Cirkulární ekonomika

Evropská unie se v posledních pěti letech v odpadovém hospodářství orientuje na snižování odpadů a postupnou snahu veškeré odpady (rozdělené formálně do cca 256 skupin) opět využívat. Tomuto úsilí byl dán název: cirkulární ekonomika. Jedním z prvních materiálů na podporu této koncepce byla směrnice, která stanovuje povinnost »rozebíratelnosti« výrobků na komponenty, které by se daly opět využít.

Praxe je ovšem tristní. Řada elektronických přístrojů zalitá uvnitř pryskyřicí – součásti zařízení tedy nelze jako u starších mobilů měnit. Při opravě aut se již nemění poškozený díl, ale »sestava«, blatník už se nevyklepává, ale vyměňuje atd. Co se děje s velkým množstvím plastových poničených dílů karoserie, netuším. Sedačky z polyuretanu s ocelovými péry uvnitř jsou nesporně také tvrdým oříškem.

Hlavní problém nastává při důkladném třídění odpadu – ať již komunálního nebo průmyslového. Vznikají zde mj. hory pneumatik a komplexní plastový oříšek.

Pokud jde o pneumatiky, řešení si dokážu představit. Obrus ze starých pneumatik – částice o průměru cca 1 mm lze použít do asfaltové směsi na obalárnách a v zahraničí se tak běžně děje. U nás je praxe velmi omezená a jindy velmi aktivní MŽP si věci vůbec nevšímá. Kord je buď textilní – ten je v cizině běžně zpracováván mj. na povrchy hřišť. U nás jsem podobné tendence dosud neobjevil. Ocelový kord je recyklován. V ocelárně po slisování jde o vhodnou vsázku.

Pojďme se podívat na komunální odpad. Zde se podařilo přesvědčit naši veřejnost o vhodnosti třídění a po počátečních rozpacích jsme v rámci EU jedni z nejlepších. Při jednání v EP, kdy se diskutovala cílová procenta ve třídění skla, papíru i plastů, jsem měl vždy dobrý pocit předstihu před našimi kolegy z většiny zemí Unie.

Dnešním problémem v České republice již není vytřídění jednotlivých složek z průmyslového a komunálního odpadu, ale jejich další zpracování. Papír lze totiž recyklovat pouze omezeně a plasty, kterých je několik různých druhů (podle chemického složení) se poměrně obtížně zpracovávají. Na jedné straně jsou lamináty a různé vrstvené materiály, na druhé straně různě znečištěné plastové výrobky z jednoho druhu plastu.

Velmi instruktivní je návštěva úpravárenských linek pro zpracování jednotlivých separovaných materiálů z komunálního odpadu. U papíru jde o třídění podle druhů. U střepů jde o čištění a třídění podle barvy a složení. Přitom většina průmyslově vyráběných skel má velmi podobné složení a drobné příměsi v zásadě nevyvolávají problémy. Linky odstraňují kovy, větší kousky papíru a plastů, a hlavně keramické příměsi. Střepy lze plnohodnotně recyklovat bez omezení.

Velmi zajímavá je proti těmto příkladům linka na úpravu plastů. Jsou zde vybírány prodejné materiály – do 20 % separovaných plastů – a zbývá směs, kterou dnes neumíme racionálně zpracovat.

Co se vybírá? Jde o plastové lahve – poměrně velmi čisté, které se rovnou třídí podle barvy a materiálu, a o čisté fólie. Vytříděné lahve od vod a minerálek jsou dobře prodejné, podobně lahve od pracích prostředků a aviváží a fólie. V České republice se takto »vrací« přes 75 % plastových lahví. Zbylá směs plastů je lisována do balíků – cca 1 m kubický - a zatím skládkována.

Nevím, jaká je situace na MŽP, ale osobně jsem se seznámil s několika poměrně dobře zpracovanými projekty na tepelné zpracování těchto materiálů. Zatím si ovšem nikdo netroufá spustit větší provozní linku. Princip je prostý. V tzv. retortě bez přístupu vzduchu plasty zahřát, a tím získat olejové a plynné uhlovodíky – podobně jako při zpracování uhlí či ropy - a tyto produkty dále zhodnotit. Nejslibněji vypadá kogenerační jednotka s výrobou elektřiny a tepla. Pevný grafit – zbytek po destilaci – má rovněž zajímavé využití v řadě průmyslových odvětví. Podle podmínek při zplynování získáme různé produkty. Právě tato část separovaného plastu zoufale čeká na zpracování. Přitom by podobně bylo možné zpracovávat i jiné plasty – například z průmyslového odpadu i z automobilů.

Z těchto poznámek je snad zřejmé, že mezi 256 různými druhy odpadů je komunální odpad důležitým problémem, ale že klíčová není ani u plastů problematika lahví – tu máme poměrně dobře vyřešenou, ale směs ostatních plastových separovaných odpadů. Ujme se tohoto světového problému někdo ze zodpovědných politiků a členů vlády? Finské předsednictví má ve svých cílech podporu »cirkulární ekonomiky« – a co my?

Jaromír KOHLÍČEK, člen ÚV KSČM


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.5, celkem 13 hlasů.

Jaromír KOHLÍČEK

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.