Logo mítinku bylo postaveno na nejdůležitějším slově ze všech – MÍR!

Za Evropu a svět bez jaderných zbraní

Hned následující den po klimatickém slyšení uspořádala 17. října autentická levicová a ekologická europarlamentní frakce GUE/NGL slyšení na téma Jaderné odzbrojení – jak vytvořit Evropu a svět bez jaderných zbraní. Oficiálně ho označila za mezinárodní mítink mírových hnutí a sítí. Podrobnosti o kampaních na toto téma naleznete pod twitterovým hashtagem #nuclearban. Toto slyšení zorganizovala německá Turkyně, europoslankyně Die Linke. Özlem Alev Demirelová ve spolupráci s naším oblíbeným irským europoslancem Mickem Wallacem, jenž se o den dříve podílel i na slyšení klimatickém. Mimochodem, Mick zastupuje v EP irské levicové seskupení Nezávislí za změnu (Independents 4 Change).

Hosty prvního panelu protijaderného slyšení, které se věnovalo nebezpečí jaderných zbraní v Evropě a ve světě, byli britský levicový publicista Tom Unterrainer z Mírové nadace Bertranda Russella, Ir Denis Halliday, bývalý asistent generálního tajemníka OSN a v letech 1997-98 humanitární koordinátor OSN pro Irák, a v neposlední řadě i host z Turecka, Ömer Furkan Özdemir, člen mírové regionální organizace Kocaeliská Akademie solidarity.

Wallace, člen výboru Životního prostředí, veřejného zdraví a bezpečnosti potravin, resp. podvýboru Pro bezpečnost a obranu, po úvodu kolegyně z Die Linke. (která položila důraz na potřebu vytváření sítí, nikoli pouze diskusních fór) připomněl nedávné vypovězení smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu Washingtonem, které chápe jako zcela klíčové téma pro bezpečnost lidstva. Pochopitelně v negativním slova smyslu. Že je to ze strany USA zcela cílené, že se objevují naopak snahy o rozvíjení nukleárního arzenálu, potvrdil i Denis Halliday. A pozor, že jde třeba i o nadzvukové jaderné střely, které nemohou být detekovány, zase připomněl Tom Unterrainer, jenž potvrdil, že znovu začínají závody v jaderném zbrojení. Hodně se do nich zapojuje vedle Washingtonu i Macronova Francie, která dováží uran z Mali a Nigérie… Macron hodlá dát expandování a europeizaci atomových možností Francie prioritu. První, co zařídil ve funkci, bylo zajištění vojenského programu Francie na příštích pět let, aniž by to vyvolalo jakoukoli diskusi…

Poločas rozpadu

Halliday přinesl především kupu otřesných svědectví z Iráku, kde Američané pokračovali ve svých jaderných a radioaktivních zvěrstvech z Hirošimy, Nagasaki, Vietnamu a Jugoslávie. »Byl jsem v Hirošimě a viděl jsem všechno to, co to způsobilo. A teď se už zase pohybujeme směrem k možnostem této nedozírné katastrofy! Byl jsem i v Iráku, kde jsem zase viděl, co dodnes způsobuje nukleární prach z amerických bomb trhajících tam těla nevinných civilistů,« ohromil přítomné někdejší vysoký koordinátor OSN. Má na mysli leukémii a jiné další rakoviny různého druhu. Viděl v Iráku umírat například 14letou dívku-oběť amerického řádění na rakovinu kostí, viděl roztrhané oběti nelegálního bombardování Bagdádu během 21 nocí v roce 2003, důsledky »teroru USA a Velké Británie«, jak to sám trefně hodnotí. Viděl nemocné děti z Basry, které ke svému krutému údělu přišly v důsledku kontaktu s kontaminovanými tanky. A dostal se i k ověřené informaci, že Britové a Američané bránili v důsledku sankcí poskytnout léky mj. i dívce postižené právě nukleárním prachem, tak jí aktivisté museli nelegálně propašovávat léky. Na 300 leukemických dětí jsou k dispozici léky maximálně pro čtyři desítky z nich! Kvůli sankcím odcházejí z nemocnic nejen doktoři, ale i zdravotní sestry, matky nemocných dětí tam spí na zemi, když je nechtějí nechat samotné, situace je děsivá!

Halliday se mimochodem setkal i s šesti iráckými lékaři, kteří mu potvrdili, že v Bagdádu či Basře je výskyt rakovin a vrozených deformací děsivý. Mladé ženy v Basře se kvůli tomu bojí mít děti… A rozhodně ne bezdůvodně. Vždyť ještě sedm let po válce v Perském zálivu (1991) 25 % dětí zemřelo do tří let věku a 75 % dětí zápasilo s postiženími. Důsledky bomb přervávají mnoho let, čehož jsme mimochodem dodnes svědky mj. kvůli americkému běsnění ve Vietnamu před půlstoletím. Zmiňovaní lékaři se podle koordinátora OSN bojí mluvit na kameru, jeden z doktorů, který to udělal, obratem zemřel, což logicky vystrašilo další. Bojí se irácké vlády, za kterou stojí Američané.

