Rozhovor Haló novin s Lukášem Pařízkem, občanem Litoměřic

Referendum k litoměřické nemocnici. Co bude dál?

Město Litoměřice je v posledních měsících spojováno s celostátně sledovanou kauzou prodeje nemocnice v majetku města. Kauza přitom začala zcela mediálně nezajímavě, a to změnou majetkové formy z původně příspěvkové organizace města na akciovou společnost…

Tento krok byl vedením města zdůvodněn jako formalita, s cílem narovnat, respektive zlepšit, platové podmínky zaměstnanců. Jakékoliv jiné postranní úmysly vedení města tehdy odmítalo. Zastupitelé KSČM se již tehdy na deklarovaný záměr dívali kriticky, a tak nebyl z jejich strany podpořen.

Po prosazení převodu městské nemocnice na akciovou společnost silou většiny tehdejších koaličních zastupitelů za ODS, ČSSD, TOP 09 a hnutí Sport a zdraví a Severočeši v roce 2018 došlo ještě ke snaze o uzavření pachtu provozování s tzv. silným, blíže neurčeným partnerem, a to opět silou koaličních zastupitelů. Pak přišly komunální volby v Litoměřicích a to, co se zatím neslo městskou »šeptandou«, se stalo skutečností. Nově vzniklá (oprášená) koalice na radnici ve složení ODS, Sport a zdraví a Severočeši se otevřeně přihlásila k záměru prodeje litoměřické nemocnice. A tehdy se začala psát mediální kauza.

Zaměstnanci nemocnice se aktivizovali, založili odbory a začali hledat podporu nejen u opozičních zastupitelů z litoměřického zastupitelstva, ale i u veřejnosti v Litoměřicích a okolí. Probíhaly ostré polemiky mezi zastánci prodeje a zaměstnanci, kteří prodej nemocnice odmítali s obavou, že přijdou o práci. Došlo na ostrá vyjádření a dostavil se zájem tisku. Z iniciativy odborů v nemocnici vznikla petice proti prodeji nemocnice, která v poměrně krátkém čase nashromáždila několik tisíc podpisů, a to i za výrazné podpory místní KSČM. Vedení města přesto stále prosazovalo prodej, a tak odbory zahájily sběr podpisů na uspořádání obecního referenda. I tato iniciativa odborů byla úspěšná a pro uspořádání referenda se vyslovilo zákonem požadované množství lidí.

A jaké se tedy nabízí řešení?

Paralelně vedle aktivit odborů se začalo veřejně hovořit o třech variantách řešení vzniklé situace. První variantou bylo ponechání nemocnice v majetku města. Druhou variantou byl prodej nebo převod nemocnice na Krajskou zdravotní, a. s., která je v majetku Ústeckého kraje, takže vykazuje znaky veřejnoprávního subjektu. Třetí variantou bylo prodat nemocnici soukromé (privátní) společnosti podnikající ve zdravotnictví. Uváděla se PENTA Hospitals nebo Fond Hartenberg, který je spojován s osobou Andreje Babiše.

Názor zastupitelů KSČM v Litoměřicích se od začátku celé kauzy nemění. Prosazovaným principem je, že zdravotnictví není a nemůže být podnikatelská činnost zaměřená na zisk, ale vždy služba občanům. Nejen z tohoto důvodu byla třetí varianta ze strany KSČM vždy odmítána. Otázka převodu (prodeje) Krajské zdravotní, a. s., byla spojena s jistým otazníkem, a to s ohledem na fakt, že litoměřická nemocnice generuje každoročně několik milionů korun do městského rozpočtu a dá se tak přirovnat ke zlatému vejci v majetku města. Tento fakt kontrastuje s intenzivní snahou vedení města nemocnici prodat.

Zlom v uvažování zastupitelů KSČM nastal v okamžiku, kdy Ústecký kraj projevil zájem o začlenění litoměřické nemocnice do Krajské zdravotní, a. s., ale také se vyslovil pro zachování současného rozsahu zdravotní péče v Litoměřicích. Vzhledem k tomu, že v Ústeckém kraji vládne KSČM, a zájem několikrát ústně, ale i písemně, deklaroval náměstek hejtmana Stanislav Rybák z KSČM, převod na Krajskou zdravotní zastupitelé za KSČM v současné době podporují.

