Dav před American Union Bank na počátku Velké hospodářské krize. FOTO - wikimedia commons

Devadesát let od velké hospodářské krize

Na zítřek připadá devadesáté výročí začátku velké hospodářské krize z přelomu 20. a 30 let. Připomeňme si její průběh a další větší či menší hospodářské krize, které následovaly. Společné jim bylo vždy jedno: splasknutí nafouknuté bubliny. Konec konců to hrozí i dnes, kdy pomalu končí období konjunktury. Kapitalismus, jehož nejcharakterističtějším znakem je všudypřítomná honba za ziskem, se totiž krizím vyhnout nedokáže.

Ve 20. letech 20. století prožívaly USA období konjunktury, což se projevilo i na kapitálových trzích. Spekulanti i drobní investoři čile obchodovali na burze, ale postupně se začaly projevovat jisté známky přehřátí ekonomiky a ceny akcií již přestaly odpovídat reálným hodnotám. Ještě počátkem října 1929 většina analytiků a bankéřů ujišťovala trh, že je všechno v pořádku, ale umělé nafouknutá bublina nakonec praskla. Hromadný výprodej akcií a strmý pád jejich cen způsobil krach na newyorské burze, který odstartoval před 90 lety, 24. října 1929, nejhlubší světovou hospodářskou krizi.

První investoři začali v obavách před možnými ztrátami prodávat své akcie již několik dní před krachem na Wall Streetu. V osudný »černý čtvrtek« 24. října najednou zcela zmizely nákupní příkazy a spousta investorů podlehla panice. Každý se chtěl co nejrychleji zbavit akcií, které se minutu po minutě stávaly bezcenným kusem papíru. Příští den zasáhly zprávy o výprodeji na burze také evropské trhy a postaraly se o »černý pátek«.

Nezaměstnaní muži demonstrují v Torontu. FOTO - wikimedia commons

Následovalo »černé pondělí«, »černé úterý«, první den krize bylo prodáno 13 milionů akcií, o několik dní později dokonce 16 mil. Kurzy klesly až o 90 procent. Pokles cen pokračoval do roku 1932, kdy cena akcií dosáhla v průměru jedné šestiny úrovně roku 1929. Americký hrubý domácí produkt klesl podle většiny zdrojů v letech 1929 až 1933 o 30 %.

Dow Jonesův burzovní index ztratil do poloviny listopadu podle údajů Fedu, americké centrální banky, polovinu své hodnoty a v létě 1932 se dostal na svou nejnižší hodnotu v historii. Na předkrizové hodnoty se dostal až v roce 1954.

Střadatelé také v panice ve velkém vybírali peníze, krachovaly banky a tím pádem šli ke dnu i vkladatelé. Panika vypukla naplno v prosinci 1930 po krachu Bank of United States, který způsobil lavinu krachů dalších bank, podniků i jednotlivců.

Následky krize byly katastrofální. V letech 1929 až 1933 vzrostla v USA počet nezaměstnaných z 1,6 na 12,8 mil., tedy až na 20 %, a na vrcholu krize bylo v USA 16 mil. nezaměstnaných. Tisíce podnikatelů, kteří si půjčili na zvyšování produkce, o kterou již nikdo nestál, bankrotovaly. Zavíraly se továrny a doly, ceny zemědělských výrobků se kvůli nadúrodě snížily o 50 % a krize postihla také farmáře. Velkoobchodní ceny se zhroutily i v dalších sektorech hospodářství. Tisíce lidí skončily na ulici a kvůli krizi se zvýšil počet sebevražd.

Americká vláda zaujala ke krizi neutrální postoj a odmítala jakékoliv zásahy. Částečnou změnu postoje znamenal až nástup prezidenta Franklina Roosevelta a jeho program New Deal (Nový úděl), jenž počítal mimo jiné se zaměstnáním více než dvou milionů osob ve veřejných programech. Rooseveltův program i přesto mnoho ekonomů s pravicovým zaměřením kritizuje, protože zvýšil daně, státní výdaje a regulace. Spojené státy se definitivně dostaly z krize až v době války, kdy ekonomika a průmysl přešly na válečný režim.

Dalším krokem americké vlády bylo oddělení soukromého a investičního bankovnictví v rámci Glass-Steagallova zákona, který byl zrušen až v roce 1999. Zároveň bylo zavedeno povinné pojištění vkladů nebo přijaty zákony na ochranu drobných akcionářů, jejichž neexistence vedla k masovému vybírání peněz střadateli a následně k pádu většiny bank.

Krize z USA jako největšího světového věřitele se rozšířila i do Evropy. V Německu bylo například přes šest milionů, v Británii čtyři až pět milionů nezaměstnaných. Přibližně milion lidí byl podle odhadů bez práce na vrcholu krize v Československu. V Evropě expandoval nacistický režim, který se dostal k moci kromě jiného právě i v důsledku hospodářské krize.