V Iráku přitom dodnes kvůli Bushově vymyšleným zbraním hromadného ničení dodnes zuří takřka občanská válka, kdy nejen v Basře a Mosulu přetrvává působení různých znepřátelených skupin a bojůvek.

Ochuzený uran zkrátka pseudodemokraté ze Západu stále používají, i když to samozřejmě úpěnlivě zapírají. »Izotop U235 přírodního uranu zní poměrně neškodně, ale uvědomme si, že je 1,7x hustší než olovo a mnohem tvrdší než ocel,« pokračoval Halliday a připomněl dopady této síly například ve zničené Fallúdži. Ale oni o tom své vědí skutečně všude v Iráku - na celém jihu, v Samaře, v Bagdádu. »To nezpůsobily žádné chemické zbraně (Saddáma), ale shazovaný fosfor a ochuzený uran USA z válek 1991 a 2003,« žaloval Halliday a připomněl, že zatímco Západu zbraně hromadného ničení v pohodě procházejí, u ostatních je něco podobného nepřípustné…

Doufám, že zrušíte NATO

A nejde jen o Irák. Teror vyvezly USA i do Sýrie, podporují ten izraelský v Gaze i jinde. »Doufám, že zrušíte NATO,« uzavřel s trochou ironie Ir Halliday s trochou ironie s tím, že Irové nám místo tohoto paktu nabídnou své obranné síly k ochraně vlastní neutrality.

Na Hallidayova slova navázal Unterrainer kritizující nepřijatelný agresivní postoj USA při přesunu k multipolárnímu světovému řádu. Podle něj ve znovuzapočaté studené válce USA už mj. pracují i na nové jaderné zbrani! »Chtějí dominovat i evropské obraně a zachovat si status supervelmoci. V tom je neštěstí NATO (že jim to umožňuje)…« Evropské mírové hnutí toto musí jasně odmítnout, informovat, protestovat, koordinovat, vést dialog, otevřené diskuse, snášet argumenty. »Protože situace je naléhavá, rizika jsou reálná a nebezpečí vážná,« podtrhl svůj apel Tom. A zdůraznil, že se můžeme inspirovat klimatickými aktivisty. Konkrétně pak nadšeně ocenil zejména celosvětovou síť Extinction Rebellion (Rebelie proti vyhynutí) známou pod zkratkou XR.

XR

XR je podle něj chytré, představivé, barevné, křiklavé, vyzbrojené fakty, jeho lidé jsou schopni se poučit z chyb, přijímat nové a nové potřebné kroky – je tedy odkud »opisovat«. Potřebu propojení boje proti klimatickým změnám a jaderným zbraním ostatně potvrdili i další řečníci obou jaderných panelů, kteří si všímají mj. toho, že klimatické změny už velmoci dokonce zapojují do svého válečného plánování… Nemluvě třeba o enormní uhlíkové stopě US Army…

Organizátoři protinukleárního slyšení GUE/NGL - Özlem Alev Demirelová a Mick Wallace.

Tanky proti Rusku

Unterrainer se věnoval v diskusi i odstraňování jaderného odpadu z tankové munice, které nakousl ve svém úvodním vystoupení také Halliday. Podle Toma se tanky v Německu (konkrétně v Münsteru) umývají a přelakovávají pro další možné nasazení proti Rusku. A část zaměstnanců, kteří měli tuto renovaci tanků na starosti, onemocněla rakovinou – v SRN kvůli tomu probíhají civilní soudy.

V Británii pak podle Unterrainera jezdí náklaďáky s jaderným odpadem pro ponorky do Skotska a nikoho to nezajímá. Přitom je to pověstný sud prachu, kdy stačí škrtnout sirkou a vybuchne!

Případ Erdogan

Všechny přítomné v neposlední řadě zaujalo i vystoupení Ömera Furkana Özdemira, který blíže představil současnou tureckou Erdoganovu diktaturu v praxi.

Stačí, když na sociálních sítích sdílíte kritiku tureckých ozbrojených složek a hned máte jistotu, že budete zatčeni a obviněni z podpory terorismu. Jako jen týden před Özdemirovým vystoupením dalších 20 lidí.

Ömer potvrdil, že Turecko v začátcích boje s Islámským státem stálo na jeho pozicích, otevřeně deklarovalo, že na rozdíl od Kurdů IS nejsou teroristé a pomáhalo jim. Právě proti Kurdům. Ale Erdoganova taktika je stále měnit své nepřátele – ta mu pomáhá udržet se u moci za každou cenu. I proto je veškeré mírové hnutí v zemi pod nebývalým tlakem. Vlastně pod tlakem turecké války.

