Zleva Roman Roun, Stanislav Grospič, Petr Šimůnek, Václav Tomeš ze Sekce regionálních dějin KSV a předseda KSV Jiří Boháček během vernisáže.

Co kapitalismus zničil za 30 let?

Třicet let bez růžových brýlí aneb Co kapitalismus zničil. Toto motto provází v úterý 12. listopadu zahájenou výstavu fotografií podniků zničených, rozkradených a zlikvidovaných během transformace čs. ekonomiky ze socialistické na kapitalistickou. Proces započal změnou společenských poměrů v listopadu 1989.

Výstavu ve 2. patře budovy Politických vězňů 9 v Praze 1 zahájili místopředsedové ÚV KSČM Petr Šimůnek a Stanislav Grospič. Je možné si ji prohlédnout do 6. ledna 2020, pak možná zavítá i do ostatních částí České republiky, bude-li o ni zájem. Plány jsou i na webovou verzi, aby se zveřejnilo co nejvíce fotografií.

Autorem nápadu je Roman Roun, člen KSČM (také publikující v našem listě), profesí marketingový expert a producent. Rozumí tedy významu názorného předvedení stavu - v tomto případě stavu mnoha objektů, jež dříve tvořily spolehlivou součást našeho průmyslu a zemědělství a byly zničeny. Roun výstavu připravil ve spolupráci se Sekcí regionálních dějin Klubu společenských věd. Zhruba polovina vystavených fotografií pochází z archivu sekce, polovina od jeho přátel, vysvětlil naší zpravodajce.

Pochopení pro uspořádání výstavky, která aspoň v základních rysech ilustruje, jak se obrovské množství hodnot od listopadu 1989 zašantročilo a nenávratně ztratilo, našli vystavovatelé u a. s. Futura, která poskytla svůj výstavní prostor. Haló noviny jsou mediálním partnerem.

»Jezdím do měst, kde venkovní panely ukazují listopadové události 1989, ale už neukazují tu polistopadovou realitu,« uvedl na vernisáži první místopředseda ÚV KSČM Petr Šimůnek. Naše podniky, které byly konkurenceschopné, přešly do rukou nových majitelů a často poté zanikly, tudíž neslouží svému účelu. Nebo jsou jejich zisky vyváděny zahraničním vlastníkům a nekončí v našem státním rozpočtu, poznamenal.

Žijeme ve »zvláštní době«

»Tato výstava není rozsáhlá, ale je vypovídající o tom, jak se nakládá a naložilo s hodnotami v naší zemi,« navázal poslanec Grospič. Když vyjedeme kamkoli po republice, vidíme obrovské nové haly zabírající úrodnou půdu a vedle nich ruiny někdejších továren. Taková je realita. Žijeme ve »zvláštní době«, pokračoval Grospič. Jsme součástí světa, jehož podstatou je rentiérství a spekulace, světa, jenž vede války a realizuje zisk jednotlivců. Oba místopředsedové poděkovali Sekci regionálních dějin za její práci. Grospič zvláště vyslovil dík někdejšímu předsedovi sekce Františku Kovandovi, který se svými spolupracovníky-dobrovolníky celá desetiletí systematicky shromažďoval podklady dokládající vznik, rozvoj a také zánik mnohých čs. závodů a podniků. Kovanda v březnu tohoto roku zemřel.

Úspěch předlistopadového Československa, patnáctimilionové země, byl i v celosvětovém srovnávání poměrně velký. »Který stát vyráběl proudová letadla, motorky, lodě, automobily, polovodiče, jaderné elektrárny, dodával kompletní investiční celky – prostě vyráběl téměř všechno? To bylo Československo,« poznamenal poslanec Leo Luzar, který se vernisáže také zúčastnil. Problém však vidí v tom, že lidé, kteří toto vše uměli a dokázali vyrobit, už buď nejsou mezi námi, nebo se chystají odejít na zasloužený odpočinek. A jejich neocenitelné znalosti nemá kdo převzít, což je aktuální problém například v českém jaderném odvětví, dodal.

