvalý,« uvedla. Protože se poskytovatelé domácí péče s pojišťovnami na úhradách na příští rok nedohodli, zůstala nyní odpovědnost na ministerstvu zdravotnictví. »Necelých 16 % nárůstu prostě nestačí a i paní náměstkyně by měla vnímat potřeby pacientů, jejichž péče je v konečném důsledku levnější než v nemocnicích,« dodala Markova.

Stínová ministryně zdravotnictví KSČM Soňa Marková.

Zároveň připomněla, že KSČM se postavila za požadavky Krizového štábu proti kolapsu zdravotnictví, včetně toho, co potřebují poskytovatelé domácí péče. Komunisté vyvolali jednání s premiérem i ministrem zdravotnictví, aby požadované, i když třeba kompromisní, nárůsty a jejich rozdělování byly garantovány v úhradové vyhlášce. Na zdravotních pojišťovnách pak je, aby se více zabývaly otázkami snížení negativních dopadů regulací. »Poskytnutá péče prostě musí být proplacena. Řešení ve prospěch pacientů rozhodně nespočívá v ohánění se absolutními čísly a v odmítání přijatelné dohody. Kdy jindy by se měly napravit křivdy a dlouhodobé podfinancování akutní lůžkové a dlouhodobé péče, či této domácí, než v době, kdy je peněz v průběžném systému veřejného zdravotního pojištění dostatek a příjmy každoročně narůstají!?« ptá se Marková.

Organizátoři petice představili pět konkrétních návrhů »ke stabilizaci a rozvoji domácí zdravotní péče«. Chtějí například vyšší než navrhovanou cenu bodu nebo lepší ohodnocení noční a víkendové práce. Poukazují na to, že domácí péče je mnohem levnější než péče v nemocnicích. Upozorňují, že kvůli nízkým úhradám od zdravotních pojišťoven sestry odcházejí do lépe placených zaměstnání.

(jad)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5, celkem 3 hlasy.

(jad)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.