Tusk nebude kandidovat na prezidenta

Bývalý polský premiér a současný předseda Evropské rady Donald Tusk v úterý oznámil, že se nebude příští rok na jaře ucházet o křeslo polského prezidenta. Informují o tom polská média. O Tuskovi se spekulovalo jako o možném protikandidátovi současné hlavy státu Andrzeje Dudy, jehož podporuje vládnoucí národně konzervativní strana Právo a spravedlnost (PiS).

Donald Tusk. FOTO - wikipedia commons

Tusk si myslí, že současná polská opozice je schopna prezidentské volby vyhrát. »Ale k tomu je nutné, aby kandidáta nezatěžovalo břemeno těžkých, nepopulárních rozhodnutí z minulosti, a mě takové břemeno zatěžuje,« vysvětlil Tusk. Po říjnových volbách, v nichž si PiS udržela většinu v dolní komoře parlamentu, si Tusk podle portálu wp.pl nechal vypracovat soukromý průzkum ohledně svých šancí v prezidentských volbách. Ukázalo se, že kandidatura by pro Tuska byla riskantní, protože je proti němu naladěna velká část voličů a jen těžko by získal podporu potřebnou k tomu, aby porazil Dudu. Mnoho lidí si prý spojuje Tuska s vládou jeho proevropské Občanské platformy (PO), která skončila před čtyřmi lety v atmosféře různých skandálů porážkou ze strany Práva a spravedlnosti. Tusk byl polským premiérem od listopadu 2007 do září 2014, na postu předsedy vlády se udržel nejdéle ze všech politiků po roce 1989. V čele Evropské rady ho začátkem příštího měsíce vystřídá expředseda belgické vlády Charles Michel.

Předseda Občanské platformy Grzegorz Schetyna před časem řekl, že pokud Tusk v prezidentských volbách kandidovat nebude, vybere strana svého uchazeče o křeslo hlavy státu v primárkách. Zájem o prezidentské volby zatím z řad PO projevila jedině Malgorzata Kidawová-Blońská, která byla kandidátkou své strany na post premiérky v říjnových parlamentních volbách. V Polsku se také jako o možném společném kandidátovi opozice mluví o šéfovi lidovců Wladyslawovi Kosiniakovi-Kamyszovi. Pokud současný prezident Duda vyhraje i v příštích volbách hlavy státu, bude vládnoucí PiS bez větších problémů dál moci prosazovat svůj program. Prezident z řad opozice by jí to zkomplikoval, protože hlava státu má právo veta.

Verdikt z EU

Polská vláda hodlá pokračovat v »důkladných justičních reformách«, i když jejich dosavadní způsob provádění Brusel kritizuje. Agentuře PAP to řekl premiér Mateusz Morawiecki. Verdikt a jeho možné dopady ale Poláci prozkoumají. Verdikt, jímž Soudní dvůr Evropské unie v úterý odmítl zákon snižující důchodový věk soudců a prokurátorů v Polsku, se podle něj týká již minulého stavu věcí. Nejvyšší justiční orgán EU konstatoval, že dotyčný polský zákon z července 2017 je v rozporu s unijním právem. Vyhověl tím žalobě Evropské komise, která proti Polsku vede řízení kvůli několika částem sporné justiční reformy.

Polská vláda prosadila předloni v parlamentu zákon, který snížil do té doby jednotný důchodový věk soudců ze 67 let u mužů o dva a u žen o sedm. Loni pak navrhla a parlament schválil dílčí změny v kritizovaných normách, přičemž se i sjednotil důchodový věk u mužů i žen na 65 let. Komise v souvislosti s justičními zákony vede s Polskem téměř dva roky řízení kvůli obavám z ohrožení vlády práva v zemi a provedené změny považuje za nedostatečné.

(čtk)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 7, celkem 1 hlas.

(čtk)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.