Jak jsme ostrouhali

A co je možné si na výstavce uvědomit? Tak například: v České socialistické republice pracovalo v roce 1989 v textilním průmyslu 155 423 zaměstnanců. Po 30 letech je zaměstnáno v tomto oboru již jen 22 000 pracovníků. Příkladem zaniklé textilky je n. p. Perla. Každý pátý motocykl koupený kdekoli na světě v padesátých letech byl vyroben v Československu a měl například značku Jawa. To však už dávno neplatí. V roce 1989 fungovalo v naší zemi 53 cukrovarů. »V prvních pěti letech kapitalismu se jejich počet snížil na 24 a nyní funguje jen sedm cukrovarů,« názorně přibližuje další výstavní panel a dokládá to fotografiemi zlikvidovaných cukrovarů. Flagrantním příkladem je rozchvácení československé námořní plavby. V roce 1984 mělo Československo 14 námořních lodí, které brázdily moře a oceány. V roce 1992 byla privatizována Čs. námořní plavba a soukromý podnik do roku 1998 prodal všechny tyto lodě. Takže ČR ostrouhala.

Výstava je volně přístupná.

(mh)

FOTO – Haló noviny/Roman BLAŠKO


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.3, celkem 117 hlasů.

(mh)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


salekiv
2019-11-18 12:04
joska.korinek: Abych ukojil vaši zvědavost tak za minulého režimu jsem
též pracoval ve výzkumáku, následně jsem učil na gymnáziu -
matematiku, fyziku, programování. To jsou naštěstí předměty, které
se za všech režimů učí stejně. Přesto mě ten politický balast
kolem tak znechutil, že jsem ještě v roce 1989 v létě školství
opustil.
joska.korinek
2019-11-17 21:34
Značnou část života jsem působil ve výrobě, atˇ už v
průmyslových závodech, nebo ve výzkumáku. Proto mě vždy pobaví
názory takových odborníků, kteří nejspíš nikdy ani nezatloukli
příslovečný hřebík tak, aby byl něco platný, jak pomlouvaji to, co
bylo před r. 89 a chválí to, co je teď. Jako by něčemu rozuměli.
Nebo snad velmax, salekiv, jarprchal, o.motl, či miki13 udělali něco
konkrétně užitečného pro společnost?
hajek.jiri51
2019-11-17 01:13
Salekiv, že byly zlikvidovány továrny i z důvodu , že byly nechtěnou
konkurencí, je snad taky možné? A kdy a jak jsme "přišli" o
východní trhy a kdo nás tam "nahradil", to není zajímavé? A
že kriteriem pro výstavbu továren bylo dávat lidem práci v místě
bydliště a ne jen "ekonomické" umístění?
fronda
2019-11-15 01:46
salekiv: Po rozpadu socialistických trhů samozřejmě byla
restrukturalizace nutná, ale proto se ještě nemuselo nic rozkrádat.
Podniky mohly a měly zůstat státní. A jednou budou pracujícím
vráceny. --- Jablotron, otřesná zkušenost, mizerná kvalita, nikdy
více.
e173rb
2019-11-14 21:12
Doufám že se podaří uskutečnit plán na zveřejnění fotografií
zničených podniků na webu. Bylo by také velice užitečné připojit ke
každému informace o struktuře produkce a základní hospodářské
údaje. Třeba taková moje blízká Škoda Plzeň by vydala na celou
samostatnou výstavu.
slechta48
2019-11-14 17:19
I po třiceti letech stále odolává zubu času pomník likvidace našeho
průmyslu čtyřpatrová železobetonová budova vlevo před nádražím
Praha-Vysočany směrem do Prahy. Beton z těch ostatních hal je v
hromadě u budovy, ocelové konstrukce i venkovní portálové jeřáby
skončily jako šrot ...
salekiv
2019-11-14 17:18
Komunistické žvanění o zničených a rozkradených fabrikách se
zakládá na zcela mylném předpokladu. Samotná továrna naplněná
stroji nemá sama o sobě žádnou hodnotu. Svoji hodnotu získává teprve
svojí schopností vyrábět výrobky, které někdo kupuje a výnosy z
prodejů minimálně pokryjí výrobní náklady. Po ztrátě východních
trhů a liberalizaci obchodu a cen se ve vší nahotě ukázalo, že
většina podniků tuto schopnost nemá. Jejich krachy bez rychlé
restrukturalizace byly zákonité. Že se při tom někdo možná obohatil
je sice nemorální, ale nepodstatné. Aby byla vaše výstava
nezkreslující a vypovídající, měla by mít i druhou část, kde by
byly naopak uvedeny příběhy úspěšných podniků založených po
sametové revoluci. Z mého rodiště vám jeden takový mohu dát. Je jím
fa Jablotron, která se 700 zaměstnanci vyváží zabezpečovací
zařízení do 73 států a má obrat 3 mld. To, že tam tato druhá část
není, mě samozřejmě nepřekvapuje. Vy se přeci hlavně řídíte
heslem čím hůře, tím lépe.
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.