REPROFOTO - ČT

Strašení pravice je víc než trapné

Rodiče se nemusí obávat, že od ledna příštího roku nedojde k navýšení rodičovského příspěvku. Pokud kvůli obstrukcím pravice nebude v dohledné době schválen zákon o státní sociální podpoře, který navyšuje rodičovský příspěvek o 80 tisíc korun, vláda to může udělat nařízením.

V Partii na Primě to řekl předseda ÚV KSČM a místopředseda Sněmovny Vojtěch Filip. »Mohu uklidnit všechny rodiny s malými dětmi, že rodičovský příspěvek bude vyplacen. Kdyby to mělo být předmětem obstrukce i nadále, tak vláda to může udělat nařízením. To strašení, které tady pravice předvádí, je víc než trapné,« prohlásil Filip. Nejdřív je ale podle něj potřeba přijmout daňový balíček, který má do státního rozpočtu přinést 8,9 miliardy korun. »Je potřeba ty peníze nejdřív do státního rozpočtu dát, aby z něho mohly být vydány,« zdůraznil Filip.

Zvýšení rodičovského příspěvku poslanci projednávali na mimořádné schůzi v pátek, k hlasování se však nedostali. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) dlouze komentovala pozměňovací návrhy jednotlivých poslanců, za což ji opozice nařkla z obstrukce. Filip připomněl, že pokud tady pravice mluví o obstrukci, tak by si měla uvědomit, že v případě daňového balíčku šéf poslanců ODS Zbyněk Stanjura mluvil 2,5 hodiny a předseda poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek ještě déle. »Tak já nevím, kdo tady vede obstrukci,« řekl Filip.

Průhledná taktika opozice

Předseda hnutí STAN Vít Rakušan uvedl, že na zvýšení příspěvku z 220 na 300 tisíc korun sice panuje vzácná shoda všech devíti poslaneckých klubů, odmítá však, aby byl automaticky spojován s daňovým balíčkem jako takovým. »To je trochu falešná argumentace vlády. Vláda u daňového balíčku neargumentovala tím, že chce vyplácet peníze na tento příspěvek. Schválení rodičovského příspěvku z logiky věci není závislé na tom, zda bude schválený balíček, pokud to vláda tímto způsobem propojuje dohromady, tak samozřejmě brzdí schválení rodičovského příspěvku a do jisté míry vydírá,« uvedl.

Taktika opozice je podle Filipa průhledná jak sklo. Nikdo podle něj nechce, aby opozice schválila daňový balíček, ten má zajištěnou většinu ve Sněmovně. Pravice podle něj používá taktiku zdržovat tak dlouho, aby pak mohla říkat, že vláda nefunguje.

O daňovém balíčku budou poslanci hlasovat ve středu 6. listopadu od 10 hodin. Po jeho schválení se debata vrátí zpět k rodičovskému příspěvku. »Je to v souladu s jednacím řádem Sněmovny,« prohlásil Filip. Opoziční strany jsou jiného názoru. ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN už uvedly, že pokud bude Sněmovna o zvýšení některých daní hlasovat ve středu před ukončením rozpravy, napadnou to u Ústavního soudu. »Není to správný postup a podnět k Ústavnímu soudu podpoříme,« potvrdil Rakušan.

Sliby se mají dodržovat

Na Primě se diskutovalo také o plánované stávce učitelů. Ta by se měla uskutečnit ve středu. Filip konstatoval, že dochází ke zvýšení mezd učitelů a upozornil také na cíl do roku 2021 dosáhnout 130 procent průměrné mzdy v ČR, který je také podle něj určitými kroky dosahován. »Takže ten důvod není až tak silný, jako byl například ve zdravotnictví,« uvedl Filip. Je rovněž přesvědčen, že požadavek, aby peníze šly jenom do tarifní složky, není správný. »Ředitelé škol by měli mít právo nějakým způsobem odměnit ty pracovité a aktivní učitele, takže to rozdělení do dvou složek považuju za správné,« uvedl Filip.

Školské odbory se podle Rakušana odvolávají na to, že jim byl přislíben pro rok 2020 nárůst platových prostředků o deset procent. To se nedodrží, dojde k navýšení o osm procent. »Chápu rozhořčení učitelů, sliby se mají dodržovat,« uvedl. Zároveň dodal, že mu je líto, že to vše směřuje hlavně proti ministru školství Robertu Plagovi (ANO). Největší díl viny na současné situaci podle něj nese ministryně financí Alena Schillerová případně premiér Andrej Babiš.

S Filipem souhlasil v tom, že ředitelé mají být těmi, kdo vidí, jak pedagogický proces na škole probíhá, kdo je dobrým a kdo horším učitelem, proto i on považuje netarifní složky platu za velmi důležité. »Ale obecně, bylo slíbeno deset procent, mělo by to být dodrženo,« shrnul Rakušan.

Žádná hitparáda, ale zlepšení tam je

Kritizoval také, že vláda nedává do školství očekávaných 5,5 procenta HDP ale jen něco přes čtyři procenta. »Je to otázka přístupu ke školství, pokud tato ambice tady nebude existovat, tak je to stále přidávání nějaké koruny,« uvedl Rakušan.

»Není to žádná hitparáda, ale zlepšení tam je,« reagoval Filip. Vinu na současné situaci podle něj nesou zejména minulé vlády, které se ke školství v uplynulých dvaceti letech chovaly macešsky.

Odbory dlouhodobě usilují o zvýšení platů učitelů na 130 procent průměrné mzdy, chtěly toho docílit do roku 2020. Průměrná hrubá mzda v letošním prvním čtvrtletí činila 32 466 korun, což by znamenalo, že by učitelé měli mít 42 205 korun. Ve skutečnosti ve stejném období brali v průměru 36 224 korun, tedy kolem 112 procent průměrné mzdy.

(jad)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.4, celkem 34 hlasů.

(jad)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


joska.korinek
2019-11-04 15:20
Řekl bych, že ti „normální“ učitelé zas až tak moc nespokojení
s platy nejsou (i když přidat by chtěl jistě každý). To stávkové
bláznění je jen staré známé vyvolávání nespokojenosti s vládou
starými známými, kteří se ve volbách nedostali k lizu.
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.