Memento Velké deprese v USA

Antikomunistická média nám jako nekonečný kolovrátek stále připomínají padesátá léta nebo události roku 1968 a vyzdvihují údajná pozitiva kapitalistického systému.

Velmi omezeně se dozvídáme o pravidelně se opakujících ekonomických depresích kapitalismu přinášejících miliony bezdomovců, sebevraždy, střílení do hladovějících žen, studentů a dětí či těžce pracující dělníky umírající hlady.

Jedna z největších depresí kapitalismu začala před 90 lety v USA po propadu akcií na americké burze 24. a 25. října 1929 a trvala deset let. Šířící se krach celé řady firem způsobil šok a paniku. Kapitalistický trh se stále více propadal, ve městech vznikaly dlouhé fronty na jakoukoliv práci. Tehdejší šéf Bílého domu, republikánský prezident Herbert Hoover, dlouho dělal, že se vlastně neděje nic zásadního a zpočátku nesouhlasil ani s federální podporou pro nezaměstnané. Případnou sociální pomoc tak nechal na jednotlivých státech a městech, která se ovšem velmi rychle dostávala na pokraj bankrotu. Lidé propadali depresím a sebevraždy byly na denním pořádku.

Jen na konci roku 1929 zkrachovalo v USA 660 bank, v průběhu příštích let to bylo dalších více než jedenáct tisíc. Nešťastní Američané začali organizovat tzv. hladové protesty, proti kterým brutálně zasahovala policie i armáda. Po celé zemi se potulovaly dva miliony bezdomovců včetně dětí, které nedokázali rodiče uživit. Lidé umírali hlady.

Hospodářská krize se začala šířit po celém světě a se zpožděním postihla také Německo a Československo. Sílící nezaměstnanost počátkem třicátých let spustila po celé zemi řadu dělnických stávek a »hladových pochodů« organizovaných komunistickou stranou, na které četnictvo většinou bez váhání reagovalo ostrou střelbou.

Prvním takovým incidentem byla 4. února 1931 tzv. duchcovská stávka. Protestní pochod proti snižování mezd a sílící nezaměstnanosti, složený převážně z nezaměstnaných dělníků a horníků, byl u místního železničního viaduktu brutálně zastaven četníky, kteří čtyři dělníky zavraždili a desítky dalších zranili.

Zásahy četnictva v letech 1931 až 1933 byly namířeny proti nejchudší třídě obyvatel a stály život celkem padesáti lidí včetně dětí a žen. Pět dětí a 160 dospělých bylo těžce zraněno.

Každá krize prokáže pevnost přátelství i mezilidských vztahů. Krize kapitalistického systému ovšem odkrývají prostý fakt, že poctivě pracující člověk má pro kapitalisty cenu pouze v době konjunktury. A to pouze cenu vlastní práce.

Roman ROUN


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 3.8, celkem 105 hlasů.

