Součástí konference byla výstava »Tiché svědkyně« upozorňující na zavražděné ženy, oběti domácího násilí.

Mezinárodní diskuse o Istanbulské úmluvě

Jaké jsou evropské zkušenosti s Istanbulskou úmluvou, tedy Úmluvou Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí, přednesli panelisté a panelistky mezinárodní konference, kterou uspořádal Úřad vlády. Akce se konala 7. října v prostorách Sněmovny pod záštitou zmocněnkyně pro lidská práva Heleny Válkové a místopředsedkyně Senátu Miluše Horské.

Zástupkyně generálního tajemníka Rady Evropy Gabriella Battaini-Dragoniová zdůraznila, že debata o tomto dokumentu musí vycházet z faktů, nikoli z domněnek a mýtů. Úmluva je založena na rovnosti mužů a žen a státy, které ji implementovaly, rozšířily své služby pro oběti násilí na ženách, ale i mužích (úmluva se týká obou pohlaví), více zapracovaly na prevenci tohoto porušování lidských práv, například se prevence domácího násilí stala součástí učebních osnov, zavedly se profesionální služby pro oběti, vzniklo více azylových domů, školí se policisté, soudci, státní zástupci apod. Obecně platí, že je vyšší nahlašování případů domácího násilí atd. Dragoniová vysvětlila, že úmluva neobsahuje definice rodiny či rodičovství, nezasahuje do jejich pojetí.

Válková původně váhala, nyní pro

Válková se původně, jak přiznala, stavěla k úmluvě velmi rezervovaně, protože dokument nabyl »punc genderové úmluvy«. Srovnáním textů anglického a českého překladu uznala, že se obsah určitých pasáží stal v důsledku nesprávného převodu pro někoho nepřijatelným. Argumenty proti úmluvě jsou podle ní založeny na nepochopení a dezinformacích. ČR se podílela na vyjednávání obsahu úmluvy, podepsali ji česká vláda i prezident (2016), schází »jen« ratifikace parlamentem. Ratifikovalo ji již 34 států Evropy. »Rozhodně neplatí, že stávající český právní systém by byl dokonalý,« řekla Válková, proto Istanbulská úmluva bude dle ní znamenat i pro ČR krok vpřed.

K potřebnosti úmluvy se vyslovili ambasadorka Cílů udržitelného rozvoje Taťána Gregor Brzobohatá, jež mýty o úmluvě nazvala »největšími fake news«; předseda komise OSN pro mezinárodní právo prof. Pavel Šturma či Zdena Prokopová z Centra ROSA. Tato organizace pomáhá především ženským obětem domácího násilí. To v ČR zažívá 20 procent žen a sedm procent mužů, každoročně je v ČR evidováno 1500 vykázání agresora ze společného obydlí, desítky žen na důsledky domácího násilí zemřou.

Zahraniční zkušenosti

Zkušenosti s úmluvou přednesli zástupci sedmi zemí, kde dokument byl již ratifikován. Podle Ljiljany Loncarové, poradkyně srbského místopředsedy vlády pro rovnost žen a mužů, probíhá nyní v jejich zemi trestně právní řízení efektivněji, je hlášeno více případů domácího násilí, vzdělávají se děti proti násilí ad. Ratifikace proběhla roku 2013. Josefine Stomperová z německého ministerstva pro rodinné záležitosti, seniory, ženy a mládež taktéž uvedla řadu pozitivních kroků, které v Německu nastaly, např. bylo postaveno více azylových domů (v SRN 350), více žen-obětí přichází do azylů. Ratifikace proběhla vloni.

Více než šest let implementují úmluvu v Portugalsku. Podle Marty Silvy z tamní Komise pro občanství a rovnost žen a mužů úmluvu podpořily strany z levého i pravého politického spektra, ani církev, která je v zemi tradičně silná, není proti. Martin Szcrupak z francouzské Vládní kanceláře pro rovnost mužů a žen informoval, že proti obsahu úmluvy nebyly ani místní muslimská menšina či katolická církev, ratifikace proběhla roku 2014. Švédsko ratifikovalo ve stejném roce, úmluva měla dle Oly Florina ze švédského ministerstva zaměstnanosti vliv na právní rámec, který vláda a parlament musely zkvalitnit, např. se vláda musela zabývat nucenými sňatky (souvisí s migrací), které jsou v rozporu s úmluvou.

Italská poslankyně a členka Parlamentního shromáždění Rady Evropy Deborah Bergaminiová zdůraznila, že ratifikace úmluvy se týká fyzické integrity žen, je krokem ke zvýšení civilizovanosti a humanity. Ratifikace úmluvy »pomohla nastartovat i změny v myšlení některých konzervativních občanů«.

Lepší prevence i ochrana obětí

Všichni zahraniční panelisté zdůrazňovali, že ratifikace tohoto mezinárodního dokumentu jednoznačně zlepšila ochranu obětí domácího násilí a zvýšila možnosti prevence. Nerovnost podporuje násilí a násilí podporuje nerovnost, uzavřela bývalá předsedkyně monitorovacího orgánu úmluvy, tzv. GREVIO, Feride Acarová. Ratifikace znamená, že vlády si stanoví závazek, čeho chtějí dosáhnout, k čemu cílit.

Na konferenci padla řada dotazů – i od kritiků této úmluvy, kteří se konference také zúčastnili. Zodpovězeny byly vzhledem k časovým možnostem jen některé, na ostatní se odpoví na sociálních sítích. Diskuse o Istanbulské úmluvě, jak zdůraznila zmocněnkyně Válková, pokračuje dále.

(mh)

FOTO – Haló noviny/Monika HOŘENÍ


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 3.2, celkem 6 hlasů.

(mh)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


hajek.jiri51
2019-10-10 15:57
Neměl by se každý účastník starat především sám? A nestará se
snad? Tak nač nějaká mezinárodní "úmluva"? Vypadá to
spíš na chutný plod s nějakým podivným "jadérkem" uvnitř.
Aby z toho nakonec nevyrostl nějaký bič.
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.