Ilustrační foto - wikimedia commons

Nobelovka za přístup ke zmírnění chudoby

Letošní Nobelovu cenu za ekonomii získali, jak již jsme informovali, Američané Abhijit Banerjee a Michael Kremer spolu s Francouzkou Esther Duflovou, a to za experimentální přístup ke zmírnění chudoby ve světě.

»Letošní laureáti zavedli nový přístup, jak získat spolehlivé odpovědi ohledně nových způsobů boje se světovou chudobou,« uvedla Královská švédská akademie věd.

Přístup nových nositelů Nobelovy ceny k řešení chudoby spočívá v dělení na menší, lépe zvladatelné problémy, například jak co nejúčinněji zlepšit výsledky vzdělávání či zdraví dětí. Trojice ekonomů podle akademie ukázala, že tyto dílčí problémy se nejlépe řeší na základě pečlivě navržených experimentů mezi lidmi, kterých se daný problém nejvíce dotýká.

Účinnost přístupu demonstroval v polovině 90. let Kremer a jeho kolegové v západní Keni. Přímo na místě testovali řadu zásahů ke zlepšení školních výsledků místních dětí. Podobné výzkumy trojice ekonomů později aplikovala na další problémy v jiných zemích. Jejich experimentální výzkumné metody teď zcela dominují rozvojové ekonomice.

Zjištění trojice ekonomů a výsledky jejich následovníků podle akademie citelně zlepšily schopnost v praxi bojovat s chudobou. »V přímém důsledku jedné z jejich studií se více než pět milionů dětí v Indii účastnilo efektivních programů doučovaní zaměřeného na jejich zjištěné slabé stránky,« uvedla akademie. Jako další příklad uvádí velké dotace na preventivní zdravotní péči, jež byly zavedeny v řadě zemí.

Přes 700 milionů lidí na celém světě musí přežívat s mimořádně nízkými příjmy. Každý rok zemře kolem pěti milionů dětí mladších pěti let na nemoci, kterým lze předejít, anebo jdou nenákladně vyléčit. Polovina dětí na světě školu opouští bez základních znalostí čtení, psaní a počítání, připomněla švédská akademie.

Nobelova cena za ekonomii nepatří mezi původní ceny určené vynálezcem dynamitu Alfredem Nobelem v jeho závěti z roku 1895. Uděluje se od roku 1968 a naprostou většinu nositelů ocenění tvoří američtí ekonomové.

Vizitky

letošních laureátů

Abhijit Banerjee (58) je americký ekonom indického původu. V současnosti působí jako profesor ekonomie na Massachusettském technologickém institutu (MIT). Během své kariéry vyučoval také na Harvardu a na Princetonu. Se svou druhou manželkou Esther Duflovou spoluzaložil a řídí výzkumné centrum zabývající se problematikou chudoby (J-PAL). Společně s Duflovou také napsali úspěšnou knihu Poor Economics (Chudá ekonomie), která se zabývá příčinami chudoby na konkrétních experimentech a příkladech. Autoři například uvádějí, že problém podvýživy neleží jen v množství konzumovaného jídla, ve skutečnosti je podle nich často klíčový přísun některých látek, jako jodu nebo železa. Například pokud těhotné ženy v Tanzanii dostávaly díky programu místní vlády jodové kapsle, jejich děti měly pevnější zdraví a následně dosáhly v průměru o půl roku delšího vzdělání.

Esther Duflová (46) je americko-francouzská ekonomka, jejím klíčovým tématem je chudoba třetího světa a nástroje, jak ji odstranit. Je profesorkou na Massachusettském technologickém institutu (MIT) a ředitelkou Centra pro ekonomický a politický výzkum ekonomiky rozvojových zemí.

Ústředním tématem Duflové je souvislost vzdělání, zdravotního stavu obyvatelstva a chudoby. V ekonomii boří řadu mýtů, například ten, že ve společenských vědách nelze provádět experimenty. Duflová na nich svůj výzkum staví. Jednoduchými pokusy například prokázala, že i v nejchudších zemích je účinné, když jsou lidé na základní zdravotní péči hmotně zainteresováni. V několika vesnicích v Ghaně a Keni nejprve zdarma rozdávala sítě proti komárům přenášejícím malárii. Pak je zpoplatnila. V rozporu s očekáváním se lidé proti komárům chránili více tehdy, když za moskytiéru zaplatili. Podle Duflové neexistuje rozdíl v myšlení lidí z chudých a bohatých zemí.

Duflová, která se narodila v Paříži, pracovala také jako asistentka pro významného amerického ekonoma Jeffreyho Sachse. Je v pořadí druhou ženou v historii, která získala Nobelovu cenu za ekonomii, první byla v roce 2009 americká ekonomka Elinor Ostromová.

Michael Kremer (54) je profesor ekonomie Harvardské univerzity a členem řady výzkumných a neziskových organizací, jež se zabývají problematikou chudoby. V roce 1988 například založil a vedl vzdělávací ústav WorldTeach, který při univerzitě v Cambridge připravuje dobrovolníky z řad pedagogů k práci v rozvojovém světě. Působil také ve vedení americké rozvojové agentury USAID a je členem Americké akademie věd a umění.

Mimo jiné také dva roky učil v Keni. K známým Kremerovým pracím patří např. výzkum zabývající se tím, jak zlepšit úroveň vzdělání v Africe. Kromě výstavby nových škol je podle něj nejúčinnější a zároveň levnější zvýšit zdravotní péči školáků. Ti pak díky tomu nejsou tak často nemocní (mají až o 25 procent nižší absenci), stihnou probrat více látky a podle Kremera bylo prokázáno, že v dospělosti mají vyšší plat a lepší uplatnění.

Zabývá se také výzkumem efektivity při dodávkách vakcín do rozvojového světa. Navrhuje například daňové prázdniny pro firmy, které budou úspěšné ve vývoji vakcín proti chorobám, jako je malárie nebo AIDS.

(ici)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: pro článek zatím nikdo nehlasoval

(ici)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.