Už v lednu 2016 3000 domácích akademiků podepsalo požadavek míru v jižní části Turecka. Erdogan to označil za protiústavní projevy a mnoho z petentů dal uvěznit. Někteří byli odsouzeni i na 7,5 roku! Proto byla 28. září 2016 založena Akademie solidarity, jejímž je členem, ale i řada dalších mírových spolků, mírové hnutí bude podle Özdemira pokračovat, turečtí akademici se nenechají zastrašit: »Vytváříme alternativní akademickou (protivládní) kulturu,« uzavřel poslední z pozvaných hlavních řečníků prvního panelu. Panel druhý pak přinesl mj. útok i na mírovou jadernou energetiku, a protože s tímto nerealistickým přístupem nemůžeme souhlasit, zapojili jsme se do něj aktivně. O tom ale více až v posledním, čtvrtém reportážním ohlédnutí z říjnového debatního Bruselu příští týden.


Vytvořit alianci mírového a klimatického hnutí

Druhý panel bruselského říjnového slyšení europarlamentní levicové frakce GUE/NGL Jaderné odzbrojení – jak vytvořit Evropu a svět bez jaderných zbraní byl nazván Jak stopnout šílenství – strategie, akce a společné aktivity jako protiváha závodu s novými jadernými zbraněmi a boj za bezjadernou Evropu a svět. Mluvčí tohoto panelu byli tentokrát výhradně hosté, tedy nikoli poslanci frakce, za předsednickým stolem se pouze střídali organizátoři slyšení – europoslanci Özlem Alev Demirelová a Mick Wallace.

Se svými příspěvky se vystřídali míroví aktivisté Ludo de Brabander z belgické mírové unie Vrede a Christian Lukenge za obdobné belgické sdružení Intal (soustředícího se na německo-belgickou mezinárodní solidaritu v hnutí za mír), komplexní krajně protijaderní aktivisté Kerstin Rudeková (za dont-nuke-the-climate.org) a Peter Bastian (Anti-Nuclear-Intiative SOFA z německého Münsteru) a v neposlední řadě Christopher von Lieven z německé pobočky Greenpeace.

De Brabander připomněl na úvod blížící se smutné výročí jaderné katastrofy v Hirošimě a Nagasaki, které bychom měli příští rok nejen mediálně, ale i akceschopně v praxi využít. Plošné jaderné odzbrojení je podle něj politicky možné, stačí k tomu prosadit onu politickou vůli – jak skoncovat s touto planetární hrozbou, aktuálně jednou ze dvou největších (vedle té klimatické). Cestou by bylo, obecně co do řešení militarizace, vytvořit něco jako druhý Helsinský proces. Je totiž třeba si uvědomit, že v jaderné válce nejsou vítězové! A dnes je přitom na světě 14 000 jaderných zbraní. Což je síla mnohem větší než z toho, co USA shodily na obě japonská města v srpnu 1945.

A Ludo má obavu, že americkým vypovězením íránské jaderné dohody se z Evropy může stát jaderné bojiště. Nové jaderné hrozby vidí také v Pákistánu a Indii. Spad jaderného prachu jako důsledek takového konfliktu by totiž mohl způsobit jadernou zimu!

Belgický aktivista přitom upozorňuje, že problém není jen v jaderných zbraních, ale třeba i v nových bombách B-60, což už jsou strategické zbraně středního doletu, na které se žádná dohoda nevztahuje…

NATO vráží klín, EU nadějí

Dne 7. 7. 2017 byla v New Yorku schválena Smlouva o zákazu jaderných zbraní. Tato smlouva zakazuje jaderné zbraně - od jejich vývoje, výroby přes vlastnictví až - především - po jejich jakékoli použití. Stalo se tak na půdě OSN v rámci Konference ke sjednání právně závazného instrumentu o zákazu jaderných zbraní vedoucího k jejich úplnému odstranění, kterou na 15. 6. - 7. 7. 2017 svolalo Valné shromáždění OSN v prosinci 2016. Pro smlouvu hlasovalo 122 členských států OSN, bohužel státy vlastníci jaderné zbraně a státy pod tzv. jaderným deštníkem USA, včetně České republiky, se jednání o smlouvě nezúčastnily. A právě útočný vojenský pakt NATO smlouvu dodnes bojkotuje… To, že NATO nepředvádí obrannou, ale expanzivní politiku, že to není organizace pro dnešní dobu, potvrdil i Christopher von Lieven. Ten naopak věří v Evropu coby mírový projekt. »Díky EU země, které stovky let bojovaly proti sobě, se mohou spojit na základě společných zájmů a zbavit se jiných zájmů geopolitických.«

