Ilustrační foto - wikimedia commons

Proč (ne)vymáhat od Německa válečné reparace!?

Vymáhání válečných reparací od Německa není aktuální a rozhodnutí odškodnění vymáhat by nebylo šťastné. V odpovědi na interpelaci místopředsedy sněmovního výboru pro evropské záležitosti Jiřího Valenty (KSČM), který poukazoval mj. na polské a řecké snahy, to řekl ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD).

Před rokem interpeloval poslanec ve stejné věci premiéra Andreje Babiše (ANO), který však podle Valenty »hodil dlužných patnáct tisíc miliard korun za hlavu«. Poslanec poukázal na to, že Evropou se začínají šířit žádosti o vyplacení válečných reparací Německem. »Odškodnění již žádá nejen Polsko a Řecko, ale podobné hlasy se ozývají i z Maďarska, Itálie nebo Srbska,« zdůraznil Valenta. Uvedl, že polský ministr zahraničí Čaputovič zkritizoval Německo s tím, že Polsko lituje zjevné nevýhody v platbách německých reparací, které by měly dosahovat hranice 800 miliard dolarů, a že pro některé napadené země chybí poválečná spravedlnost. Zcela jinak se podle jeho slov v souvislosti s odškodněním zacházelo s Francií nebo Nizozemskem.

»Poláci dokonce již ustanovili podvýbor pro reparace. Německem zdecimované Řecko - vyvražděno bylo přes 80 % Židů, vypáleno přes 800 vesnic, 80 % průmyslu bylo zničeno - požaduje 309 miliard euro na základě dubnového hlasování ve svém parlamentu. Řecká vláda poté vyzvala německou stranu, aby zahájila jednání o řešení otázky vyplacení válečných reparací,« prohlásil poslanec. Vadí mu, že pokud jde o naši vládu, je ticho po pěšině. Ministra zahraniční se dále zeptal, zda u nás stále platí »ty lživé vládní argumenty o platnosti podřízenecké česko-německé deklarace o vzájemných vztazích či o nenabourávání poválečného uspořádání Evropy, které ostatně ani nikdo nabourávat nechce?« Petříčka se přímo tázal, co jako ministr zahraničí na podporu vítěznými mocnostmi garantovaných reparací udělá.

»Otázku požadavku na vymáhání reparací nepovažuje v tuto chvíli česká strana za aktuální. Zdůrazním, že česko-německá deklarace, kterou přijaly ČR a SRN v roce 1997, jasně prohlásila, že křivdy spáchané v minulosti na obou stranách náleží minulosti a že nebudou zatěžovat své do budoucna orientované vztahy politickými ani právními otázkami spojenými s minulostí. A v tomto duchu obě strany důsledně postupují« reagoval Petříček.

Ilustrační FOTO - Pixabay

Polsko podle něj nemá reálnou šanci válečné reparace od Německa vymoci. Protože podle části 3 odst. 2 Postupimské dohody se Sovětský svaz zavazuje, že ze svého vlastního reparačního podílu uspokojí reparační nároky Polska. »V tomto směru Postupimská dohoda tedy žádné samostatné reparační nároky Polsku nepřiznala, resp. je implicitně vyloučila. Polsko také není na rozdíl od tehdejšího Československa smluvní stranou Pařížské dohody. Otázka je také, u jakého soudu by se tato záležitost řešila,« dodal ministr.

Petříček: Stejně bychom nic nevymohli

Současně však přiznal, že v případě československých reparací se jedná o otázku politického rozhodnutí vlády. »Případné rozhodnutí válečné reparace vymáhat bychom nepovažovali za šťastné, protože by to mohlo narušit skutečně klima vzájemné důvěry v Evropě s našimi sousedy. Stejně jako v případě Polska by však platilo, že tyto reparace bychom od Německa nevymohli,« zdůraznil Petříček.