Roman ROUN

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


salekiv
2019-10-27 10:37
Antal se nám opět snaží vnucovat svoji inovovanou marxistickou
"vědeckou" teorii o souladu VS a VV. Z ní mu jako obvykle
vychází přesná shoda jeho "teorie" s událostmi v minulosti.
Bohužel o budoucnosti se z ní nedovídáme nic kromě toho, že spějeme
ke globální civilizaci, komunizmu a duchovní (vědomostní) civilizaci.
Pojem komunizmus raději nedefinuje (nedivím se). Ty další 2 kategorie
jsou naprosto přirozené a pochopitelné i bez Antalových přírodních
zákonů. Z mnohoslovného monologu pana Antala jsme se tak opět nic
převratného nedozvěděli. Jak bychom také mohli, ta jím předkládaná
klišé opravdu žádnými přírodními zákony nejsou.
fronda
2019-10-27 10:22
Průvod na Národní třídě 17.11.1989 byl taky nelegální, přesto tam
nikdo nebyl zabit (teda až na studenta Šmída, samozřejmě).
jocky
2019-10-27 10:04
Maxi The Great, Masaryk byl pod rozkazem (nebo výnosem, říkej tomu jak
chceš), povolujícím střelbu do dělníků, podepsaný. Když už
píšeš o pochodu coby "nepovolením", proč asi k němu došlo?
Že by dělnictvo s vědomím toho, že si ublíží, nastoupilo do
průvodu na podporu KSČ? A když mluvíme o hospodářské krizi, že by
ji byli způsobili komunisté? Aby mohli následně vyvolávat cemonstrace?
fronda
2019-10-27 02:08
Kapitalismus se dokáže adaptovat. Když selže volný trh, nastupuje
státní regulace. Když selže buržoazní demokracie, nastupuje
fašistická diktatura.
roman.roun
2019-10-26 23:34
Zbabělý anonyme velkymaxmilian, já netuším, kdo z KSČM tvrdil, že
Masaryk nechal u Duchcova střílet do dělníků. Ale samotný fakt, že
četníci měli odjištěné pušky a prsty na spoušti (těžko by jinak
při manipulaci mohlo dojít k výstřelu), potvrzuje, na střelbu byli
připraveni. Nemluvě o dalších mrtvých na dalších demonstracích,
zmlácených dětech ad. Stačí přečíst dobový tisk.
antal
2019-10-26 23:08
Za hosp. krízou 1929-33 treba vidieť hlbšie vývojové procesy. Takéto
veľké hosp. krízy sú dôsledkom pôsobenia zákona súladu výrobných
vzťahov úrovni výrobných síl (súladu formy s obsahom). Oddeľujú od
seba historické epochy, alebo aj spoločenské systémy. Napr. veľká
kríza feudalizmu v polovici 14. st. ukončila nevoľnícku epochu a
znamenala nástup kapitalistickej epochy, v rámci ktorej bol kapitalizmus
(klasický kap. laissez-faire) hybnou silou vývoja. V rámci kap. epochy
bol kapitalizmus pokrokovým systémom, bez ohľadu na všetky problémy,
zločiny, ap. //// Nuž, a hosp. kríza 1929-33 ukončila kap. epochu,
klasický kap. voľnej súťaže zanikol, v socialistickej epoche sa silne
socializoval (sociálny štát, štátna ekonomika, regulovaný trh).
Pokusy o návrat kapitalizmu voľnej súťaže (neoliberalizmus) po r. 1989
(o ktorom básni salektiv) zlyhali, pozrime sa, ako americký prezident
prikazuje firmám, čo majú robiť a kde majú podnikať, s kým môžu a
nemôžu podnikať. Prírodné zákony sa jednoducho nedajú obísť,
salektiv môže snívať do aleluja. //// Ľavičiari často
stotožňujú krízy len s kapitalizmom. Lenže zákon súladu VV a VS
platí pre všetky systémy, aj pre socializmus. Rok 1989 bol začiatkom
krízy klasického (štátneho) socializmu, globálna kríza 1997-1998
znamenala koniec socialistickej epochy a koniec klasického socializmu.
Všetky pokusy konzervatívnych komunistov o tento typ socializmu už preto
nemôžu byť úspešné, prírodné zákony nemožno obísť ani v tomto
prípade. Preto klasické komunistické hnutie s klasickým socialistickým
programom už neoslovuje voličov. Úlohou ľavice ako tradičnej
presadzovateľky pokroku, preto dnes nie je program prechodu od kapitalizmu
k socializmu, ale prechod od socializmu ku globálnej civilizácii,
komunizmu a duchovnej (vedomostnej) civilizácii. Niekto mi môže
vytýkať utopizmus, lenže ja sa prísne držím reálneho, materiálneho
vývoja spoločnosti a z neho vyvodzujem úlohy, nie z mojich osobných
predstáv.
znovacek
2019-10-26 08:36
Dik za soustras.
salekiv
2019-10-25 21:50
Teď nevím znovacek, jestli máme vzpomínat objetí nebo oběti. Ale je
pravda, že aktuálně je to 90 let od největší krize v rámci
svobodného trhu a že si na to nikdo moc nevzpomněl. To že tato krize
měla dalekosáhlé důsledky, je jasné. Škoda samozřejmě každého
zmařeného života a to i těch v duchcovské stávce ať už to bylo
jakkoliv. Daleko podstatnější ale byly globální následky -
nacistická totalita a po ní komunistická. Z té hospodářské krize v
roce 1929 jsme se u nás v podstatě vzpamatovali a vrátili k normálu až
po 60 letech v roce 1989. Na druhou stranu ten návrat dokazuje, že touha
po demokracii a svobodě překoná všechny překážky a totalitní
režimy jsou vždy pouze dočasné.
znovacek
2019-10-25 21:19
Souhlas. Vzpominaji se vsechny objeti a i tyto.
velkymaxmilian
2019-10-25 19:24
K „dokonalosti“ autorova popisu incidentu u Duchcovského viaduktu snad
chybí oblíbená komunistická lež , že „Masaryk nechal střílet do
dělníků“. Celosvětová hospodářská krize, která prvorepublikové
Československo zasáhla s odstupem, byla pro KSČ „darem z nebes“.
Rozjeli kampaň, pod později známým heslem „čím hůře,tím
lépe“, v roce 1931 konkrétně proti „vládě hladu“ Františka
Udržala (tehdejšího premiéra). KSČ slepě podle instrukcí Kominterny
a organizovala stávky, demonstrace a hladové pochody. Jedním z nich byl
nepovolený (!) hladový pochod z Ledvic do Duchcova. Šlo o zhruba 300
osob, které vedl předseda odborářského Průmyslového svazu horníků
a senátor KSČ Petr Stránský. Akci z povzdálí monitorovalo asi deset
četníků, kteří se do vlastního incidentu nezapojili. Průvod dorazil
k železničnímu viaduktu v Duchcově, kde jim cestu zahradilo 11
četníků pod velením vrchního strážmistra Emmerela, ten vyzval dav k
rozchodu s tím, že do města nebudou vpuštění. Senátor Stránský s
výkřiky „Nur durch!“ (většinu demonstrantů tvořili Němci) se
pokusil vytrhnout pušku Emmerelovi z ruky, a k němu se přidalo několik
dalších demonstrantů, až poté zazněly výstřely. Dobový
komunistický tisk se z krvavého incidentu pokusil získat politický
kapitál, soudní dohra, konstatovala, že četníci jednali v nutné
obraně a hlavní organizátor nepovoleného pochodu komunistický senátor
Petr Stránský byl zbaven imunity a odsouzen k trestu odnětí svobody na
jeden rok.PS: Mimořádně se těším na intelektuální reakci
zasloužilých členů bratrstva rudé pracky, doufám, že nezklamou a
dobře se pobavíme...
kozpav
2019-10-25 11:34
Naprostý souhlas pane Roun.
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.