Na zastupitelstvu města bylo rozhodnuto, že se v otázce prodeje litoměřické nemocnice bude v pátek 8. 11. 2019 konat referendum…

Petiční výbor, zaměstnanci nemocnice, veřejnost a opoziční zastupitelé chtěli referendum v pozdějším termínu. Odůvodňovali to tím, že je reálná hrozba, že k urnám nedorazí dostatečné množství lidí a referendum pak bude neplatné. Kolik občanů Litoměřic nakonec dorazí splnit svoji občanskou (morální) povinnost, bude jasné až po uzavření volebních místností. Každopádně z vyjádření pana starosty Chlupáče je jasné, že i vedení města aktivně podporuje účast občanů v litoměřickém plebiscitu. Petiční výbor mezitím, ve snaze vrátit do hry pozdější termín referenda, podal stížnost ke správnímu soudu a ten má v dané věci rozhodnout.

Bez ohledu na možný výsledek referenda nebo rozhodnutí soudu zatím probíhají aktivní rozhovory mezi městem Litoměřice a Ústeckým krajem o konkrétních podmínkách prodeje litoměřické nemocnice Krajské zdravotní, a. s. Vlastní záměr již projednalo i Zastupitelstvo Ústeckého kraje. Mezitím se v nemocnici, kde to všechno začalo, šíří pesimistické zvěsti o tom, že se pravděpodobně jedná ze strany města o mlhu (úskok), která má za cíl zakrýt skutečný zájem, a to nedohodnout se s Ústeckým krajem, potažmo Krajskou zdravotní, a. s., o podmínkách prodeje. Takže bude nakonec opět nutné vtáhnout do hry privátní firmu, a dostat se tak opět na začátek.

A jsou tyto obavy oprávněné?

Jestli jsou tyto obavy přiměřené, se dozvíme v následujících měsících. Již teď je jasné, že dosavadní vývoj v Litoměřicích, od protestů k prosazení konání referenda, je úspěchem všech aktivních občanů, kteří se do věci zapojili. Bohužel je tento úspěch zakalen aktivistickým podáním žaloby k soudu na zneplatnění prosazeného termínu referenda. Dle mého názoru to byl nešťastný krok, protože pokud soud bude rozporovat výsledek nebo formu vyhlášení referenda a bude požadovat uspořádání nového referenda, dojde ve věci litoměřické nemocnice k časovému průtahu, který bude až za hranicí funkčního období současného vedení kraje. V současné době Ústecký kraj vede KSČM, která má pochopení pro zachování a podporu současného rozsahu zdravotní péče v Litoměřicích, ale to se po volbách může změnit. Dokonce může nastat i situace, kdy nové vedení kraje o litoměřickou nemocnici v Krajské zdravotní zájem mít nebude a do hry se tak opět vrátí karta privátního investora a s tím spojené riziko omezení zdravotní péče pro nedostatečnou ziskovost daného oddělení.

Je až symptomatické, že v době oslav 30 let »svobody« se někteří lidé bojí výsledku plebiscitu jako nejvyššího stupně dosažené demokratické svobody. Tato skutečnost hodně říká o důvěře v demokracii jako takovou.

Po komunálních volbách v Litoměřicích v roce 2018 lídr koalice Pirátů a Zelených vyjádřil přání, aby se představitelé KSČM nemohli nadále zapojovat do práce v komunální politice a aby KSČM byla doslova »vyšachována z jakéhokoliv dění ve městě«. Přemýšlím, jak je nositelům těchto radikálně antikomunistických názorů dnes, když se hlásí k odborům v nemocnici, a jediný, kdo opakovaně nabízí pomoc se zachováním litoměřické zdravotní péče ve veřejnoprávním charakteru, je komunistické vedení kraje. Současné dění v Litoměřicích tak není jen mediální kauzou, ale může být i inspirací pro celou současnou českou levici.

Za sebe hlásím, že k referendu půjdu a hlasovat budu (stejně jako zastupitelé za KSČM) »ANO«, tedy pro zachování nemocnice ve veřejnoprávním charakteru v majetku obce, kraje nebo státu, protože zdravotní péče má být vždy služba občanům, a nikoliv zdroj zisku pro vybrané. A tuto moji podmínku nemůže splnit, byť hypotetický, privátní vlastník.

(za)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 3.9, celkem 21 hlasů.

(za)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.