Ilustrační FOTO - Pixabay

Země V4 by společně mohly vyjednávat o cenách léků

Země visegrádské čtyřky - Česko, Slovensko, Maďarsko a Polsko - by podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) mohly společně vyjednávat s farmaceutickými firmami o cenách léků.

Všechny se potýkají také s odchodem zdravotnického personálu do zahraničí nebo mimo obor. Informace zazněly na tiskové konferenci po setkání ministrů zdravotnictví státu V4 a zástupců Světové zdravotnické organizace (WHO) v Praze.

»Podle mého názoru je V4 čím dál důležitější seskupení zemí, které řeší často podobné problémy. Ve zdravotnictví to platí dvojnásob,« uvedl Vojtěch. V lékové politice by podle něj země mohly být silnějším partnerem velkým hráčům, kterými jsou farmaceutické firmy. Podobně podle něj vyjednávají s výrobci léků také země Beneluxu. »Společně tvoříme poměrně velký trh,« dodal ministr.

Rostoucí ceny moderních inovativních léků a výpadky dostupnosti nenahraditelných léků jsou velkým problémem ve všech zemích V4. Léky jsou sice do země dovezeny, aby výrobce či držitel rozhodnutí o registraci dodržel svou povinnost, ale následně jsou opět vyvezeny do zemí, kde za ně zaplatí vyšší cenu.

Emergentní systém se osvědčil

Dostupnost drahých léků má zvýšit novela zákona o veřejném zdravotním pojištění, která zjednoduší stanovení jejich cen na trhu a případných úhrad z veřejného zdravotního pojištění. Nová legislativa zavádí také takzvaný emergentní systém, kdy má výrobce povinnost do dvou dní dodat lék, pokud je na trhu dostupný, do kterékoliv lékárny, pokud si ho nemůže obstarat ve standardní distribuci.

Systémem se ČR inspirovalo na Slovensku. »Dva roky po přijetí legislativy je problém o mnoho lepší a dostupnost léků na Slovensku se velmi zlepšila,« uvedla na tiskové konferenci slovenská ministryně zdravotnictví Andrea Kalavská. Systém bude od ledna rozšířen i na nemocniční lékárny a doplněn o omezení možnosti přeprodeje mezi lékárnami na nejvýše pět balení. Fungování emergentního systému analyzuje i Polsko, které zvažuje jeho zavedení.

Naopak v České republice se Slovensko podle ní chce inspirovat záměrem více dotovat rezidenční místa, kde se vzdělávají lékaři některých specializací v méně atraktivních regionech. Více peněz dostane lékař za to, když se zaváže několik let zůstat v oblasti pracovat. V ČR by mělo jít například o Ústecký nebo Karlovarský kraj, podle Vojtěcha se zvažuje závazek na čtyři nebo pět let. Podobně by bylo podle Vojtěcha možné stipendiem při studiu motivovat i sestry, které se zavážou konkrétní nemocnici.

Odchody lékařů trápí všechny země V4

Odchody lékařů a sester do zahraničí nebo v případě sester mimo zdravotnictví řeší ve všech čtyřech státech. »Problém všech zemí je podobný vzhledem k výrazně vyšším mzdám v zemích na západ od nás. U nás zdravotníci získávají vzdělání a potom odjíždějí na Západ,« řekl náměstek polského ministra zdravotnictví Maciej Milkowski. Ve všech zemích V4 proto podle něj v posledních letech odměny zdravotníků zásadním způsobem rostly.

Ministr zdravotnictví letos v květnu uvedl, že platy lékařů a sester v nemocnicích v ČR se vyrovnaly průměru Evropské unie. Za pět let stouply platy sester o 41 procent, lékařů o 32 procent. Lékaři pobírali loni 243 procent průměrné mzdy, sestry 121 procent. Podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) bude letos průměrná odměna lékařů 84 000 korun a sester 43 000 korun. Odbory s těmito částkami nesouhlasily, zejména v menších nemocnicích takových sum podle nich nedosahují.