Výběr světových hospodářských krizí

24. října 1929 – Den poté »Černý pátek« na newyorské burze odstartoval světovou hospodářskou krizi; 28. října oslabil klíčový Dow-Jonesův index (DJIA) o rekordních 38,33 bodu, což znamenalo propad přibližně 13 %. Ceny akcií dále rychle klesly až o dvě pětiny hodnoty. Pád amerických akcií pokračoval do roku 1932, kdy jejich cena dosáhla v průměru jedné šestiny úrovně roku 1929. Evropa byla postižena podobným způsobem.

1982 - Vysoká zadluženost části latinskoamerických zemí vedla k jejich platební neschopnosti. Mexiko, později také Brazílie a Argentina vyhlásily neschopnost dostát svým mezinárodním závazkům. Spojené státy, jejichž banky byly hlavními věřiteli, a Mezinárodní měnový fond nejhorší krizi jakž takž zažehnaly. Ovšem v některých zemích, jako například v Brazílii, trvá hospodářská stagnace celé desetiletí.

19. října 1987 - »Černé pondělí« na newyorské burze; DJIA oslabil o 508 bodů (rekordních 22,61 %). Příští dny následoval propad také na evropských burzách. Důvodem byly vysoké ceny akcií, vysoká likvidita a krize v Perském zálivu. Americkému Federálnímu rezervnímu systému se podařilo uhasit krizi poskytnutím krátkodobých půjček a během roku a půl byly ztráty vyrovnány a akciové indexy opět stoupaly.

1997 - Vlnu pádů asijských měn a akcií odstartoval 2. července thajský bát, který byl po prudkém poklesu převeden na plovoucí kurz. Následoval odliv spekulativního kapitálu a mnoho bank a podniků se dostalo do problémů, někdy i bankrotů. Krize zasáhla i další »asijské tygry« (Malajsii, Filipíny, Indonésii, Hongkong) a zpochybnila hodnocení jejich ekonomik jako hospodářský zázrak. Též Japonsko zažilo velký otřes, když v listopadu zbankrotovaly čtyři významné finanční instituce. »Černý čtvrtek« 23. října na hongkongské burze a následný pád na burzách Evropy a Ameriky rozšířil krizi i na další světové měny.

17. srpna 1998 - Ruská vláda a centrální banka oznámily změnu politiky směnného kurzu rublu, spočívající ve výrazném uvolnění kurzu rublu a vzdání se tlaků na jeho devalvaci. Součástí protikrizových opatření bylo i 90denní moratorium na splácení zahraničního dluhu, a země se tak dostala do finanční krize. Otřesy byly prohloubeny i asijskou krizí, poklesem cen ropy na světových trzích a klesající důvěrou zahraničních investorů. Kurz rublu vůči dolaru klesl z původních přibližně 7:1 až na 20:1 na počátku září.

12. ledna 1999 - Během »černého úterka« na brazilské burze propadla jinak stabilní brazilská měna real proti dolaru o více než osm procent na maximálně povolenou hranici 1,32 realu za dolar. Napětí spustil stabilní brazilský stát Minais Gerais, jenž 6. ledna vyhlásil 90denní moratorium na splátky svého dluhu vůči federální vládě. Jedním z důvodů recese byla politika vysokých úvěrových sazeb na podporu realu. Brazilské devizové rezervy se za šest měsíců scvrkly ze 75 na méně než 35 miliard dolarů, platební schopnost země byla zpochybněna.

11. září 2001 - V souvislosti s teroristickými útoky na USA uzavřela newyorská burza (NYSE) obchodování, přední newyorské komoditní burzy CSCE a NYBOT byly pohřbeny pod zřícenými budovami Světového obchodního střediska. Obchodování bylo zahájeno 17. září a DJIA ztratil 659,62 bodu (6,9 %).

2008 - Krize sice vypukla naplno 7. září 2008 převzetím polostátních hypotečních agentur Fannie Mae a Freddie Mac americkou vládou, problémy se ale objevily dříve. Již na konci roku 2006 se totiž začal otřásat hypoteční trh v USA, jehož kolaps postupně přerostl v globální krizi. S plnou silou poté krize udeřila 15. září, kdy americká investiční banka Lehman Brothers oznámila, že zažádá o bankrotovou ochranu před věřiteli, což znamenalo největší bankrot v dějinách USA. Následné období bylo poznamenáno vlnou akvizic, dalších rekordních bankrotů, znárodňování finančních institucí v USA i v dalších zemích nebo propady světových akciových trhů. Řada zemí také oznámila propady hospodářského růstu a nezaměstnanosti a krize stále citelněji zasahovala další a další odvětví ekonomiky. Řada zemí se musela dohodnout s MMF na pomocných úvěrech a některé země se ocitly na prahu státního bankrotu.

(ici)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.2, celkem 9 hlasů.

(ici)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.