Donald Trump. FOTO - Haló noviny

Ukrajina podlehla Trumpovu tlaku. Co Čína?

Ukrajinský generální prokurátor oznámil, že jeho úřad znovu vyšetří všechny odložené případy, včetně případu ukrajinské plynárenské firmy Burisma Group, v níž svého času působil Hunter Biden, syn bývalého amerického viceprezidenta Joea Bidena.

Stalo se tak v době, kdy kontroverzní pravicový prezident USA Donald Trump vyvíjel v tomto směru nátlak na Kyjev, aby tak Bidena staršího vyřadil z klání o Bílý dům v příštím roce. Naposledy k tomu došlo ve čtvrtek před novináři, kdy Trump doslova řekl: »Řekl bych, že pokud by byli čestní, zahájili by obsáhlé vyšetřování Bidenových.«

Aktuálně ukrajinské úřady nemají podle agentury Reuters informace o případném protiprávním jednání Bidena mladšího. »Nemám takové informace,« odpověděl generální prokurátor Ruslan Rjabošapka podle ČTK na dotaz novinářů, zda má nyní nějaké důkazy, že by se Hunter Biden dopustil něčeho nekalého.

Americká média tvrdí, že vysoce postavení američtí diplomaté naváděli Ukrajinu k vyšetřování souvisejícímu s Joem Bidenem a spojovali jej s dohodnutím cesty ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského do Bílého domu.

Prezident Z

V den klíčového červencového telefonátu obou prezidentů vzkázal do Kyjeva tehdejší zvláštní zmocněnec Spojených států pro Ukrajinu Kurt Volker, že byl v kontaktu s Bílým domem a že datum návštěvy Zelenského ve Washingtonu bude definitivně dohodnuto »za předpokladu, že prezident Z přesvědčí Trumpa, že bude vyšetřovat«. Reakce poradce ukrajinského prezidenta Andreje Jermaka podle agentury AP naznačovala, že s domluvou souhlasí.

Podle listu New York Times v následujících týdnech Volker a americký velvyslanec při Evropské unii Gordon Sondland pracovali na přípravě prohlášení o ukrajinském vyšetřování. Kyjev v něm mj. měl slíbit, že bude zkoumat aktivity ukrajinské plynárenské firmy Burisma Group, v níž působil Hunter Biden.

Podle AP jsou ve zveřejněné komunikaci diplomatů patrné »hrubé obrysy potenciálního obchodu ve stylu něco za něco«. Jeden z amerických činitelů zároveň vůči postupu Washingtonu vyjadřoval výhrady, konkrétně ohledně rozhodnutí zmrazit 400 milionů dolarů (9,4 miliardy Kč) určených na pomoc Ukrajině. Tento krok nařídil Trump několik dní před hovorem se Zelenským.

Bývalý zvláštní zmocněnec pro Ukrajinu ve čtvrtek téměř deset hodin za zavřenými dveřmi vypovídal před členy Kongresu. Podle AP podal svědectví o »zmatku« uvnitř ministerstva zahraničí způsobeném Trumpovou snahou o vyšetřování Bidena a jeho rodiny.

Ministerstvo zahraničí USA ve čtvrtek každopádně preventivně schválilo prodej vojenského materiálu na Ukrajinu. V balíčku v hodnotě 39,2 milionu dolarů (919 milionů Kč) je i 150 protitankových raket Javelin a deset odpalovacích zařízení, informovala AP. Podle amerického ministerstva dodávka pomůže Kyjevu, aby mohl bránit svou svrchovanost a územní celistvost (čti, aby poslouchal Trumpa).

O nákupu protitankových střel Javelin hovořili Trump a Zelenskyj i v červencovém telefonickém rozhovoru, který se stal pro americkou Demokratickou stranu podnětem pro zahájení procesu podání ústavní žaloby na šéfa Bílého domu, takzvaného impeachmentu.

Od roku 2014 poskytli Američané Kyjevu tzv. bezpečnostní pomoc v hodnotě přes miliardu dolarů (23,4 miliardy Kč)…

Tlak i na ČLR

Trump ve čtvrtek před novináři vyzval také Čínu k vyšetřování Joea Bidena a jeho syna Huntera, který v Číně podnikal. Demokratický člen Sněmovny reprezentantů a předseda výboru pro kontrolu tajných služeb Adam Schiff vzápětí upozornil, že prezident nemůže využívat svého úřadu k vyvíjení nátlaku na zahraniční vůdce, aby vyšetřovali jeho politické oponenty. Podle Schiffa porušil šéf Bílého domu prezidentskou přísahu. »Prezident Spojených států pobízením cizí země k opětovnému vměšování, které by mu pomohlo s (prezidentskou) kampaní, tím, že by vyšetřovala protivníka, zásadně porušuje prezidentskou přísahu. Ohrožuje to naše volby. Ohrožuje to naši národní bezpečnost. Měl by to odsoudit každý člen našeho orgánu, jak demokraté, tak republikáni,« prohlásil Schiff.

Šéfka Sněmovny reprezentantů demokratka Nancy Pelosiová ve čtvrtek prohlásila, že Trumpova výzva adresovaná Číně je »nejnovějším příkladem toho, že (prezident) staví svůj osobní politický zisk nad ochranu čestnosti našich voleb«.

Právě dotčené výbory Sněmovny reprezentantů v rámci procesu ústavní žaloby na prezidenta ve čtvrtek zveřejnily interní komunikaci amerických diplomatů, ze které jsou Trumpovy čachry zcela zřejmé. Nejabsurdnější na celé této Trumpově protibidenovské hysterii ale je, že pokračuje v době, kdy Joe Biden už ztrácí výsadní postavení uvnitř Demokratické strany mezi kandidáty na úřad prezidenta a vůbec tak není jasné, že by demokratické primárky vyhrál a Trumpovým soupeřem se skutečně stal. V posledním období se mu například už nedaří vybrat od sponzorů tolik peněz na kampaň jako dvěma (třem) jeho největším rivalům, a to včetně levicového kandidáta Bernieho Sanderse.

Osa Moskva-Peking

Trumpova snaha rozbít dobře fungující osu Moskva-Peking ale zjevně úspěšná nebude. Ruský prezident Vladimir Putin oznámil, že Moskva pomůže Číně vybudovat systém varování před raketovým útokem. Uvedla to agentura AP s tím, že jedině Spojené státy a Rusko od dob studené války disponují těmito systémy, jejichž součástí jsou pozemní radary a družice ve vesmíru. Tyto systémy jsou nezbytné pro včasné zjištění startů mezikontinentálních balistických raket.

Putin ve vystoupení před účastníky mezinárodního debatního klubu Valdaj o čtvrtečním večeru uvedl, že Rusko pomůže Číně vyvinout takový systém. »Je to velice důležitá věc, která prudce zvýší obranyschopnost Číny,« vysvětlil.

Ředitel ústavu Dálného východu Ruské akademie věd Sergej Luzjanin podle agentury RIA Novosti předpokládá, že Putinovy teze se objeví v připravované nové čínsko-ruské dohodě o vojenské spolupráci, která má nahradit stávající smlouvu z roku 1993. Putinovým cílem je podle něj napomoci k obnově strategické rovnováhy, dotčené letos vystoupením Spojených států z dohody o zákazu raket středního a krátkého doletu (INF) z roku 1987. »Zrušení INF Spojenými státy nebyl úder proti Rusku, ale proti Číně, protože 90 procent čínských raket spadá do této třídy,« upozornil expert.

(rj)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.3, celkem 10 hlasů.

(rj)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.