Valenta kontroval, že když Sněmovna deklaraci přijímala, aby dala doporučení vládě, tak v doprovodné zprávě bylo uvedeno, že deklarace není mezinárodní smlouvou, ale politickým dokumentem, který nemá povahu právního instrumentu. A česká strana se v ní nezříká své právní doktríny ani nezpochybňuje platné právní předpisy, své stávající závazky či práva podle mezinárodního práva nebo legitimitu mezinárodně právních aktů přijatých v zájmu mezinárodního společenství. »A to přesně to rozhodnutí vítězných velmocí po roce 1945 toto naplňuje,« zdůraznil poslanec KSČM.

Petříček řekl, že nezpochybňuje Valentův popis česko-německé deklarace - není to závazný dokument, je to politický dokument, nicméně v případě jakéhokoli právního nároku je podle něj také nutné vzít v potaz možnost vymahatelnosti. Zopakoval své přesvědčení, že stejně jako Polsko bychom od Německa reparace nevymohli.

(ku, jad)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.3, celkem 43 hlasů.

(ku, jad)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


janmakovicka
2019-11-10 22:56
Citát (otištěno v Literárních novinách).: Německo a Němci nemají
žádné nároky z vysídlení, poněvadž Německo je vázáno smlouvou
mezi ním a spojenci z 26. května 1952, doplněnou v Paříži 23. října
1954 Podle kapitoly 6 článku 3 Německo neuplatní námitky proti
spojeneckým státům ani jednotlivcům vzhledem k použití německého
majetku, který převzali spojenci či jednotlivci jako reparace nebo jako
následek války. Podle kapitoly 8 článku 1 němečtí příslušníci
neuplatní žádné nároky proti spojencům a jejich občanům a takové
nároky nebudou projednávány německými soudy. Podle článku 3 téže
kapitoly Německo nebo jeho příslušníci neuplatní žádné nároky
proti spojencům a jejich příslušníkům, které vznikly z jejich činů
nebo opomenutí mezi 5. červnem 1945 a nabytím platnosti této smlouvy
5. května 1955. Jak patrno z uvedené smlouvy, veškerý majetek
německé vlády a jednotlivých Němců na území Československa
přešel do vlastnictví Československa a jeho občanů jako splátka
na reparace za škody způsobené Němci. Československé nároky za
škody způsobené Němci vysoko přesahují zmíněný německý majetek.
Německo nikdy nezaplatilo Československu jakoukoliv náhradu a je
dlužníkem České republiky, nikoli naopak. Prof. Dr. GEORGE GLOS J. S.
D. (Yale) (Autor působí jako expert mezinárodního práva u
federální vlády USA ve Washingtonu)
jarprchal43
2019-11-09 12:21
Za válečné újmy způsobené Německem jsme se odškodnili sami
konfiskací veškerého majetku tří milionů odsunutých Němců.
Odborníci se domnívají, že by nebylo dobré do této problematiky
„šťourat“, abychom nakonec ještě nedopláceli, kdyby si Němci
vzpomněli, že to chtějí také nahradit. Navíc udělal chybu hned v
pětačtyřicátém prezident Beneš, který se zmínil o zkonfiskovaném
sudetoněmeckém majetku jako „o záloze na čs. reparace“ a začalo se
s tím všeobecně kalkulovat. Nějaké reparace jsme nakonec přece jen
dostali, ale proces splácení byl ukončen v roce 1962. Pokud si dobře
vzpomínám, bylo to z naší strany i kvůli tomu, aby si někdo ve
světě nevzpomněl, že by se na reparacích měla podílet i NDR jako
jeden z nástupnických států předválečného Německa
fronda
2019-11-09 10:22
Nastolit toto téma by se mohlo v případě, kdyby nám německý režim
začal dělat nějaké potíže. Teď to není potřeba.
ferdaholub
2019-11-09 08:50
vidím to tak,že současní politici státu Česko a to od roku 1989 jsou
svým jednáním typičtí zaprodanci tohoto území. Prohlašovat o
skutečných událostech, že patří minulosti bez přiznání škody a
poukázání na škodníka, je scestným aktem vůči občanům tohoto
státu!
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.