Všichni řečníci tohoto panelu se shodli na tom, že tu jsou dvě velké planetární hrozby, tj. změna klimatu a existence velkých jaderných arzenálů, což nás vede k obrovské příležitosti, ba nutnosti vytvořit alianci klimatického s mírovým hnutím. »Vždyť GreenPeace znamená zelený mír,« připomněl de Brabander. A vysvětlil, že síla 70. let minulého století byla právě v tom, že tyto aliance existovaly, dokonce spolu s odbory. »Potřebujeme nové Willy Brandty,« pokračoval. A zdůraznil potřebu sednout si s Ruskem a hledat společně cestu, jak se dohodnout – což je mnohem lepší než zbrojit. Christian Lukenge ho v této souvislosti doplnil, že nelze zapomenout ani na faktor Číny, kterou je dnes třeba zahrnout do každé smlouvy a dohody.

Von Lieven zdůraznil nenásilné formy prosazování legitimních požadavků. »Vytvářet manévrovací prostor pro lidstvo a udržet ho – to je cíl pro propojení obou iniciativ – klimatické i mírové.« Zdůraznil také nutnost investovat peníze místo do zbrojení a vojenské politiky právě na ekologii, resp. na narovnání lidských práv a sociálních práv.

S tím, že není nutné investovat třeba do vojenských stíhaček, přišel i Lukenge. Za nesmyslná označil i vyžadovaná dvě procenta HDP na obranu jako formu příspěvku členských zemí NATO.

Negativní role Německa a USA

Bohužel jedna věc jsou správné připomínky a bezvadné nápady, druhá věc současná realita. V takovém Německu je sice financování atomových zbraní zakázáno, ale v jiných zemích se v daném byznysu SRN zapojuje o to víc – což je podle von Lievena doslova šílenství. Proto i on volá po vyvolání hlasování o zákazu atomových zbraní všude na planetě!

Německo každopádně má, jak upozorňuje, reaktor, ve kterém vyrábí plutonium a obohacuje se tu i uran.

Peter Bastian se ve svém vystoupení zase zaměřil na USA, které disponují 7000 hlavicemi s triciem (každý rok je musí obohacovat - tricium se míchá s jadernými tyčemi - ale v roce 2030 se už nebude moci vyrábět), resp. na kapitálovou obchodní společnost URENCO. Tu se právě USA, které se pokoušejí vytvářet si vlastní techniku obohacování uranu, rozhodly koupit.

Pak ještě nesmíme zapomenout na jadernou flotilu USA, kde každá ponorka US Navy nese 20 jaderných hlavic (opět za kooperace s URENCEM), zákazníky URENCO int. je 19 zemí, k tomu přicházejí Spojené arabské emiráty, které chtějí čtyři jaderné reaktory a URENCO už jedná i se Saúdskou Arábií. Její korunní princ řekl v říjnu, že když může chtít jadernou zbraň Írán (údajně), tak Saúdi ji budou mít taky…

Rovněž Kerstin Rudeková, která doporučila twitterový hashtag #EndOfTheNuclearAge (tématu se věnuje už 30 let) strašila německými jadernými ambicemi – závod v Gronau je podle ní dokonce na nejlepší cestě k jaderné bombě, ale ta to vzala fakt od podlahy a odmítla jakékoli jaderné snažení, i mírové, energetické. Stejně jako civilní dotace do jaderných programů. Ještě než snesla argumenty proti jaderným elektrárnám jako alternativní a udržitelné nejmasovější formě získávání elektrické energie, zdůraznila, že radiace prý poškozuje ženy a dívky dvakrát víc než muže. A pak už to jelo: »Jaderná energetika je příliš nebezpečná (protože Fukušima), drahá a příliš pomalá.« Dokonce je to prý nejdražší způsob, jak omezovat uhlíkové emise. »Budování jaderných elektráren trvá příliš dlouho, je to příliš pomalé řešení našich aktuálních problémů.« OK. Ale argument Haló novin v diskusi, že další čisté ekologické zdroje energie (slunečné, větrné či vodní) rostoucí planetární poptávce zcela nedostačují, vyvrátit nedokázala. Jasno má ovšem v tom, že bez jaderné energie by nebylo jaderných zbraní… Svět ovšem není černobílý, takže obhajoba jaderné energetiky bude v levicovém ekologickém hnutí ještě boj. Tak či tak, i tenhle panel (proti)jaderného slyšení v prostorách EP měl svůj význam. Takže ještě jednou díky za pozvání naší europoslankyni Kateřině Konečné.

Roman JANOUCH

FOTO – autor


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 7, celkem 9 hlasů.

Roman JANOUCH

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.