Vládní předloha kopíruje návrh KSČM

Otázky Haló novin pro stínovou ministryni zdravotnictví KSČM Soňu Markovou

Jak se díváte na záměr, aby země visegrádské čtyřky společně vyjednávaly s farmaceutickými firmami o cenách léků? Jaké by byly podle vás klady a zápory této změny?

Společné vyjednávání V4 o cenách léků může být jednou z cest, které by umožnily snížit stále narůstající veřejné náklady na léčivé přípravky a tím je učinit dostupnějšími pro pacienty. Jelikož tak dnes činí již země Beneluxu spolu s Irskem a Rakouskem, je třeba se z jejich zkušenosti poučit, popřípadě se s nimi spojit. Dalším společným krokem by měl být silný tlak na EU, aby konečně vyřadila léčivé přípravky hrazené z veřejného zdravotního pojištění z běžně obchodovatelného zboží. Tím by se učinila přítrž obohacování se výrobců a distributorů léčiv na úkor veřejných financí jednotlivých členských států.

Ve Sněmovně je novela zákona o veřejném zdravotním pojištění, která mimo jiné zavádí takzvaný emergentní systém. Podobnou úpravu jste navrhovala v minulém volebním období. Proč to tehdy neprošlo?

Nynější vládní úprava v podobě zavedení tzv. emergentního systému přesně odpovídá návrhu, který jsem opakovaně předkládala v minulém volebním období. Ten vycházel právě ze slovenské úpravy zákona a měl skutečně zamezit tzv. reexportům léků. Tehdy byl ale zamítnut i ze strany představitelů ANO, kteří poukazovali na možný rozpor s legislativou EU. Slovenská zkušenost ukazuje, že to byla lichá obava. Zamezit tzv. reexportům léků ze zemí, kde jsou léky levnější do zemí na západ od nás, je jednou z cest, jak zachovat dostupnost léčivých přípravků pro pacienty v ČR. Samozřejmě, že tím ale nelze zabránit výpadkům v případě problémů v samotné výrobě.

Na konferenci také zaznělo, že všechny země V4 se potýkají s problémem odchodu lékařů a sester do zahraničí. Situaci by měly podle ministra vyřešit nejen stoupající platy zdravotníků, ale také dotovaná rezidenční místa, nově i pro sestry. Je to dostačující, anebo má KSČM další návrhy na stabilizaci situace v resortu?

Dotovaná rezidenční místa spolu se závazkem odpracovat určitou dobu v České republice je opět jedním z důležitých kroků pro stabilizaci zdravotnických pracovníků. Samo o sobě to ale nestačí. Je třeba upravit také obsah a délku vzdělávání, změnit některé kompetence směrem k vysokoškolsky vzdělaným sestrám a na druhou stranu předat administrativní a ošetřovatelské úkony tak, aby kvalifikované zdravotní sestry vykonávaly pouze odbornou práci. Těmito opatřeními se uvolní ruce i lékařům. I oni ale potřebují změny v oblasti vzdělávání a akreditací.

Sněmovna se zatím nedostala k hlasování o odškodňování rodičů, jejichž dítě po povinném očkování zemře nebo bude mít vážné potíže. Hlasovat bude o pozměňovacím návrhu poslanců ANO a ČSSD, aby stát místo majetkové a nemajetkové újmy nahrazoval ztížení společenského uplatnění očkovaného a náklady na péči o něj, jeho zdraví nebo domácnost. Souhlasíte s tímto návrhem?

Zákon o náhradě újmy způsobené povinným očkováním je splněním slibu, který dalo ministerstvo zdravotnictví již v roce 2015, a měl by přispět k návratu potřebné vysoké proočkovanosti v České republice. Vznik ministerské komise a návrh na úhradu ztížení společenského uplatnění vnímám jako snahu pomoci přesněji identifikovat a určit, zda jde skutečně o újmu způsobenou očkováním a zároveň aspoň částečně vynahradit poškozenému dítěti i jeho rodině trvalé poškození zdraví.

Jana DUBNIČKOVÁ


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 4.6, celkem 5 hlasů.

Jana DUBNIČKOVÁ

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.